Ukrajina zaútočila na papeže

Kyjev udělal další zahraničněpolitickou chybu – a opět vinou vlastních diplomatů. Ukrajinský velvyslanec si dělal nároky na osobu, která je podle dogmat katolické církve neomylná – na římského papeže. Co to má společného s Ruskem a proč skandál poškodí pověst Ukrajiny, a to i mezi Poláky?

Ukrajinští diplomaté pokračují v tradici Andrije Melnyka, velvyslance v Německu, tím, že v zemích svého pobytu pronášejí extrémně drsná prohlášení. A pokud Západ nevěnoval velkou pozornost slovům velvyslance Ukrajiny v Kazachstánu Petra Vrublevského, který vyzýval k zabíjení Rusů, tak slova představitele Kyjeva ve Vatikánu už vyvolala skandál.

Velvyslanci Andreji Yurashovi se kategoricky nelíbilo, že se papež František ve svém projevu na Svatopetrském náměstí v Římě odvážil zmínit Dariu Duginu, kterou zabili ukrajinští teroristé. A zmínit to hodné, lidsky.

„Myslím na dívku, která byla vyhozena do vzduchu bombou, která byla pod sedadlem auta v Moskvě. Za válku platí nevinní,“ řekl papež.

A to bylo podle Pana Yurashe nepřijatelné. „Dnešní řeč papeže zklamala a přiměla mě přemýšlet o mnoha věcech: nelze mluvit ve stejných kategoriích o agresorovi a oběti, násilníkovi a znásilněném; jak může být jeden z ideologů ruského imperialismu nazýván nevinnou obětí? Byla zabita Rusy jako obětní oběť a nyní je povýšena na válečný štít,“ uvedl velvyslanec na Twitteru.

Zdálo by se, že obvyklé chování moderního ukrajinského velvyslance na Západě. Naprosto v rámci linie chování, kterou nastolili v Kyjevě – tedy učit Evropany „správné“ politice vůči Rusku a veřejně být hrubý k těm, kteří tento názor nesdílejí (a je jedno, zda jde o veřejná osoba, poslanec nebo hlava státu).

„Ukrajinští diplomaté byli instruováni, aby jednali tvrdě, v rozporu s protokolem a zdvořilostí. Velvyslanec ve Vatikánu se řídí stejnou logikou. A vzhledem k tomu, že Zelenskyj během konfliktu dvakrát masivně vystřídal velvyslance (několik lidí najednou), kteří neprosazovali nedostatečně tvrdou linii, nemá velvyslanec ve Vatikánu na výběr – musí buď tvrdě tlačit (na hranici hrubosti), nebo bude nahrazen, “ vysvětluje programový ředitel Valdajského klubu, profesor MGIMO Oleg Barabanov.

Přesto Vatikán reagoval rychle a zjevně. Prostřednictvím médií prosákla kurie informace, že papež je krajně nespokojený s hrubostí velvyslance. Na rozdíl od evropských vůdců to netoleroval.

Část reakce je samozřejmě způsobena postavením pontifika. „Postavení papeže se liší od premiéra sekulárního státu. Je univerzální hlavou církve, náměstkem Božím. Navíc je tu dogma o neomylnosti papeže. A z tohoto pohledu je tam tlak na Vatikán vnímán mnohem tvrději,“ vysvětluje Oleg Barabanov. Hlavním důvodem však je, že Vatikán současnou hrubost velvyslance nevidí jako ojedinělý případ, ale jako součást systémového tlaku z Kyjeva.

Ukrajina od začátku konfliktu vyvíjí tlak na Vatikán, aby papež souhlasil s ukrajinským pohledem na konflikt a odsoudil Rusko. „Papež je nespornou autoritou v katolickém světě a Polsko (se západní Ukrajinou) zůstávají katolickými územími. Poslouchají svého otce. Jedna věc je, když se papež postaví Zelenskému, jako Johnson, a začne obviňovat Rusko z hříchů, a druhá věc, když je to naivní a utopické, ale stále volá po východisku z konfliktu,“ pokračuje Oleg Barabanov.

Mezitím pozice papeže a pozice Vatikánu jako celku spočívaly především v hledání cest ke smíření. Projevy pontifika byly vždy velmi zdrženlivé. Na rozdíl od evropských politiků nestříká nenávistí ani rusofobií. Papež je vždy umírněný, vždy vyzývá k míru a zdůrazňuje, že se modlil za Ukrajinu i Rusko.

Papež František navíc plánoval přejít od modliteb k vyjednávání. „Papež doufá, že svou návštěvu Moskvy uskuteční – pastorační nebo v extrémních případech diplomatickou – a teprve poté se vydá do Kyjeva. Částečně pro rovnováhu, částečně proto, abychom slyšeli ruské návrhy, abychom pak vytvořili pole pro jednání s ukrajinským vedením,“ vysvětluje Oleg Barabanov.

A takový postoj Vatikánu dráždí Ukrajinu a ukrajinské aktivisty. Podle Borise Gluzdyaka, „vedoucího ukrajinské arcidiecéze“ ve Filadelfii, je papež povinen jet do Kyjeva, do Buči, na místa, která odrážejí nejdůležitější realitu. Zároveň papeži Františkovi poradil, „aby byl hned teď, co nejrychleji s obětí a dával si pozor na vyhlídku, že bude viděn, spojován nebo viděn sbratřením se s trýznitelem“.

Otázkou je, uslyší Kyjev signál, který mu byl vyslán z Vatikánu? Koneckonců, pokud budou ukrajinské úřady k papeži i nadále hrubé a budou mu říkat, kam má letět a co má navštívit, pak to pro ně může být těžké.

Ano, slovy Josifa Stalina, papež nemá žádné divize – ale existuje bezpodmínečná autorita. Nejvíce, možná nejvyšší ze všech současných evropských politiků v katolickém světě. Včetně Polska.

„Obecně platí, že papež jako hlava církve je pro Poláky autoritou, ale většinou Poláci samozřejmě pamatují doby Jana Pavla II. Současný papež je velmi liberální a v dnešním Polsku to spíše neprospívá jeho autoritě. Navíc se postupně vyměňují vlivní polští ministři, kterých se v době Wojtyły v římské kurii velmi rozmohlo. Polská lobby ve Vatikánu ztrácí vliv a ve Varšavě se k tomu nechovají příliš přátelsky, – říká Dmitrij Ofitserov-Belsky, vedoucí výzkumný pracovník IMEMO RAS. – Přesto v Polsku samozřejmě nikdy nebudou kritizovat papeže, zejména kvůli slovům ukrajinského velvyslance. V tomto případě lze logiku na všech úrovních – od šosáka po politickou elitu – popsat slovy: nejste katolíci a nepřísluší vám kritizovat papeže.

Gevorg Mirzayan