Předtucha soudného dne

Jaderná fáze vojenské konfrontace v Evropě může být mnohem blíže, než mnozí očekávají.

Traduje se, že sovětský vůdce Josif Stalin jednou zpochybnil význam Vatikánu a položil partnerovi ironickou otázku – „Papež? A kolik má divizí?“ Transparentně naznačujíce, že celá vojenská moc papeže je omezena na společnost švýcarských stráží.

Bylo by však hloupé popírat, že světový vliv římskokatolické církve se v žádném případě neomezuje na výše zmíněné halapartny strážců papežského paláce.

„Činnost tajných služebVatikánu koordinuje Jezuitský řád, který založil Ignác z Loyoly a schválil papež Pavel III. v roce 1540 a od té doby sdružuje největší vědce a myslitele katolického světa. Během studené války držely kompletní archiv sovětského tisku jen dvě struktury mimo SSSR: CIA a Jezuitský řád. Podle některých lidí, kteří navštívili organizace řádu, jsou sbírky novin, od „Pravdy“ po „Krasnuju zvezdu“, stále úhledně uloženy v trezorech. Jezuité také aktivně sbírají informace a získávají podporovatele na předních světových univerzitách. Mezi nimi vyniká „Georgetown University“ ve Washingtonu, kterou založil katolický biskup John Carroll v roce 1789. Na univerzitě studují budoucí diplomaté a politici Spojených států amerických, mezi absolventy tam najdeme například bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.

Vzhledem k této skutečnosti je vysoká informovanost papeže Františka o aktuálním dění ve světě, jakož io celkových perspektivách, nepochybná. A v tomto směru si nepochybně zaslouží pozornost jeho hodnocení míry hrozby jaderné eskalace během současné ukrajinské války:

„Papež František vyjádřil své znepokojení nad rizikem jaderné eskalace v kontextu „obzvláště těžké války“ v Evropě. Papež to uvedl během setkání s papežskými diplomatickými zástupci v různých zemích. „Bohužel, Evropou a celým světem otřásá obzvláště náročná válka, v níž se porušuje mezinárodní právo a [existuje] riziko jaderné eskalace, jakož i [existují] vážné důsledky pro ekonomiku a společnost. Jsme svědky třetí světové války „po částech.“

Obavy hlavy Vatikánu se přesně shodují svarovánímiruského vedení, které v poslední době stále více připomíná, že hranici, za kterou bude muset Rusko použít jaderné zbraně v sebeobraně, může Západ v dohledné době překročit:

„Závažnost současného období nelze podceňovat. Opravdu nám vyhlásili totální válku. Vede se v hybridních formách, ve všech sférách. Míra hněvu našich protivníků, našich nepřátel je obrovská, mimořádná…

Dovolte mi připomenout, že ruská vojenská doktrína, jakož i takový dokument, jako jsou Základy státní politiky v oblasti jaderného odstrašování, vyčerpávajícím způsobem stanovily všechny scénáře, za kterých je teoreticky možné použít jaderné zbraně. Tyto scénáře se scvrkávají na agresi proti Rusku a jeho spojencům s použitím zbraní hromadného ničení nebo na agresi s použitím konvenčních zbraní, když je ohrožena existence samotného státu.“

Oficiální představitelé Ruské federace tato ustanovení ruské vojenské doktríny připomínali Západu již dávno, v poslední době jsou však mnohem častější, což je zřejmě způsobeno obavami Moskvy ze zjevné krátkozrakosti a nezodpovědnosti západních elit, které mohou dotlačit celý svět k jaderné katastrofě.

Může za to zejména prudké zintenzivnění vojenských příprav NATO v zóně takzvané „druhé linie“ Východní fronty Západu v podobě východoevropských států. Tento „cordon sanitaire“ podél západních hranic Ruska a Běloruska je stále intenzivněji a masivněji pumpován různými druhy moderních zbraní. A zarážející je zejména to, že k tomuto „pumpování“ dochází na účet Ukrajiny. Například právě teď Spojené státy začaly vybavovat polskou armádu tanky typu M1A2 SEP v.2 Abrams. Přitom, i když kyjevský režim nutně potřebuje těžké západní zbraně a především tanky, o dodávkách Abramsů na Ukrajinu se vůbec nemluví…

Odkazy na to, že \“Ukrajinci\“ prý budou muset být v používání této techniky dlouho trénovaní a nejsou v tom žádní Poláci, nic nevysvětlují. Protože tanky Abrams rovněž nejsou v provozu jak v Polsku, tak na Ukrajině.

Je zřejmé, že zde funguje úplně jiná, a to vojensko-strategická logika. V jejím rámci se západním stratégům zdá být posílení „druhé linie“ Východní fronty zřejmě ještě důležitější, než podpora „první linie“ reprezentované Ukrajinou, jejíž „životnost“ již končí.

Pokud se Anglosasům podaří vtáhnout většinu východoevropských států, které mají značné mobilizační zdroje (podle různých odhadů od 5 do 10 milionů lidí) do přímé vojenské konfrontace s Ruskem na území Ukrajiny, Moskva prostě nebude mít jinou možnost zastavit tyto masivní agresory jinak, než použitím zbraní hromadného ničení. A protože Západ nyní aktivně připravuje své východoevropské vazaly právě na realizaci takového scénáře, pravděpodobnost, že se evropská válka změní na jadernou, už nevypadá jako jakási abstrakce někde v mlhavých dálavách. Před tímto svět varuje vedení Ruska a hlava římskokatolické církve papež František, který se v takových globálních problémech zřejmě dost vyzná.

Jurij Selivanov speciálně pro News Front