Poděkování Ladislavu Vrabelovi, že dokázal spojit lidi vírou a vizí ve svobodu, lásku a mír
Milý Láďo, neřešme malichernosti: v roce 2022 jsi dal lidem naději, vizi a mnohé si udělal svými slovy šťastným. Viděl jsem stařičké babičky a dědečky až z Moravy, kterým jsi na Václavském náměstí rozbil krunýř strachu, vládního terorismu, vlil krev do žil a dal jim naději.
Ta naděje je víc, než kila zlata. Štěstí si za peníze nekoupíš. Vůli do života těm lidem sebrali vládní darebáci, kteří nás hnali do strachů a zoufalství.
Vlády posilovaly policii, ty naději.
Oni posilovali zabíjení, ty lásku.
Když na tebe a manželku útočili i nepravdivě, mnoho „siláků“ se schovalo za tvoje záda. Když na chvíli nebezpečí pomine, vylézají z děr a kopou nejen tebe do kotníků.
Jsou to zbabělci. Ale bylo to tak vždy a bude to vždy. Zrno se odděluje od plev. Máš své chyby, jako každý z nás. Možná větší. Nevím. Ale ty jsi po době covidového temna, zoufalství a strachu vydoloval trpělivost a víru v naději, byl jsi a snad budeš vůdčí osobností i naděje v budoucno.
Trpělivě jsi vysvětloval, že láska a ne nenávist vítězí. Nebyl jsi ten hlas z balkonu. Byl jsi a jsi mezi námi. Byl jsi a jsi jedním z nás.
Naděje a zbavit se strachu minimálně na chvíli, je to, co mnozí lidé potřebují.
A já ti za ty lidičky, strašně moc děkuji, tvoje vize v mír a svobodu je násobně víc, než podvodné sliby politiků s 200 000ovými platy, které si od nás berou a mají k nám pouze pohrdání.
Mnoho zdraví a naděje a stejně tak i těm, kteří to strašně, strašně moc potřebují.
