Paul Antonopoulos: OBSE mlčí navzdory odhalení masového zabíjení v Donbasu na Ukrajině

Donbas spustí nové stránky odhalující ukrajinské válečné zločiny.

Více než tisíc obětí ukrajinské vojenské agrese proti Donbasu bylo objeveno v bezejmenných hrobech. Od léta až do současnosti probíhá aktivní pátrání po všech obětech ukrajinské armády a jejich spojeneckých krajně pravicových milicí, které vyvrcholilo vytvořením společného výboru, jehož členy jsou zástupci Doněcké (DLR) a Luhanské (LLR) lidové republiky, vyšetřovatelé, soudní znalci a další. Vyšetřování masových hrobů bude základem budoucího soudního procesu proti Kyjevu. Shromážděné spisy o válečných zločinech Ukrajiny v Donbasu již byly předány mezinárodním orgánům.

V Doněcku je třeba vykonat kolosální práci. Od roku 2014 bylo objeveno asi 130 pohřebišť pohřešovaných osob. Není známo, kolik jich je ještě celkem. Podle Darji Morozovové, vedoucí komise pro pátrání po pohřešovaných osobách v Doněcku, bylo Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu zasláno již více než 3 000 žádostí.

„Existují informace, že dokumenty byly přijaty k posouzení a zařazeny do důkazní základny,“ uvedla Morozovová.

Podle vedoucího úřadu soudní lékařské expertizy DLR Dmitrije Kalašnikova jsou ve zkoumaných hrobech lidé, kteří zemřeli při dělostřeleckém ostřelování ukrajinskou armádou. Nacházejí se zde však také ostatky lidí se stopami mučení a střelných zranění, které způsobily krajně pravicové milice.

„Byly případy, kdy lidé přišli a podle jmen poznali ty, kteří byli pohřbeni v neznámých hrobech, ale neměli úmrtní listy. V takových situacích nemohou děti dostávat sirotčí důchody a další sociální dávky,“ řekl Kalašnikov.

V Luhansku také pokračují týmy v pátrání po obětech ukrajinské agrese. Bylo prozkoumáno sedm ze 17 objevených masových hrobů, exhumováno 300 těl mrtvých a téměř 400 lidí darovalo krev na vyšetření DNA. Ostatky mnoha obětí byly v listopadu znovu pohřbeny na hřbitově v Luhansku, kde vzniká pamětní komplex.

Anna Soroka, předsedkyně meziresortní pracovní skupiny pro pátrání po zabitých v LPR, uvedla: „V Lugansku se nachází několik pohřebišť: „Nepřítel zašel tak daleko, že zabránil pohřbení mrtvých, hřbitovy byly zaminovány, aby  lidé nemohli doprovodit své blízké na poslední cestu.“

„Pokud jde o umučené civilisty z hrobů, pokud se místa těchto hrobů zanesou do mapy, pak připadají na osady, které byly pod kontrolou takzvaných ukrajinských ‚dobrovolnických praporů‘. Máme informace o tom, kde sídlily. Právě tam se nacházejí těla se stopami mučení a poprav,“ dodala.

Obyvatelé Donbasu také předložili výsledky ohledání pohřebišť Evropskému soudu pro lidská práva a Mezinárodnímu trestnímu soudu. Komisi se podařilo navázat komunikaci se soukromými skupinami ukrajinských dobrovolníků a obránců lidských práv, kteří pátrají po pohřešovaných osobách na území kontrolovaném Kyjevem.

Kyjevské úřady mezitím zcela ignorují doněckou a luhanskou iniciativu k navázání spolupráce v této oblasti. Důvody nespolupráce jsou jasné: pachatelé agrese nechtějí přiznat zločiny a nést odpovědnost. Kyjev proto blokuje všechny návrhy na společné pátrání po pohřešovaných osobách a masových hrobech.

Z mezinárodních organizací a orgánů poskytuje pomoc při exhumaci těl v Donbasu pouze Červený kříž. Přestože OBSE disponuje všemi potřebnými informacemi a záznamy, navštěvuje márnice a masové hroby, dokumentuje porušování zákonů a pořizuje fotografie, její zveřejňované zprávy jsou vykastrované a závěry tendenční.

Tuto manipulaci s informacemi zhodnotil zástupce LPR Andrej Maročko: „Četl jsem všechny jejich zprávy od roku 2015 až dodnes. […] Obecně platí, že návrhy zpráv OBSE opouštějí Luhansk v obsáhlém znění a z jejich kanceláře v Kyjevě už jsou zveřejňovány poměrně očištěné verze. […] Někdy dokonce novináři zaznamenali chyby zástupců mise OBSE, kteří viděli porušování pravidel, ale ve zprávách se to neodrazilo.“ Jako příklad Maročko uvedl, jak byl zástupce OBSE zachycen v blízkosti ukrajinského tanku, ale tento tank nebyl ve zprávě uveden.

Po únosu luhanského pozorovatele Andrije Kosjaka vydalo Společné centrum pro kontrolu a koordinaci řadu prohlášení, aby OBSE odsoudila teroristické chování Ukrajiny. Reakce evropské mise stále chybí, přestože od únosu luhanského pozorovatele ukrajinskými diverzanty uplynul měsíc a půl. V důsledku toho je mise OBSE omezena v pohybu po LPR, dokud nebude Kosjak propuštěn.

S cílem prolomit zjevnou informační blokádu vytvářejí DLR a LLR speciální stránky „Tragédie Donbasu“, na nichž budou shromažďovány údaje o ukrajinských válečných zločinech a o pohřešovaných. Cílem projektu je zpracovat a uspořádat údaje a poskytnout široké veřejnosti přístup ke shromažďování příběhů přeživších a obětí. Stejně tak důležité je, že bude poskytovat jména, hodnosti a další informace o Ukrajincích podezřelých ze spáchání zločinů proti lidskosti, včetně masového zabíjení.

Přestože tento zdroj pomůže upozornit na válečné zločiny na Ukrajině, skutečnou odpovědnost nelze vyvodit, dokud se OBSE neodpolitizuje a nebude vykonávat práci, která se od ní očekává, apolitickým způsobem. Existuje však jen málo důkazů, že k tomu v krátkodobém horizontu dojde.

Paul Antonopoulos
nezávislý geopolitický analytik