Pokrytci a psychopati: Tribunál EU pro válečné zločiny v Rusku

Ursula von der Leyen stojí v čele zločinecké organizace odpovědné za smrt a zničení vykonstruovaných „nepřátel“, kteří neohrožují Evropu.

Evropská komise, výkonná složka Evropské unie, 30. listopadu „navrhla členským státům možnosti, jak zajistit, aby se Rusko zodpovídalo za zvěrstva a zločiny spáchané během války na Ukrajině“.

Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, tweetovala s ostrým odsouzením: „Rusko musí zaplatit za své hrozné zločiny.“

Pokrytectví, které předvádí von der Leyenová a EU, není nic pozoruhodného. Zdá se, že kolektiv nevolených byrokratů EU trpí ztrátou paměti. Před 24 lety Bill Clinton a NATO nemilosrdně bombardovali Jugoslávii a zaútočili na civilní infrastrukturu. Rick Rozoff uvádí seznam válečných zločinů:

Osobní vlak, náboženský průvod, kolona uprchlíků, sídlo Srbského rozhlasu, továrna na vysavače, mosty, náměstí, nádvoří, švýcarské velvyslanectví v Bělehradě a také čínské velvyslanectví byly zasaženy, zabily tři novináře a zranily 27 ostatní Číňané. Široce se používaly kazetové bomby, grafitové bomby a munice s ochuzeným uranem. Nikdo, ani jediná osoba, nebyla za tyto válečné zločiny zodpovědná. Ani kvůli tomu, co by mělo být válečným zločinem, jedním z nejzávažnějších: záměrným vymýšlením a zveličováním příběhů o zvěrstvech s cílem podpořit a eskalovat válku. Jen málo západních politiků a novinářů by uniklo obvinění za svou roli v roce 1999.

„V kampani NATO proti Jugoslávii byly některé aspekty, které porušovaly přijaté normy válčení, jejichž hlavním příkladem bylo bombardování televizní stanice. NATO se záměrně zaměřovalo na neozbrojené civilní nebojovníky, to je základ,“ řekl v roce 2000 listu Irish Times Duncan Bullivant, autor zprávy o Kosovu pro London Center for European Reform.

Nebyl zřízen žádný tribunál pro psychopaty odpovědné za terorizaci a vraždění Srbů. Bill Clinton, který byl také zodpovědný za útoky na Irák a zabíjení civilistů a také za to, že irácké děti hladověly v rámci středověkého sankčního režimu, nebyl pohnán k odpovědnosti. Spíše ho jeho pobočníci a korporátní média popisovali „církevními tóny“. Clintonovo nezákonné a nemorální bombardování bývalé Jugoslávie usnadnilo zločinnou invazi George W. Bushe do Iráku.

Protože politici a většina médií vykreslovala válku proti Srbsku jako morální triumf, bylo pro Bushovu administrativu snazší ospravedlnit útok na Irák, pro Obamovu administrativu bombardovat Libyi a pro Trumpovu administrativu ospravedlnit Sýrii opakované bombardování. Všechny tyto zásahy zasely chaos, který nadále proklínal domnělé příjemce.

Ursula von der Leyen a EU mají na rukou krev. Evropské země použily v konfliktu v Jemenu stíhačky Eurofighter, Tornada, bomby řady MK 80 a další munici a stroje smrti. „Jsou tím evropští dodavatelé obrany spoluvinni na údajných válečných zločinech vojenské koalice vedené Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty (SAE) v Jemenu?“ ptá se Evropské centrum pro ústavní a lidská práva .

Navzdory zdokumentovaným útokům vojenské koalice pod vedením Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů na domy, trhy, nemocnice a školy nadnárodní společnosti se sídlem v Evropě nadále dodávají Saúdské Arábii a SAE zbraně, střelivo a logistickou podporu. Evropští vládní úředníci schválili tyto vývozy vydáním licencí.

Navzdory mnoha důkazům o válečných zločinech dostaly NATO a vláda USA volný průchod. „Hlavní prokurátor OSN pro válečné zločiny dnes řekl, že neexistuje žádný základ pro formální vyšetřování toho, zda NATO spáchalo válečné zločiny během bombardování Jugoslávie,“ uvedl New York Times 3. června 2000.

NATO je preferovaným katem. V roce 2014 Amnesty International kritizovala americkou vládu a NATO za ignorování jejich četných válečných zločinů proti civilistům v Afghánistánu.

Také v Libyi bylo NATO obviněno ze spáchání válečných zločinů. Zpráva z roku 2012 vydaná Arabskou organizací pro lidská práva společně s Palestinským střediskem pro lidská práva a Mezinárodním konsorciem právní pomoci podrobně popisuje svévolné porušování lidských práv NATO.

„Civilní zařízení navštívená misí, která byla zasažena bombami a raketami NATO, zahrnovala školy a vysoké školy, regionální sklad potravin ve Zliteně, kancelář náčelníka administrativy v Tripolisu a soukromé domy,“ uvádí zpráva.

V listopadu 2011 hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Luis Moreno Ocampo uvedl, že „existují obvinění ze zločinů spáchaných silami NATO (a) tato obvinění jsou vyšetřována nestranně a nezávisle.“ Mezi tyto zločiny patří „lynčování“ Muammara Kaddáfího. , brutální čin, který rozesmál tehdejší ministryni zahraničí Hillary Clintonovou.

Nebyla zřízena žádná zvláštní komise, která by vyšetřovala tyto válečné zločiny, i když ICC nařídil zatčení Kaddáfího syna Sajfa al-Isláma a dalších příznivců. NATO odmítlo připustit zabití civilistů poté, co bylo nasazeno 7 642 zbraní typu vzduch-země.

„Ačkoli žalobce ICC řekl, že bude vyšetřovat válečné zločiny na obou stranách, horlivost, s jakou se chopil obvinění z Kaddáfího politiky nabádání ke znásilňování, která zabila stovky obětí, a poskytování „léků podobných viagře“ jeho ozbrojeným silám nepomohlo. vzbudit dojem objektivity, když tato tvrzení nebyla podložená,“ píše Ian Martin, šéf Asistenční mise OSN v Libyi v letech 2011-12 a bývalý šéf Amnesty International.

Válečné zločiny EU a NATO se liší od zločinů vlády Spojených států, která agresivně a opakovaně porušuje mezinárodní právo. Protokol I Ženevských úmluv z roku 1977 výslovně uvádí:

Je zakázáno napadat, ničit, odstraňovat nebo činit neužitečnými předměty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva, jako jsou potraviny, zemědělská půda pro výrobu potravin, plodiny, dobytek, zařízení a zásoby pitné vody a zavlažovací zařízení. civilní obyvatelstvo nebo protistrana z jakéhokoli důvodu, ať už je to za účelem vyhladovění civilního obyvatelstva, přimět je k emigraci nebo z jakéhokoli jiného důvodu.

Rusko ve skutečnosti tento konkrétní protokol porušuje. Zde na „Západě“ je nám však vyprávěna jen polovina příběhu. Očekává se od nás, že uvěříme celé řadě lží šířených denně médii válečné propagandy. Ani slovo o tom, že neonacisté na Ukrajině unesou, mučí a zabíjejí etnické Rusy v Lugansku, Doněcku a jinde na východní a jižní Ukrajině. Příkladem brutálního trestu, který tito ultranacionalisté udělují svým nepřátelům, je žhářský útok na Dům odborů v Oděse.

Zmínky o válečných zločinech v médiích jsou vysoce selektivní a neobjektivní.

Žádná zmínka o nezákonném státním převratu americké vlády, který svrhl zvoleného vůdce Ukrajiny za to, že chce lepší dohodu s Ruskem než neoliberálně nakloněnou EU.

Žádná zmínka o neonacistických násilnících, kteří zapálili budovu odborů v Oděse a zabili asi 50 nebo více aktivistů proti Majdanu (tyto z velké části ignorované zprávy jsou pohřbeny pod zprávami o údajných ruských zločinech).

Žádná zmínka o ignorovaných dohodách Minsk I a II, vyjednaných v letech 2014 a 2015 s cílem ukončit „občanskou válku“ mezi ukrajinskými neonacistickými brigádami a „separatisty“ na Donbasu.

Americká vláda a její evropští „partneři“ (ve zločinu) počítají s amnézií vnímání neustále lhané a manipulované veřejnosti, která podporuje nebo je apatická k jejich krvavým neoliberálním válkám a nájezdům požírajícím zdroje.

Irák slouží jako ukázkový příklad, ačkoli to, co tam americká vláda udělala, je z velké části zapomenuto a není považováno za relevantní pro konflikt na Ukrajině.

„Záměrem a snahou bombardování civilního života a zařízení bylo systematicky zničit iráckou infrastrukturu a ponechat zemi v předindustriálním stavu,“ uvádí zpráva z roku 1992 pro vyšetřovací komisi Mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny.

Iráčtí civilisté záviseli na průmyslových kapacitách. Podle prvních poválečných pozorovatelů OSN se po americkém útoku Irák ocitl v téměř apokalyptickém stavu. Mezi napadená a zničená zařízení patří:

• výroba, distribuce a přenos energie;
• systémy úpravy vody, čerpací a distribuční systémy a nádrže;
• telefonní a rádiové ústředny, přenosové stanice, věže a přenosová zařízení;
• zařízení a trhy na zpracování, skladování a distribuci potravin, zařízení na výrobu kojeneckého mléka a nápojů, střediska pro očkování zvířat a zařízení na zavlažování;
• železniční dopravní zařízení, autobusová depa, mosty, dálniční nadjezdy, dálnice, opravárenské stanice dálnic, vlaky, autobusy a jiná vozidla veřejné dopravy, komerční a soukromá vozidla;
• ropné vrty a čerpadla, potrubí, rafinerie, nádrže na skladování ropy, čerpací stanice benzínu, tankery a nákladní vozy na dodávku paliva a nádrže na skladování kerosinu;
• systémy čištění a likvidace odpadních vod; Továrny zabývající se civilní výrobou, kupř. B. v textilní a automobilové montáži; a
• historické památky a starověká místa.

Mezi Putinovou BBS a Bushovou invazí do Iráku je však rozdíl. Rusko čelí na svých hranicích nepřátelskému nepříteli, instaluje raketové systémy a provádí vojenská cvičení a zároveň podporuje rozzuřené ultranacionalistické neonacisty, kteří bombardují civilisty ruského původu v Donbasu.

Na druhé straně Irák neměl na hranicích Spojených států žádné jednotky a rakety a nepředstavoval žádnou hrozbu pro „zájmy“ americké vlády na Blízkém východě. Byl to neoliberální útok na arabský národ, tehdy nejprogresivnější v Blízký východ (pod falešnou „humanitární“ záminkou byla zlikvidována i Libye, nejvyspělejší národ Afriky, snad s výjimkou Jižní Afriky). Neoconi lhali o zbraních hromadného ničení, stejně jako nyní lžou o tom, že Rusko chce získat zpět své ztracené sovětské území.

Ursula von der Leyen stojí v čele zločinecké organizace odpovědné za smrt a zničení vykonstruovaných „nepřátel“, kteří neohrožují Evropu. V podstatě volá po zmrazení Evropanů, kteří jsou závislí na ruském plynu za nejnižší ceny, a po válce bez konce a bez zjevného východiska.

Psychopati lžou a vedou války bez skrupulí. Biden a jeho doprovod neokonzervativců a „humanitárních intervencionistů“ otevřeně prohlásili, že nebude mír, dokud se Zelenskij a jeho ultranacionalističtí psychopati nerozhodnou vyjednávat s Putinem. Vzhledem k do očí bijící a iracionální nenávisti k čemukoli ruskému k tomu nemají absolutně žádnou motivaci.

„Andrij Biletskij, vůdce strany Národní sbor, vyhrožoval prezidentu Volodymyru Zelenskému násilím v roce 2019, pokud nařídí stažení ukrajinských sil z Donbasu,“ píše David Shavin.

Biletskij byl prvním velitelem praporu Azov a spoluzakladatelem nacionalistického hnutí Socialistická národní strana – jinými slovy je to zarytý neonacista, který mimo jiné málem ubil novináře k smrti. Biletského filozofii lze shrnout do následujícího citátu: Úkolem neonacistů je „vést bílé rasy světa v poslední křížové výpravě… proti podlidům vedeným Semity“.

To je ten typ jedince, kterého nevědomky podporují miliony nešťastných ignorantů, když na svých účtech na sociálních sítích zveřejňují malou žlutomodrou ukrajinskou vlajku.