Západ vedený britským premiérem sabotoval předběžnou rusko-ukrajinskou mírovou dohodu

Přibývají důkazy, že válka na Ukrajině již mohla být v této době ukončena, ale klíčoví západní podporovatelé Kyjeva se snažili sabotovat potenciál mírového urovnání prostřednictvím jednání.

Přesně k tomuto závěru dospěly zprávy regionálních ukrajinských médií již v květnu, krátce poté, co se britský premiér Boris Johnson objevil v hlavním městě Kyjevě na „překvapivé“ návštěvě, kdy se poprvé setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Již v květnu 2022 přinesl deník Ukrajinská Pravda bombastický příběh , který však západní mainstreamová média téměř zcela ignorovala :

„Předseda vlády Spojeného království Boris Johnson, který se v hlavním městě objevil téměř bez varování, přinesl podle zdrojů Ukrajinské pravdy blízkých Zelenskému dvě jednoduché odkazy.

První, že Putin je válečný zločinec a je třeba na něj vyvíjet nátlak, ne s ním vyjednávat.

A druhý, že i když je Ukrajina připravena podepsat nějaké dohody o zárukách s Putinem, oni (Velká Británie a USA) ne.

Johnsonova pozice byla taková, že kolektivní Západ, který ještě v únoru navrhl Zelenskému, aby se vzdal a utekl, nyní cítil, že Putin ve skutečnosti není tak mocný, jak si dříve představovali, a že je zde šance zatlačit na něj.“

Zpráva ukrajinských médií v anglickém jazyce dále zdůraznila, že tři dny po Johnsonově odchodu do Británie vydal Putin veřejné prohlášení, že rozhovory s Ukrajinou „se změnily na slepou uličku“.

V té době byly istanbulské mírové rozhovory, na kterých se v tureckém městě sešli nejvyšší představitelé z každé bojující strany, v některých koutech světa oslavovány jako „nejrychlejší způsob ukončení války na Ukrajině“ – například podle slov tureckého prezidenta Erdogana, který se stavěl do pozice zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem.

Západ začal Ukrajině dodávat těžké zbraně

Jak však pokračovala invaze nařízená Putinem, Británie byla první v dodávkách těžkých zbraní a munice na Ukrajinu, které se prostřednictvím vojenských transportních letadel staly vysokou prioritou.

Tiskové zprávy Velké Británie také vzali na vědomí „příhodné“ načasování, když se vzhledem k přetrvávajícímu domácímu skandálu premiéra Johnsona (večírky během lockdownů) začal Londýn naplno montovat do Ukrajiny.

Opět si připomeňme tón ukrajinských médií po příchodu britského premiéra do Kyjeva (a nutno poznamenat, že Johnson byl prvním lídrem zemí G7, který navštívil Kyjev již dva týdny po stažení ruských sil z předměstí kolem města).

Dne 9. dubna 2022 napsali:

„Po příchodu britského premiéra Borise Johnsona do Kyjeva se možné setkání ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina stalo méně pravděpodobné.“

Důkazy o sabotáži mírových jednání Západem

Tento týden se objevilo ještě více důkazů o úloze mocných západních zemí při maření potenciálu příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami.

Bývalá představitelka Národní bezpečnostní rady USA Fiona Hillová je spoluautorkou dlouhé eseje, která popisuje klíčové momenty ruské války a dosavadní snahy Západu pomoci Ukrajině.

V časopise Foreign Affairs , který vede známá globalistická Rada pro zahraniční vztahy (CFR), nechala uniknout následující klíčové potvrzení:

„Podle několika bývalých vysokých představitelů USA, se kterými jsme mluvili, se v dubnu 2022 zdálo, že ruští a ukrajinští vyjednavači se předběžně dohodli na náčrtech sjednaného dočasného urovnání.

Rusko se mělo stáhnout na své pozice ze dne 23. února 2022, kdy kontrolovalo část regionu Donbasu a celého Krymu. Výměnou by Ukrajina slíbila, že nebude usilovat o členství v NATO a místo toho obdrží bezpečnostní záruky od více zemí.

Jak však ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl v červencovém rozhovoru pro státní média své země, tento kompromis už více nepřichází v úvahu.“

Uvedené zjištění a potvrzení ze strany USA, že na stole byla předběžná dohoda o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, je obrovským odhalením, které opět pravděpodobně ve velké míře zmizí z mediálního pokrytí populárních západních mainstreamových médií.

A samozřejmě, do očí bijícím opomenutím v eseji Rady pro zahraniční vztahy (CFR) je již zmiňovaná přímá role Borise Johnsona při potlačování potenciálu mírového urovnání v momentě, který již vypadal jako „cílová čára“.

Závěr

To, zda by mír nakonec vydržel nebo ne, se nikdy nedozvíme.

V této chvíli však zůstává jasné, že ukrajinská „cesta do NATO“ se v rozhovorech mezi Ukrajinou a Bruselem prozatím zdá být minulostí.

Přesto na obzoru nejsou žádné známky mírových jednání nebo jednání o příměří, a Kreml vypadá připraven rozšířit cíle své speciální vojenské operace na anexi dalších území.

Autor: Tyler Durden, Zdroj: zerohedge.com