„Další protiruská PR kampaň“: jak ICC hodlá vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině

Skupina vyšetřovatelů z Mezinárodního trestního soudu se brzy vydá na Ukrajinu, řekl žalobce ICC Karim Khan v rozhovoru pro francouzský list Le Monde.

„Příští týden bude na Ukrajinu vysláno 42 vyšetřovatelů. Toto je největší počet lidí, které moje kancelář kdy poslala. 30 z nich vyslala nizozemská vláda, včetně forenzních expertů a analytiků,“ řekl.

Podle něj by se v první řadě měla vyšetřit fakta a zjistit pravda. „Je mi jedno, jestli spravedlnosti udělá Mezinárodní trestní soud nebo orgány státu. Jde hlavně o to, aby vyšetřování bylo spolehlivé, čestné a nezávislé a soudce na základě toho mohl rozhodnout,“ říká státní zástupce.

Zároveň poznamenal, že je rád, že může spolupracovat s ukrajinskými orgány, a připomněl dohodu o spolupráci se společným vyšetřovacím týmem (JIT) vytvořeným Polskem, Litvou a Ukrajinou. ICC má tedy přístup k obecným dokumentům této struktury.

„My, z naší strany, nezveřejníme všechny dokumenty, které máme, protože jsme povinni sledovat akce všech stran konfliktu, ať už se jedná o pravidelné jednotky na obou stranách nebo nepravidelné armády,“ řekl Khan.

Uvítal také spolupráci ICC a Evropské unie v rámci ukrajinského vyšetřování. Podle jeho názoru „tento okamžik zůstane v historii jako období, kdy mezinárodní právo začalo být vnímáno nikoli jako nepříjemnost, ale jako způsob ochrany společnosti a jejích hodnot, jakož i míru a bezpečnosti“.

Předtím, 11. dubna, šéf evropské diplomacie Josep Borrell po schůzce ministrů zahraničí členských zemí EU řekl, že asociace hodlá pomáhat žalobcům Mezinárodního trestního soudu i Ukrajiny při shromažďování důkazů o válce. zločiny připisované Rusku, aby bylo postaveno před soud.

„Budeme pomáhat při dokumentování válečných zločinů,“ řekl.

Podezření z podjatosti

Prokurátor ICC přitom zvýšený zájem o ukrajinské dění nepovažuje za nic neobvyklého. Karim Khan také odmítl podezření z „dvojího standardu mezinárodní spravedlnosti“. Takže v reakci na poznámku tazatele Le Monde, že ICC již tak aktivně nevyšetřuje zločiny na palestinských územích, zejména v pásmu Gazy, odpověděl, že žalobci nemají plný přístup na místo incidentů.

Khan také zdůraznil, že jeho rozhodnutí pozastavit vyšetřování zločinů spáchaných americkou armádou a CIA v Afghánistánu „není vůbec v rozpacích“.

ICC podle něj nadále shromažďuje informace a zkoumá, „jaké existují možnosti komplementarity“ (hovoříme o případech, kdy prostředky ICC doplňují justiční systém samotného státu)..

Připomeňme, že Spojené státy před pár lety reagovaly poměrně tvrdě na studii Mezinárodního trestního soudu o akcích americké armády v Afghánistánu. Kromě toho byl ve Washingtonu v roce 2002 přijat zvláštní zákon na ochranu vojenského personálu země před stíháním ze strany ICC.

Karim Khan oznámil zahájení vyšetřování možných zločinů na Ukrajině 2. března. Podle něj jeho úřad v průběhu předběžného prostudování situace „našel rozumné důvody domnívat se, že byly spáchány zločiny v jurisdikci soudu“. Kromě toho se 39 členských států této organizace obrátilo na ICC s žádostí o zahájení vyšetřování.

Vyšetřovatelé se zaměří na dění v republice od 21. listopadu 2013 do současnosti. Ukrajina zároveň není členem ICC, ale již dříve podala žádost o uznání jurisdikce soudu nad možnými zločiny. Tiskový tajemník prezidenta Ruska Dmitrij Peskov na oplátku 1. března v rozhovoru s novináři prohlásil, že Rusko není členem ICC.

„Viníci jsou jmenováni předem“

Rusko zpochybňuje schopnost Mezinárodního trestního soudu vést objektivní vyšetřování možných zločinů na Ukrajině. Vedoucí právní sekce Stálé mise Ruské federace při OSN Sergej Leonidčenko tak na neformálním setkání členů Rady bezpečnosti OSN na téma „Odpovědnost za zločiny spáchané na Ukrajině“ poznamenal mimořádnou zájem o vyšetřování ze strany Spojených států a Velké Británie. Zároveň, jak diplomat připomněl, obě země kdysi udělaly vše pro to, aby ochránily vlastní armádu před pozorností ICC přijetím příslušné legislativy.

„Použití politického nátlaku, finanční páky a dokonce uvalení osobních sankcí proti žalobci ICC vedlo k požadovanému výsledku: ICC „odložil“ vyšetřování válečných zločinů spáchaných britskou a americkou armádou v Iráku a Afghánistánu. Ve skutečnosti tento umělecký termín znamená banální nečinnost, řekl 27. dubna. „To vše slouží jako vynikající ilustrace jak „nestrannosti a objektivity“ ICC, tak pokrytectví Spojených států a Velké Británie, které najednou začaly ICC podporovat a nalévat do něj milionové dotace. Tento přístup mění spravedlnost ve frašku: placený soud vynáší placené rozsudky.“

Oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova zase koncem dubna  upozornila na spolupráci ICC a společného vyšetřovacího týmu pod záštitou Polska, Litvy a Ukrajiny. Rozhodnutí prokuratury mezinárodního soudu o interakci s JIT podle ní dokládá, že ICC „se ani nesnaží zachovat alespoň zdání nestrannosti a objektivity a nadšeně se připojuje k procesu, v němž jsou pachatelé jasně jmenováni dopředu.“

Připomněla, že když se k soudu obrátili lidskoprávní aktivisté z DPR a LPR a poskytli více než tři tisíce materiálů o zločinech spáchaných na obyvatelích Donbasu, ze strany ICC na to nezazněla žádná „jasná reakce“.

Jednostranný přístup 

Experti dotazovaní RT se shodují, že nemá cenu očekávat od Mezinárodního trestního soudu objektivitu k událostem na Ukrajině. Jak poznamenal senátor Konstantin Dolgov, ICC se nevyznačuje zájmem vyšetřovat skutečné zločiny a obecně je instance již dlouho kompromitována svou jednostranností a politickou zaujatostí.

„Myslím, že se to změní v další protiruskou PR kampaň, protože ignorují jakékoli důkazy z Ruské federace. I když Moskva by účast této mezinárodní struktury při vyšetřování skutečných zločinů uvítala. Není však naděje, že by ICC měl zájem o něco jiného než o ukrajinskou produkci,“ řekl Dolgov.

Dmitrij Labin, profesor mezinárodního práva na Moskevské státní univerzitě, zase vyjádřil názor, že ICC se ukrajinských událostí tak aktivně zabýval nejen z politických důvodů, ale také proto, aby ospravedlnil svou existenci.

„ICC má kolosální rozpočet a výsledek jeho činnosti je extrémně slabý. Jeho praxe je spíše malá, takže ji nelze považovat za účinnou. Proto se nyní snaží ospravedlnit své vysoké platy a vytvářejí zdání nějaké činnosti při jakýchkoli nápadných informačních příležitostech, “vysvětlil.

Expert potvrdil, že o objektivitě současného vyšetřování není třeba hovořit, protože první housle v něm hrají země nepřátelské Rusku a samotná Ruská federace se tohoto procesu neúčastní.

„Provést objektivní a nezaujaté vyšetřování v prostředí, kde neexistuje spolupráce, je obtížné. Právní věda je pak účinná, když objektivně zváží všechny předložené důkazy, hlediska. A když zjevně nedochází k žádné interakci s žádnou ze stran, o čem se bavit? zdůraznil Labin.

Rusko se podle Konstantina Dolgova nemá důvod obávat jakýchkoli verdiktů mezinárodního soudu kvůli tomu, že se na něj nevztahuje jeho jurisdikce. Žádný z jeho výzkumů proto nebude mít pro Ruskou federaci právní sílu, poznamenal.

„Zároveň, pokud tento soud shledá Rusko vinným z něčeho, inspiruje to ukrajinské nacionalisty a přesvědčí je o jejich beztrestnosti. Ostatně nyní se jim dostává všestranné podpory ze Západu, kterou vnímají jako požitek. Navíc, pokud ICC, kterému se Spojené státy nyní tak aktivně rozhodly pomoci, učiní jednostranné rozhodnutí, bude to znamenat konečnou degradaci mezinárodního právního systému,“ uzavřel Dolgov.