Dokouřil svou poslední cigaretu: Jean-Paul Belmondo zemřel ve věku 88 let
CANNES, FRANCE: Jean-Paul Belmondo, one of France's biggest screen stars and a symbol of 1960s New Wave cinema, smiles at the photographer in May 1974 during Cannes Film Festival. L'acteur frantais Jean-Paul Belmondo sourit au photographe au mois de mai 1974 lors du Festival International du film de Cannes. AFP PHOTO (Photo credit should read AFP/AFP via Getty Images)
„Nějaký čas už byl hrozně unavený. Odešel poklidně,“ uvedl právník Michel Godest.
Jean-Paul Belmondo se do paměti diváků zapsal nejen jako velká filmová hvězda, ale i jako jeden z nejznámějších symbolů Francie. Na svém kontě má přes osm desítek filmů. Zhruba od poloviny 60. let hrál téměř výhradně hlavní role.
Ztvárňoval šarmantní a často i bláznivé hrdiny, kterým nechyběla špetka arogance i cynismu. Belmondo bavil diváky v nespočtu komedií, ale stejně tak dobře hrál i ve vážných i akčních filmech, a to i za doprovodu hudby legendárního italského skladatele Ennioa Morriconeho, který tento svět opustil loni v červenci (Kořist, Strach nad městem, Dobrodruh a Profesionál).
Do umění se Belmondo doslova narodil. Jeho rodiči byli sochař Paul Belmondo a malířka Madeleine Reinaud-Richard. Matka dbala o kulturní výchovu svých tří dětí a pravidelně je vodila do divadla. Jean-Paul vystudoval slavnou divadelní vysokou školu Conservatoire national supérieur d’art dramatique a rodiče svého syna v jeho herecké dráze aktivně podporovali. Přesto těžce nesl odmítnutí v prestižním divadelním souboru Comédie Française. Nakonec ale uspěl ve filmu.
Právě Belmondo se stal jednou z předních tváří francouzské nové vlny, která se převalila přes stříbrné plátno na konci 50. let a v 60. letech. Se svými experimenty se střihem a na tu dobu nebývalým vizuálním stylem i narativem její představitelé odmítali zažité tradiční filmové formy. Belmondo se v té době stal hvězdou uznávaných snímků režisérů Godarda (Bláznivý Petříček, 1965), Truffauta (Siréna od Mississippi, 1968), Mallea (Zloděj, 1966) nebo de Broky (Muž z Ria, 1963).
Kromě hereckého řemesla Belmondo bravurně zvládal i kaskadérské kousky. Tento svůj další talent měl možnost naplno projevit ve snímku Cartouche z r. 1962. S humorem sobě vlastním tuto dvojroli herec-kaskadér pojal ve snímku Claudea Zidi Zvíře, který bezpochyby patří mezi nejlepší francouzské komedie.
Belmondo ve filmové tvorbě pokračoval i v 90. letech, ale v roce 2001 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž částečně ochrnul. Na stříbrném plátně se naposledy objevil v roce 2008 ve snímku Muž a jeho pes, který je vnímán jako jeho filmová rozlučka. Hercovým úplně posledním snímkem je televizní dokument z roku 2015 přibližující jeho úspěšnou filmovou kariéru.
Belmondova herecká kariéra dostala své ocenění v roce 2011 na filmovém festivalu v Cannes, kde si převzal Zlatou palmu za celoživotní dílo.
