Energetická krize a recese: Jak nízko klesne eurozóna?

Mnoho evropských ekonomik se již potýká s obrovskými ekonomickými problémy. Věci se pravděpodobně během několika příštích měsíců výrazně zhorší. Jak hluboko ale eurozóna padne?

Stále více zemí v Evropě již vykazuje dalekosáhlé ekonomické otřesy. Vysoké ceny energií znamenají, že energeticky náročná průmyslová odvětví a zejména výrobní společnosti se buď vzdalují, nebo se propadají do platební neschopnosti. To následně způsobuje sestupnou ekonomickou spirálu, zejména na regionální úrovni – v příslušných lokalitách. Protože pokud je v určitém regionu pouze 10 až 15 procent všech pracovních míst přímo závislých na jediném podniku nebo odvětví, dotkne se ztráta těchto pracovních míst také mnoha dalších podniků v důsledku ekonomické řetězové reakce v jiných odvětvích (zejména v sektoru služeb ).

Financial Times se nyní zeptaly celkem 37 ekonomů na ekonomickou situaci v eurozóně a jejich vyhlídky do roku 2023. Výsledkem je chmurná předpověď: plných 90 procent ekonomů uvedlo, že eurozóna je již v recesi a většina těchto ekonomů vidí další pokles pro nový rok. Zejména příští zima je považována za velký ekonomický hit, protože Evropané pravděpodobně bez ruských dodávek nedokážou doplnit zásoby plynu, které se přes zimu vyčerpaly. A nejen to: pořízení bude také pravděpodobně výrazně dražší, protože celý světový trh LNG je pod obrovským tlakem.

K deformacím dojde také v potravinářském sektoru. Evropský průmysl hnojiv je z velké části na mrtvém bodě kvůli vysokým cenám energie , takže situace bude pravděpodobně vypadat mnohem hůř, pokud jde o sklizeň. To povede k dalšímu růstu inflace a zhorší napjatou finanční situaci mnoha domácností. Zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) navíc zdražuje úvěry a hypotéky, což také vyvine ještě větší tlak na stavebnictví. Protože nejen stavební materiál výrazně zdražuje, trefí hřebíček na hlavičku i financování. Zřetelně to bude patrné již na jaře, kdy tradičně začíná hlavní sezóna ve stavebnictví.

Podle toho, jak sankce proti ruskému ropnému průmyslu (s embargem i na benzín a naftu z Ruska) ovlivní ceny na čerpacích stanicích, může přijít i další hit. Zejména kvůli již existujícímu celosvětovému nedostatku nafty. Zejména nafta má však zásadní význam pro stavebnictví, dopravu a zemědělství. Vzhledem k dosti ponurým vyhlídkám na cenové frontě by zde mohl propad zesílit. Zatím ale není jasné, jak hluboký bude pád. Bavíme se o snížení ekonomického výkonu o pět nebo dokonce deset procent?