Narativní změna: V amerických médiích se mění názor na možný výsledek ukrajinské války

Na začátku ruské vojenské operace byla mainstreamová média ještě vcelku jednotná ohledně nadřazenosti ukrajinské armády a účinnosti západních sankcí, ale zdá se, že tato klasifikace se stále více rozpadá i v konzervativních amerických médiích.

Konzervativní americký list The Hill , který je podle  Wikipedie  zdarma distribuován každému členovi Kongresu, Bílého domu, členům tisku, lobbistickým skupinám a podnikatelským a zájmovým skupinám v politickém Washingtonu, zveřejnil 2. června názorový článek s názvem:

„Mohlo by Rusko vyhrát válku Public Relations proti Západu?“

Novinář William Moloney v něm nejprve představuje výsledky nejnovějších průzkumů veřejného mínění o roli USA v rusko-ukrajinském konfliktu. Pokud USA stále hrají hlavní roli v ukrajinské krizi pro více než 60 procent dotázaných v březnu, podle posledního průzkumu AP-NORC z 19. května to souhlasilo pouze 45 procent.

Podle Moloneyho nedávný článek v New York Times také ukazuje, že se názorový narativ mění . Doposud byl NYT neochvějným zastáncem „vítězství“ Ukrajiny a přimlouval se za „potrestání“ Ruska. 19. května ale uvedli, že je nereálné, aby Ukrajina znovu získala všechna území, která Rusko okupovalo od roku 2014. „Rusko zůstává příliš silné,“ citoval Moloney NYT . „Biden by měl dát jasně najevo, že existují limity zbraní, finanční a politické podpory, kterou může Ukrajina očekávat,“ řekl.

Moloney také připomněl Kissingerův projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Kissinger se v něm vyslovil pro příměří a návrat k „status quo ante“, aby nebezpečný konflikt neeskaloval.

Západní sankční strategie navíc Rusko nesrazila na kolena. Moloney píše:

„Místo toho existují důkazy, že sankce poškozují západní ekonomiku více než ruskou, může tomu být naopak. Rubl daleko od Bidenovy předpovědi dosáhl v květnu dvouletého maxima. Maximální dosažené výnosy – hlavně proto, že Evropa a většina svět se bez nich neobejde.“

Navíc podle Moloneyho existuje zcela nerealistický mýtus, že USA sjednotily téměř celý svět proti izolovanému Rusku:

„Ve skutečnosti jen 65 ze 195 zemí světa souhlasilo s účastí na americkém sankčním režimu – to znamená, že 130 zemí odmítlo, včetně Číny, Indie, Brazílie, Mexika, Indonésie, většiny Asie, Afriky a Latinské Ameriky, tj. země, které tvoří většinu světové populace.“

Příklad celkového oslabení vůdčí role USA byl podle Moloneyho vidět i na posledním summitu G20. Tam americká delegace opustila místnost během projevu ruského poslance. Za USA ale následovaly jen tři další z celkem 19 mezinárodních delegací.

Moloney shrnul svůj příspěvek právě nedávno, když se mluvilo o vítězství Ukrajiny a změně režimu v Moskvě. Mezitím to podle něj vypadá, jako by se USA a jejich spojenci snažili najít přijatelný způsob kompromisu ukončením války.