Generální tajemník OSKB: Tvrzení, že OSKB okupuje Kazachstán, jsou hloupá
Generální tajemník Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti Stanislav Zas v rozhovoru pro novináře uvedl, jak bude OSKB pomáhat řešit krizi v Kazachstánu, zda se síly organizace budou podílet na rozhánění masových protestů a zda je tato vojenská přítomnost ve středoasijské republice na dlouhou dobu.
Základem pro vyslání kolektivních mírových sil OSKB do Kazachstánu jsou články dva a čtyři Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Dohoda o mírových operacích a samozřejmě žádost kazašského prezidenta Kasyma-Žomarta Kemeluly Tokajeva o vojenskou pomoc, uvedl Zas.
„Události, které se tam nyní odehrávají, představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost země, stabilitu a dokonce i územní celistvost země. Z tohoto důvodu byla podána taková žádost, proběhly mimořádné konzultace hlav států a bylo přijato příslušné rozhodnutí o aktivaci mírových kapacit OSKB. S cílem minimalizovat a lokalizovat tyto hrozby,“ sdělil.
Podle něj se očekává, rozmístění mírových sil v Kazachstánu nebude trvat dlouho. Zda půjde o krátkou dobu, několik dní nebo několik týdnů, bude záležet na situaci v Kazachstánu a samozřejmě na postoji kazašského vedení, dodal.
„Pokud budou toho názoru, že se situace stabilizovala a je pod jejich vlastní kontrolou bez pomoci všech našich národů, pak samozřejmě operace skončí a všechny jednotky budou staženy,“ vysvětlil.
„Všechny naše státy již vyjádřily ochotu zapojit se spolu se svými jednotkami a jejich nasazení již začalo. Předsunutá jednotka ruského mírového kontingentu je již v Kazachstánu a zahájila práci. První sled běloruského kontingentu tam dorazí za dvě tři hodiny. Myslím, že během zítřka postupně dokončíme přesun i všech ostatních mírových jednotek,“ uvedl.
Podle jeho slov se může celková síla uskupení kolektivních mírových sil lišit. V současné době je to podle přijatých rozhodnutí přibližně 2500 mužů, dodal.
„Pokud hovoříme o úkolech, které před nimi stojí, můžeme je rozdělit na dva základní. Prvním je ochrana nejdůležitějších státních a strategických objektů. A druhým úkolem je pomáhat při udržování veřejného pořádku, aby se lidé cítili bezpečně. Všechny narážky na to, že naše jednotky budou nyní rozhánět demonstrace a podobně – ne, to se nestane. Naše mírové jednotky mají další úkoly. Byla tam různá překroucení – o jakési invazi, dokonce o okupaci – to je, promiňte, naprostý nesmysl,“ řekl.
Zas podotkl, že hlavním motivem rozhodnutí Rady kolektivní bezpečnosti je poskytnutí pomoci a podpory Kazachstánu v tomto obtížném období. Zdůraznil, že mírové jednotky OSKB v Kazachstánu mohou použít zbraně v případě útoku ozbrojených gangů.
Nepokoje v Kazachstánu
Masové protesty v Kazachstánu začaly na začátku roku 2022. Obyvatelé měst Žanaozen a Aktau v Mangistauské oblasti, která je těžebním regionem ropy na západě země, protestovali proti zdvojnásobení ceny zkapalněného plynu, poté se protesty rozšířily i do dalších měst. Ve dnech 4. a 5. ledna došlo ve starém hlavním městě Almaty ke střetům s bezpečnostními silami, při nichž policie použila plyn a omračující granáty. V celém Kazachstánu nefungoval internet a řada televizních kanálů dočasně zastavila vysílání.
Ráno 5. ledna kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev odvolal vládu a Bezpečnostní radu republiky, čímž odvolal exprezidenta Nursultana Nazarbajeva. Kromě toho prezident zdůraznil, že úřady budou proti pachatelům postupovat co nejpřísněji, a slíbil, že brzy představí nové návrhy.
Tokajev vyhlásil dvoutýdenní výjimečný stav v Mangistauské a Almatyjské oblasti a v Almaty a Nur-Sultanu. Tento režim stanoví mimo jiné zákaz vycházení od 23.00 do 7.00 hodin, zákaz hromadných akcí, stávek a prodeje zbraní, také posílení bezpečnosti ve zvláště důležitých objektech. Téhož dne byl výjimečný stav rovněž vyhlášen do 19. ledna a byl rozšířen na celé území Kazachstánu.
V noci na 6. ledna Tokajev uspořádal první zasedání Rady bezpečnosti pod svým vedením, na kterém označil situaci v Kazachstánu za „podkopávající celistvost státu“ a požádal OSKB o pomoc „při překonávání teroristické hrozby“. Rada kolektivní bezpečnosti OSKB v reakci na Tokajevovu výzvu ještě téhož večera rozhodla o vyslání kolektivních mírových sil do Kazachstánu. Bylo oznámeno, že tyto síly zde budou nasazeny na omezenou dobu, aby stabilizovaly a normalizovaly situaci v této zemi. Zmiňme, že kromě Ruské federace jsou součástí kolektivních mírových sil jednotky ozbrojených složek Běloruska, Arménie, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu.
