Peter Haisenko: USA „povolují“ Venezuele vyvážet ropu

Americká imperiální arogance je nesnesitelná. Odvažují se povolit nebo zakázat obchod z cizích zemí, kdykoli se jim zachce. Jakým právem to dělají? Alespoň ne s mezinárodním právem.

Posledních 60 let trpěla Kuba sankcemi uvalenými Spojenými státy na karibskou zemi. Kuba byla kasinem USA se všemi vedlejšími účinky, jako jsou drogy, prostituce, mafie a praní špinavých peněz. Castro to ukončil svou revolucí. Protože vzal pánům ve Washingtonu hřiště, byli tak naštvaní, že chtěli provést násilný puč. Akce v „Zátoce sviní“ dopadla žalostně špatně, a tak USA po jejich ostudě uvalily na Kubu masivní embarga a sankce. Cílem bylo a je svrhnout zvolenou vládu v Havaně a nahradit ji režimem, který je závislý na Americe. Tohoto cíle nebylo za posledních 60 let dosaženo, ačkoli tyto sankce nebyly od té doby zrušeny.

Skutečným skandálem tohoto procesu je, že kolektivní Západ se těmto autokratickým útokům podřídil a ani proti nim vážně neprotestoval, ačkoli se to vše dělo mimo jakékoli mezinárodní právo. USA stále udržují vojenskou základnu na Kubě, konkrétně Guantánamo. USA tam provozují věznici pro mučení už více než 20 let a Západ to nechal projít bez masivních protestů. „My“ jsme ti dobří, a proto stojíme nad mezinárodním právem.

Akce USA porušují mezinárodní právo

Když byl Hugo Chávez v roce 2002 zvolen prezidentem Venezuely, Američanům se to vůbec nelíbilo. Chávez přijal politiku, kterou Washington nechtěl akceptovat, a tak začalo kolo sankcí proti zemi bohaté na zdroje. Od té doby musí obyvatelstvo trpět, protože to tak Washington chce. Cílem bylo samozřejmě opět svržení zvolené vlády. Stejně jako ve všech ostatních zemích, na které USA autokraticky uvalily sankce a embarga. Skandál toho je… viz výše. Když už Chavez nebyl schopen zastávat úřad, CIA zahájila v zemi velké operace, které vedly k nepokojům. Samotný Washington zase určil, že nezvolený Juan Guaidó je nyní prezidentem Venezuely. 

Poznámka: Pokud na „Bing“ zadáte „Venezuela president“, první věc, která se zobrazí, je Juan Guaidó. Sami si na to udělejte názor.

Po této porážce USA se série sankcí skutečně rozběhla. V roce 2019 USA zakázaly Venezuele vyvážet ropu a další komodity. Podporovali to hrozbami vojenské síly. Skutečnost, že tato akce USA také porušuje veškeré mezinárodní právo, nepotřebuje další vysvětlení. USA předpokládají, že určí, kdo s kým smí celosvětově obchodovat. Zde platí totéž: Skutečný skandál je… viz výše. A teď přišla ukrajinská krize. USA nařídily další sankce proti Rusku a už nechtějí od Ruska kupovat ropu. Odborníkům pak došlo, že kvalitu ruské ropy není tak snadné nahradit. Je potřeba například pro výrobu motorové nafty, včetně petroleje pro civilní a vojenská proudová letadla.

Ve své tísni Spojené státy požádaly Venezuelu, ano, požádaly Venezuelu, aby znovu dodala ropu do Spojených států. Venezuelská ropa je svou kvalitou velmi blízká ruské. Venezuela však tomuto požadavku nemohla vyhovět, protože zařízení na těžbu ropy již nebyla kvůli embargům plně produktivní. Washington tedy v tichosti nejen obnovil, ale ve skutečnosti zvýšil dovoz ropy z Ruska. Evropa na druhou stranu stále sní o tom, že se obejde úplně bez ruské ropy. Aby to Washington podpořil, udělal další obrat.

„Západ hodnot“ schvaluje sebedůležitý přístup USA

Podle zasvěcených chtějí Spojené státy opět uvolnit export ropy z Venezuely do Evropy, aby částečně kompenzovaly výpadky dodávek z Ruska. Italská energetická skupina Eni a španělský konkurent Repsol by mohli dodávat venezuelskou ropu do Evropy už příští měsíc, řeklo agentuře Reuters pět lidí obeznámených s plány. Nicméně množství budou pravděpodobně spíše malá, řekl jeden z lidí. Lze také očekávat výrazné dopady na cenu ropy. Hlavní podmínkou je, že ropa může jít pouze do Evropy a nesmí se prodávat nikam jinam. V tuto chvíli však Venezuela dodává většinu ropy do Číny a USA tomu nemohou zabránit, aniž by riskovaly vážný konflikt s Pekingem, který by pro USA neskončil dobře.

Vzhledem k tomuto sebedůležitému, arogantnímu přístupu USA je třeba se zamyslet nad stavem hodnotového západu. „Hodnoty“ Západu jsou diktovány výhradně USA v závislosti na tom, k čemu se USA chystají. Mezinárodní právo je porušováno, když je Západ porušuje, ale je dodržováno, když je USA chtějí použít proti ostatním. Pokud ji však Čína například naléhá, ​​aby respektovala mezinárodní právo, nenachází to na Západě a jeho médiích žádnou odezvu. Lze tedy konstatovat, že mezinárodní právo jako takové již neexistuje. Byl nahrazen „normami“, které USA diktují světu, jak se jim zlíbí. V žádném případě nebudou USA nabádány západními hodnotami, aby dodržovaly mezinárodní právo.

Abych to znovu ilustroval na současném chování vůči Venezuele, stručně popíšu monstrózní proces. Ve Venezuele je zvolen prezident, který nemá rád USA. Tento prezident není v žádném případě nepřátelský vůči Spojeným státům. Přesto Washington nařizuje sankce proti Venezuele a podílí se na tom i hodnotový západ. Poté, co se to nepodařilo a byl zvolen další prezident, který nechce poslouchat příkazy z Washingtonu, USA nařizují totální ekonomickou izolaci od Venezuely. To také nevede ke kýženému úspěchu. Pak si USA musí uvědomit, že potřebují ropu z Venezuely. Žádají olej a nedostanou ho. Hrozí, že se globální trh s ropou vymkne kontrole. Aby to USA zmírnily, povolují Venezuele za určitých podmínek vývoz ropy.

Tady se ukazuje celá ta arogantní nedůslednost USA. Částečně ruší sankce, pokud nemohou jinak. Venezuela by nyní měla mít povoleno dodávat ropu, ale všechny ostatní sankce zůstávají v platnosti. Zůstává také nejasné, zda Venezuela bude moci výnosy z tohoto prodeje ropy vůbec použít, nebo zda skončí na „zmrazených“ účtech, jak se o to stalo Rusku.

Cílem světa musí být zlomit moc USA

USA si tedy troufají diktovat zemím po celém světě, s kým mohou obchodovat a zda vůbec mohou obchodovat. Tak se chová imperiální tyran a hodnotový západ s ním tiše jde. Pořád doufat, že se to jich samotných nedotkne. Ale ani tomu tak není, jak vyplynulo z událostí kolem Nord Stream 2. USA také „trestá“ země, které nedodržují jejich autokratické sankce. Aby to dokázaly prosadit, udržují USA zdaleka největší vojenskou mašinérii, kterou financuje i zbytek světa. 

Viz zde: https://www.anderweltonline.com/klartext/klartext-20221/die-brd-finanziert-die-us-kriegsmaschine/

Mohu tedy pouze dospět k závěru, že prioritou číslo jedna na světě musí být zlomení moci USA. Jedině tak bude mít svět šanci na mír. Je to nereálné? Určitě ne, protože svět musí trvat na vyvážené obchodní bilanci USA. Pak už nebudou mít USA peníze na svou šílenou útočnou armádu, kterou ohrožují a ovládnou svět. Mimochodem, ukrajinská krize nyní ukazuje, že americká armáda je úspěšná pouze tehdy, když napadne bezbranné země. Skupiny letadlových lodí již ztratily svou moc, pokud mají být použity proti dobře opevněnému národu nebo dokonce proti jaderné mocnosti. Rusko a Čína mají ve svých arzenálech zbraně schopné zničit formace amerických letadlových lodí jedním tahem kdekoli na světě.

Bude pak jaderná válka? Pravděpodobně ne, protože Rusko má nyní obranné systémy, které dokážou zachytit přilétající rakety. Ale Rusko má hypersonické zbraně a novou „raketu Sarmat“, která může zasáhnout kterýkoli kout Země. Vysoce přesné a obrana není (zatím) možná. USA tedy udělají čerta a risknou jadernou válku s Moskvou, protože pak už nebude existovat Washington a také nebudou žádné spolky letadlových lodí. Rusko, prezidente Putine, právě končí americké století. Když se to podaří, svět může klidně dýchat. Poté může znovu obchodovat pro dobro všech, aniž by proradná říše určovala „pravidla“ pouze pro svůj vlastní prospěch. Země pak mohou o sobě znovu rozhodovat, aniž by riskovaly, že budou bombardovány k demokracii. Ano, možná nastane šťastný čas, kdy se svět konečně probudí a izoluje zlo, které má svůj domov v Londýně a Washingtonu. A nikde jinde. 

Peter Haisenko