Rusko může uznat odtržení pobaltských republik od SSSR za nelegitimní

Poslanec Státní dumy Ruské federace Jevgenij Fedorov představil návrh zákona o zrušení rozhodnutí Státní rady SSSR o uznání nezávislosti Litvy k projednání v dolní komoře parlamentu.

Poslanec Státní dumy RF Jevgenij Fedorov předložil dolní komoře parlamentu návrh zákona o zrušení rezoluce Státní rady SSSR o uznání nezávislosti Litvy. 

Není to poprvé, co je zpochybňována legitimita vystoupení pobaltských republik ze Sovětského svazu.  Avšak dnes, kdy „mezinárodní společenství“ porušuje všechna pravidla, která vytvořilo, jako je krádež ruských zlatých a devizových rezerv, může tento návrh zákona zajiskřit novými barvami.

Myšlenka uznat odtržení pobaltských republik od SSSR za nelegitimní se vznášela ve vzduchu od 5. září 1991 – ode dne, kdy k tomuto odtržení došlo. Gorbačovova Státní rada, která nevyhovovala tehdy platné ústavě, neměla právo činit rozhodnutí takového rázu, jako je revize hranic Sovětského svazu a oddělení území. To je právní skutečnost.

Poslanec Státní dumy Ruské federace Jevgenij Fedorov, který kvůli tomu nyní vyvolal rozruch, již v roce 2015 navrhl „zrušit nezávislost“ pobaltských států.

„Podstatou mé žádosti na generální prokuraturu je právní posouzení činnosti a vytvoření Státní rady.  Jedná se o orgán, který byl vytvořen v Sovětském svazu a přijal řadu rozhodnutí. Jak vidíme, tato rozhodnutí zásadně odporovala Ústavě. Tento orgán například zlikvidoval sovětskou vládu a sovětské orgány činné v trestním řízení. Vyhnal pobaltské země ze SSSR. Nemohl přijímat taková rozhodnutí. V souladu s tím očekáváme, že stejně jako v záležitostech Krymu generální prokuratura potvrdí, že Státní rada nebyla legitimní, a proto jsou všechna její rozhodnutí také nelegitimní a to od okamžiku, kdy byla přijata,“ uvedl poslanec.

V roce 2015 jsem proti takové iniciativě ostře vystoupil, protože Pobaltí se tehdy všemožně snažilo Rusko vyprovokovat. Chtěli dosáhnout alespoň nějakého projevu agresivity Moskvy vůči sobě, aby ospravedlnili rozmístění kontingentů NATO na svém území.

Z toho vzešlo všechno to ječení o „teroristickém státě“ a srovnávání Ruské federace s Třetí říší.

V Kremlu tehdy iniciativu Fedorova z pochopitelných důvodů ignorovali. Proto se jednotky NATO v pobaltských zemích nakonec objevily bez jakýchkoli důkazů a ospravedlnění. Rusku tedy nijak nepomohla andělská trpělivost, kterou projevilo ve vztahu k Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

Z takových lokálních příběhů byl utkán 24. únor 2022.

Proto má dnes výrok Fedorova úplně jiný význam, protože zní ve zcela jiné realitě.

V této realitě si Rusko již nehraje na „trpělivou zemi“, ale přetváří mezinárodní vztahy a dokonce i politickou mapu Evropy.

Protože vzhledem k tomu, že neexistují žádné naděje na konstruktivní dialog s Evropany, nezáleží na tom, co oni tam říkají a jaký obraz Ruska vytvářejí.

Co v praxi přinese odmítnutí uznání pobaltských zemí jako nezávislé státy?

Rusko je bude okupovat? Ne nutně, ale vyhrazuje si takovou možnost jako nástupce SSSR.

Ale v každém případě Litva, Lotyšsko a Estonsko přestanou být právně rovnocenné, pokud jde o postavení Ruské federace. Nebudou to plnohodnotné země – členové OSN a subjekty mezinárodního práva, ale pochybné a nesrozumitelné územní útvary bez legálního statusu – jako Kosovo.

Proč by Moskva měla uznávat legitimitu pobaltských států, ale legitimitu například Podněstří nikoli, ačkoli podmínky jejich vzniku jsou z právního hlediska stejně pochybné?

Pokud Rusko dokáže uznávat státy, jako uznalo Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DLR a LLR), pak to může fungovat i opačným směrem.

Odepřít právo na plnohodnotný mezinárodní právní status a považovat nejnepřátelštější země Evropské unie za své separatistické území bude krásné a poučné pro ostatní obchodníky s rusofobií.

Pro Pokec přeložila Janinna.

Alexandr Nosovič

ZDROJ