Jaroslav Štefec: Pak budeme pozdě honit bycha

Dnes, díky ústupkům vůči stále agresivnějším požadavkům muslimských předáků na změny kulturního prostředí Německa tak, aby „splňovalo“ náboženské a právní požadavky islámu

Německo statečně, pevně a neochvějně kráčí ve stopách Francie, Belgie, Holandska a dalších západních zemí k vlastnímu sebezničení. V milionovém Kolíně nad Rýnem žije asi 120 tisíc muslimů a zdejší muslimská komunita je tak jednou z nejpočetnějších městských komunit vůbec. V samotném hlavním městě Berlíně žije cca 250 tisíc až 300 tisíc muslimů, což je přibližně 9 % berlínské populace. Stejně jako většina z 5,5 miliónu muslimů, žijících v Německu, pochází z Turecka a jejich exodus do této země začal zhruba před 60 lety první generací dočasných tzv. „gastarbeiterů“, kteří si postupně vysoudili právo přivést si své rodiny a zůstat v Německu natrvalo.

Podle serveru tagesspiegel.de se včera kolínská radnice rozhodla jako projev údajného „respektu k muslimským spoluobčanům“ povolit všem 45 mešitám ve městě (!) svolávat k modlitbě prostřednictvím muezzinů. Dosud bylo v celém Německu, kde je kolem 3000 mešit, vydáno povolení, podle něhož smějí muezzini vyzývat vyvoláváním v arabském jazyce k modlitbě, jen asi 30 z nich.

Volání muezzina zaznělo nad Německem poprvé ve městě Düren v roce 1985, v době, kdy se počet mešit v Německu dal spočítat na prstech jedné ruky. O jeho povolení tehdy i přes protesty původních obyvatel města rozhodl soud. Dnes, díky ústupkům vůči stále agresivnějším požadavkům muslimských předáků na změny kulturního prostředí Německa tak, aby „splňovalo“ náboženské a právní požadavky islámu, úmyslnému přehlížení problémů s rostoucím počtem uzavřených muslimských komunit, s radikalizací části mladých muslimů, se zamlžováním informací o rostoucí kriminalitě a zejména díky otevření hranic Německa nové vlně přistěhovalců z Afriky a Středního východu, se především západní část Německa potýká s realitou rychle rostoucích bezpečnostních hrozeb vůči původnímu obyvatelstvu, jejich kulturnímu dědictví, životům a majetku, ještě před dvaceti lety prakticky neznámých, nebo existujících v pouhých náznacích.

Jako člověk, nucený žít v naší malé české kotlince, pozorně a s obavami sleduji vývoj bezpečnostní situace nejen u našich sousedů ale v celé Evropě. Díky informacím, získávaným naším Centrem pro výzkum terorismu vím, že také v ČR už začala růst kriminalita, související s pomalu, ale viditelně rostoucími počty imigrantů ze zemí Afriky a Středního východu, stejně jako jsou již identifikovatelné projevy počínající islamizace naší země. Navzdory důslednému mlžení českých médií, raději hýkajících nadšením nad vítězstvím party politických amatérů, neumětelů a netáhel, místo podávání objektivních a nezkreslených informací o vývoji bezpečnostní situace na západ od nás a konkrétních hrozbách pro český stát a nás, jeho občany.

V České republice se v současnosti vlastně opakuje situace, která se před sedmnácti lety vyvinula v Belgii. Tehdy její vláda odmítla z důvodů „politické korektnosti“ návrh řešení bezpečnostních hrozeb, plynoucích z rostoucích rozporů mezi původními obyvateli a muslimskými přistěhovalci, pocházející z pera špičkových expertů, pozvaných belgickou vládou z Izraele. Kdo navštívil v poslední době Brusel, sám může vidět důsledky.

ČR je dnes v situaci, kdy s nepříznivým vývojem ještě může za pomoci zahraničních zkušeností a odborníků něco udělat. Za čtyři roky, pokud obě „smluvní“ koalice skutečně vytvoří něco jako vládu a vydrží se celou dobu tvářit, že skutečně vládnou, zatímco budou prosazovat své agendy přibližování se Německu, otevírání se migraci a likvidace zbytků české státnosti, už bude pozdě „bycha honit“, jak říká krásné staročeské pořekadlo. Pak už budou nejspíš použitelná jen všem křesťanům známá poslední slova Ježíšova “Dokonáno jest”.

Osobně se domnívám, že už to nebude trvat ani rok, a také u nás, nad Brnem a/nebo Hradcem Králové, se z minaretů nových mešit vznese jásavý pokřik muezzinů, arabsky vzývajících Alláha, chválících islám a šířících jeho slávu naplno vytočenými ampliony všem dobrým muslimům pro radost a všem nevěřícím dhimmi na vztek. Parta nadšených proevropsky laděných mládežníků ve sněmovně se o to už postará.

Jaroslav Štefec

Zdroj: blog autora