Lavrov po setkání s Blinkenem: Písemné odpovědi očekáváme z USA příští týden
Washington poskytne písemnou odpověď na ruský požadavek na bezpečnostní záruky příští týden, řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem. Antony Blinken varoval, že pokud Rusko napadne Ukrajinu, bude to tvrdá reakce.
Blinken a Lavrov ukončili své jednání o ukrajinském konfliktu v Ženevě zhruba po hodině a půl. Poté Lavrov řekl, že výměny byly užitečné a otevřené. USA slíbily, že do 30. ledna poskytnou písemnou odpověď na ruské bezpečnostní návrhy. Tento dokument by mohl být zveřejněn. „Myslím, že by bylo správné zveřejnit tuto odpověď a požádám Antonyho Blinkena, aby nic nenamítal,“ řekl Lavrov. Po obdržení odpovědi jsou plánovány další kontakty na úrovni ministrů zahraničí.
Zda je Moskva z hlediska kontaktů s USA na dobré cestě, zatím nelze podle ruského šéfdiplomata říci. To bude pochopeno až poté, co USA písemně odpoví na všechny body ruských návrhů. „Naši američtí kolegové se dnes znovu pokusili dostat Ukrajinu do čela tohoto vyjednávacího procesu,“ řekl Lavrov. Podle jeho názoru ukrajinská otázka vyžaduje „pečlivou pozornost“, ale neměl by se na ni redukovat celý problém evropské bezpečnostní architektury. Lavrov zopakoval, že Moskva nenapadne Ukrajinu. Požádal také Blinkena, aby ovlivnil ukrajinské úřady:
„Ještě jednou jsem na něj naléhal, aby ovlivnil kyjevský režim, aby ho přiměl k rozumu a přestal sabotovat minské dohody.“
Blinken ze své strany před diskusí varoval, že šance na výrazný pokrok jsou mizivé. „Neočekávám průlom,“ řekl. Po schůzce americký diplomat řekl, že rozhovory nebyly vyjednáváním, ale „otevřenou výměnou myšlenek a obav“. Vyjádřil tím obavy USA nejen z jednání Ruska ve vztahu k Ukrajině, ale také z jiných částí světa. Americký ministr zahraničí také naznačil, že Washington nikdy nebude souhlasit s návrhem Moskvy zpomalit rozšiřování NATO u ruských hranic tím, že zabrání Ukrajině vstoupit do aliance. V následném rozhovoru s novináři Blinken řekl, že americká strana má „pevné a podstatné“ stanovisko.
„Objasnil jsem ministru Lavrovovi, že existují určité principy, které mají Spojené státy, naši partneři a spojenci, povinnost bránit, včetně těch, které by omezovaly suverénní právo ukrajinského lidu utvářet svou vlastní budoucnost. Zde není žádná obchodní místnost.“
Blinken navíc znovu varoval, že pokud ruské jednotky překročí ukrajinskou hranici, bude to považováno za invazi a bude to mít za následek reakci USA:
„Dali jsme jasně najevo, že pokud se nějaké ruské síly přesunou přes ukrajinskou hranici, bude to reinvaze. Spojené státy a naši partneři a spojenci budou reagovat rychle, důrazně a spojenými silami.“
Rusko má podle Blinkena na hranici s Ukrajinou rozmístěno více než 100 000 vojáků. Moskva proto stojí před volbou: vyřešit konflikt diplomaticky, nebo čelit „následkům“. Prezident Joe Biden je podle něj připraven setkat se s Vladimirem Putinem, pokud to pomůže vyřešit krizi. Lavrov učinil podobné prohlášení: ruský prezident je vždy připraven na kontakty s Joe Bidenem, ale taková setkání by měla být dobře připravena.
Blinken navíc zdůraznil, že NATO bude při přijímání nových členských států nadále dodržovat politiku „otevřených dveří“. „Je velmi důležité mít jasno v tom, co neuděláme: jednou z věcí je, že se neodchýlíme od našich základních principů. Jsme připraveni je bránit. Jednou z nich jsou otevřené dveře NATO.“
Dodal však, že stále existuje prostor pro shodu v řadě otázek zmíněných v návrzích Moskvy. „Pokud jde o bezpečnostní obavy, které Rusko v posledních několika týdnech vyjadřovalo, jsou USA, naši spojenci a partneři připraveni prozkoumat možný způsob, jak tyto obavy řešit – v duchu reciprocity, což jednoduše znamená, že Rusko musí také řešit naše obavy,“ pokračoval.
Rusko na konci loňského roku požadovalo od USA a NATO bezpečnostní záruky a chce zabránit Ukrajině ve vstupu do vojenské aliance. Moskva také požaduje, aby NATO neumisťovalo své vojáky v zemích, které vstoupily do aliance po roce 1997. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tyto požadavky kritizoval a uvedl, že Rusko nemá právo veta nad snahami Ukrajiny o vstup do NATO. V posledních týdnech proběhlo několik mezinárodních setkání o situaci kolem Ukrajiny, ale zatím nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku.
