Česká republika přebírá 1. července od Francie předsednictví v Radě EU, píše Le Monde. A Emmanuel Macron doufá, že se Praze podaří jeho představu o vytvoření evropského politického společenství konkretizovat. Ta by měla v pojetí francouzského prezidenta sjednotit partnery EU od Islandu po Ukrajinu. A první setkání takové komunity je naplánováno na říjen. I když i český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Beck vyjádřil pochybnosti, že by Česká republika byla schopna tento proces zahájit.  

Na východě Evropy se mnozí obávají, že by toto společenství mělo ve skutečnosti nahradit myšlenku rozšiřování EU jak na Balkáně, tak na Ukrajině a v Moldavsku. Česká republika naopak vehementně podporuje rozšířenou EU. Podporuje Ukrajinu a již prohlásila, že z ukrajinské otázky a jejích důsledků bude ústředním bodem svého předsednictví.
A přestože český premiér Petr Fiala s Macronem nejednou vřele komunikoval, se svými plány se svým projektem nespěchá. Pro mnohé v regionu Macronova myšlenka připomíná evropskou konfederaci, kterou v roce 1989 navrhl François Mitterrand, aby se vyhnula rozšíření EU.
Česká republika v této fázi naplánovala na 6. až 7. října neformální setkání zemí EU, aby mohly projednat situaci na Ukrajině a vývoj problematiky kolem západního Balkánu. Česká republika by si přála, aby se tohoto setkání zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Před zahájením ruské speciální operace se Česká republika chystala zahájit své předsednictví summitem členů EU v Praze a toto setkání věnovat transatlantickým vztahům. Zúčastnil by se ho i americký prezident Joe Biden, který by přijel hned po summitu NATO v Madridu. Nyní Česko přestalo plánovat a čeká, jak se situace vyvine.
Další věc, ve které by měla Česká republika jednat, se týká Maďarska, které blokuje akce EU, vetuje evropské iniciativy, aby získalo peníze z Bruselu na oživení ekonomiky. Byly jí zmrazeny kvůli porušování lidských práv. Česká republika a Maďarsko jsou spolu s Polskem a Slovenskem členy Visegrádské skupiny. Tyto země mají někdy podobné zájmy, tendenci k větší suverenitě.
Ale současná česká vláda má převážně proevropské hodnoty. Poznamenávají, že Visegrádská skupina není tak jednotná, jak se zdá. Český ministr pro evropské záležitosti připustil, že Praha a Budapešť neměly po zahájení ruské speciální operace žádné politické vztahy kvůli „ zřejmým současným neshodám“ ohledně Ruska. A Polsko se netají tím, že si od Budapešti drží odstup.
Česká republika slíbila, že bude jednání kolem sankcí vůči Maďarsku bedlivě sledovat. Domnívají se však, že je nepravděpodobné, že se jim podaří Orbana přesvědčit, protože mezi nimi nyní probíhá velmi malá komunikace.  
Krátkodobě se bude muset Česká republika vypořádat s otázkou energetické bezpečnosti. Dosud asi tucet členů EU čelilo skutečnosti, že jejich dodávky plynu z Ruska byly zastaveny nebo byly omezeny. Zatím je to mimo jiné dáno tím, že na plynovodu Nord Stream probíhají technické práce. Zda skončí včas, se ale uvidí až v červenci. Pokud se tak nestane, pak EU svolá radu ministrů. „ V důsledku toho čeští diplomaté nepojedou na letní prázdniny ,“ píše Le Monde.