Mezinárodní měnový fond říká, že svět se musí připravit na 3. světovou válku: „Zemřou miliardy“

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že svět se musí připravit na to, že po „bezprostředním“ vypuknutí 3. světové války zemřou miliardy lidí.

Podle Georgievové se lidé v post-covidovém světě a ve světle probíhající rusko-ukrajinské války musí připravit na „nemyslitelné“.

Článek na portálu ZeroHedge.com uvádí:

Georgievová se takto vyjádřila během panelu Světového vládního summitu v Dubaji 14. února 2023, který pořádala redaktorka CNBC Hadley Gambleová, kde se zmínila io nedávných zemětřeseních v Turecku a Sýrii, které zabily více než 36 000 lidí.

Na otázku, jak „těžký“ bude letos, Georgieva odpověděla, že světová ekonomika je stále ve velmi obtížné situaci a globální růst se v roce 2023 zpomaluje, ale může se již nacházet v bodě obratu, přičemž poukázala na pokles inflace v některých zemích.

„Nicméně co nás velmi znepokojuje, je to neočekávané,“ řekla Georgieva.

„Covid a válka nás naučili, že žijeme ve světě, který je na šoky náchylnější víc, než jsme si mysleli. To, co nás naučilo zemětřesení v Turecku a Sýrii, je myslet na nemyslitelné.

Všichni musíme změnit své myšlení, abychom byli mnohem flexibilnější a mnohem více orientovaní na budování odolnosti na všech úrovních, abychom mohli lépe zvládat otřesy,“ dodala Georgievová .

Dále poznamenala, že odolnost spočívá ve formě zajištění toho, že samotné základy každé země a její společnosti budou silné.

MMF prý hraje na Ukrajině „stabilizační roli“

Na jiném místě diskuse Georgievová uvedla, že MMF musí sehrát „stabilizační roli“ ve válce na Ukrajině a dodala, že země bude letos potřebovat přibližně 40 až 48 miliard dolarů na zajištění fungování své ekonomiky.

Svým posluchačům také řekla, že její bratr je ženatý s Ukrajinkou a MMF od začátku ruské invaze v únoru loňského roku spolupracuje s Ukrajinou, aby jí poskytl rady, jak vést „válečnou ekonomiku“.

Dodala, že MMF od začátku války zafinancoval Ukrajině dva podpůrné balíčky v hodnotě 2,7 miliardy dolarů z vlastních zdrojů. To je nad rámec pomoci poskytované západními zeměmi, jako jsou Spojené státy americké a Evropská unie.

Viceprezidentka Světové banky pro Evropu a Střední Asii Anna Bjerdeová v prosinci 2022 pro rakouské noviny Die Presse řekla, že jen na obnovu poškozené nebo zničené infrastruktury Ukrajiny by bylo zapotřebí přibližně 500 miliard eur (533 miliard dolarů).

V září Světová banka v rámci společného hodnocení s ukrajinskou vládou a Evropskou komisí odhadla, že současné náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny představují 349 miliard dolarů.

Vyjádření Georgievové přicházejí krátce poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s vedoucími členy banky JP Morgan Chase v Kyjevě, aby prodiskutovali vytvoření platformy zaměřené na přilákání soukromých kapitálových investic na obnovu Ukrajiny a pomoc s poválečným hospodářským růstem.

NATO tvrdí, že Ukrajina potřebuje více munice

Ukrajinská vláda a americký bankovní gigant již dříve podepsaly memorandum o porozumění v této záležitosti.

Na základě memoranda bude JP Morgan Chase radit ukrajinské vládě v otázkách týkajících se finanční stabilizace, rozvoje a koordinace strategií refinancování a restrukturalizace dluhu, získání úvěrových ratingů a digitalizace ekonomiky.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval 13. února 2023, aby více spojenců poskytlo Ukrajině další munici poté, co ruské síly před ročním výročím konfliktu spustily novou ofenzívu.

„Nevidíme žádné známky toho, že by se prezident Putin připravoval na mír. To, co vidíme, je opak. Připravuje se na další válku, na nové ofenzívy a nové útoky ,“ řekl Stoltenberg novinářům.

„Válka se stala brusnou a opotřebovanou, proto je to i logistická bitva. Pokud jde o dělostřelectvo, potřebujeme munici, potřebujeme náhradní díly, potřebujeme údržbu, potřebujeme veškerou logistiku, abychom zajistili, že jsme schopni udržet tyto zbraňové systémy v provozu,“ dodal .

( Poznámka redakce: Všimněte si, že generální tajemník NATO neříká, že „Ukrajina potřebuje…“, ale „My potřebujeme…“, což je další důkaz toho, že konflikt na Ukrajině považuje za svou válku, tedy válku NATO-Rusko.)

Ukrajina v současnosti mine za jediný den více munice než jsou roční objednávky některých menších evropských zemí a sklady NATO se rychle vyprazdňují. Rusko přitom používá denně až čtyřikrát více munice než Ukrajina. Rusko ale vyrábět munici stíhá, protože na válečnou ekonomiku najelo už dříve.

Na druhé straně, Západ má s výrobou vážný problém, protože nemá ani dostatečné kapacity, ani dostatek kvalifikovaných pracovníků ve zbrojařském průmyslu.

Závěr

V reakci na Stoltenbergova vyjádření Kreml obvinil NATO, že je organizací, která je „nepřátelská“ vůči Rusku a stále více se zapojuje do války na Ukrajině.

„NATO se ze všech sil snaží jasně ukázat, že je již zcela otevřeně zapojeno do konfliktu na Ukrajině,“ řekl   novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.