Lichva s roční RPSN sazbou 185 298 % je v ČR normální. Kdo řídí ostatní pomocí lichvy a věčného dluhu?
??????????
Pražská společnost SOS credit (za kterou stojí firma Orangefinance, s.r.o. z Prahy 8, Karlína) je plná skutečných lidumilů. Naprosto otevřeně inzeruje nebankovní půjčky, kde maximální výška RPSN (maximálního ročního úroku v případě nesplácení půjčky) může dosáhnout 185 298% (slovy stoosmdesátpěttisícdvěstědevadesátosm procent)!! Když budete dlužit jednu korunu, tak po vás firma bude vymáhat rovnou 185 298 kč! Neuvěřitelné?! V liberální demokracii úplně normální!
Jak vůbec vznikl koncept půjčování na dluh. V historii se poprvé setkáváme s půjčováním na dluh a následnou lichvou u Židů. V Toře (starém zákoně) se píše “že cizím budeš půjčovat na dluh, vlastním ale ne”. Židé tedy od počátku měly koncept půjčování nežidům na dluh a vytváření tak případné závislosti. To je dále velmi podrobně rozvedeno v židovském talmudu, kde se přímo hovoří o zákazu bezúročného půjčování nežidům.
Naproti tomu ostatní náboženství bud s půjčováním na úrok vůbec neoperovala (hinduismus, buddhismus, konfuciánství), nebo ho zakazovala -islám a v počátcích křesťanství. To dávalo historicky Židům velkou výhodu ve znalosti fungování monetárního systému (oběhu peněz) a jeho využití v ovlivňování společnosti nežidů. Později se z toho stal hlavní způsob obživy a vlivu židovských diaspor po celé Evropě, který se často stával důvodem pogromů a vzpoury proti židovským lichvářům. Máme o tom dostatek historických pramenů a dokonce o tom pojednává jedno z nejznámějších děl W. Shakespeara – Kupec benátský. Ostatně možnost provozovat lichvu byl důvod, proč se chazarské kmeny (zhruba území dnešní Ukrajiny) rozhodly při takzvané chazarské disputaci pro konverzi k judaismu a vytvořily tak aškenázskou židovskou větev, která není s původním Židy (Séfardy) nijak geneticky spřízněná.
Později došlo ze strany křesťanských teologů k povolení půjčky, ale lichva byla křesťanům výslovně zakázána a provozovali ji pouze Židé. Namátkou citace slovenských buditelů a národovců.
Časem se z lichvy začala dělat pomocí medií přednost a “chytrost” byť byla v 19. století důvodem zbídačení velké část obyvatel dnešní Ukrajiny, Běloruska, Slovenska, Rumunska a dalších zemí Balkánu. Naší zemi pak lichva zasáhla plnou silou opět po roce 1989 a určitě to nebyla náhoda. Politici plně podléhající cizímu řízení lichvu de facto postavili nad zákon – neslavnou roli zde sehrál Jiří Pospíšil z ODS/TOP 09.
Tady můžeme hledat ideové podhoubí dnešní nehorázné lichvy, která dostala po roce 1989 zelenou. Otázkou přirozeně je, proč je lichva nejenom tolerována, ale vysloveně podporována? Jde o vytvoření masy dlužníků s nesplatitelným dluhem, zcela bez majetku a plně závislých na věřiteli? Jedna otázka musí vést k další otázce, kdo v Čechách a Moravě ve skutečnosti vládne?
