Nový německý kancléř se vyjádřil k vyostření situace kolem Ukrajiny
Když nový německý kancléř Olaf Scholz komentoval situaci kolem Ukrajiny, nechal se slyšet, že každý musí dodržovat zásadu nedotknutelnosti hranic, jinak to bude mít „následky“.
„Zastáváme jasný postoj. Chceme, aby všichni respektovali princip nedotknutelnosti hranic. Všichni si moc dobře uvědomují, jaké by to mělo následky, pokud by to bylo jinak. Jde ale o to, aby (hranice, pozn. red.) nebyly narušeny,“ řekl Scholz pro televizní stanici Welt , když odpovídal na otázku, zda Německo potřebuje využití plynovodu Nord Stream 2 jakožto páky v situaci s Ukrajinou.
A co se týče tohoto tématu, Scholz osud plynovodu se vztahy mezi Ruskou federací a Ukrajinou nespojoval.
„Hovoříme zde o spořádaném postupu (spuštění plynovodu v Německu, pozn. red.), který opatrně postupuje… Již bylo učiněno několik rozhodnutí, díky kterým byl plynovod vybudován,“ vysvětlil Scholz.
Zdůraznil rovněž, že v situaci s Ukrajinou „musíme všichni pracovat na tom, abychom zajistili, že se věci nedostanou do konfrontace“.
„Nedotknutelnost hranic je princip, který musí respektovat každý, protože posiluje naši společnou bezpečnost. Je to pokrok, kterého bychom měli dosáhnout mezi státy, a také v Evropě – síla dává právo a moc. Proto je důležité,abychom všemi silami, svou jednotou v NATO, a například i v Evropské unii, prokázali, že by tento princip měli v budoucnu všichni respektovat,“ podotkl.
Připomeňme, že Rusko opakovaně odmítlo obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“ s tím, že nikoho neohrožuje. Opakovaně také prohlásilo, že nemá v úmyslu na nikoho útočit, a výroky o „ruské agresi“ jsou používány jako záminka pro rozmístění další vojenské techniky NATO poblíž ruských hranic. Kromě toho ruské ministerstvo zahraničí dříve poznamenalo, že výroky Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu bránit se proti ní jsou směšné a nebezpečné. Kyjev a západní státy přitom nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným zintenzivněním „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti hranic s Ukrajinou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že Rusko přesouvá jednotky na svém území a podle vlastního uvážení, což nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo znepokojovat.
Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily po znovu sjednocení Krymu s Ruskem a na pozadí ozbrojeného konfliktu na Donbasu. Ukrajinské úřady opakovaně obvinily Rusko ze zasahování do vnitřních záležitostí státu a v lednu 2015 ho oficiálně prohlásily za „zemi agresora“. Ruská federace opakovaně zdůraznila, že se neúčastní vnitřního ukrajinského konfliktu a není předmětem minských dohod.
