Západ připravuje Námořnictvo RF o strategickou základnu v Africe
Několik dní kolující zvěsti o tom, že Súdán ruší dohodu o vybudování základny Námořnictva RF na svém pobřeží, se potvrdily. Proč se súdánská vláda rozhodla porušit své závazky, jak se do této záležitosti zapletli američtí senátoři a jaké následky bude mít současné dění pro Súdán?
Súdán přitom také nezůstal ve ztrátě. Podle podmínek, daných dohodou nejen že dalo Rusko zemi bezplatně vojenskou techniku, nejen že se zavázalo k dodání financí pro modernizaci přístavu, ale de facto na sebe vzalo také povinnost zachovávat zákon a pořádek v oblasti základny a vůbec ve Východním Súdánu (kde se nachází silné pozice nepřátel súdánské moci).
„Stavba velké vojenské základny v Port Súdánu je jednou z nejdůležitějších hybných sil ekonomické renesance tohoto regionu, kterým navíc prochází hlavní exportní ropovod z Jižního Súdánu. Odtud se také plánuje stavba transafrické železniční magistrály a cesty na jih Súdánu“, napsal ruský Institut Blízkého Východu.
Pomocné státy
Avšak v té době mělo pro Súdán téma týkající se umístění ruské základny původně formální rozměr – jako součást dlouhého a složitého procesu normalizace súdánsko-amerických vztahů. A súdánská vláda zatlačila na toto téma pokaždé, když se jejich jednání o normalizaci vztahů s USA dostalo do slepé uličky. Na konci minulého roku se proces normalizace prudce urychlil – Spojené státy učinily řadu vstřícných kroků vůči súdánské vládě. USA odstranily zemi ze seznamu kompliců terorismu a v březnu 2021 vyčlenily krátkodobou půjčku 1,15 miliard dolarů na likvidaci súdánské zadluženosti u Světové banky.
V prvních květnových dnech navštívili Súdán za účelem inspekce dva američtí senátoři z rady pro mezinárodní záležitosti Senátu USA – Chris van Hollen a Christopher Coons (poslední byl jedním z kandidátů na místo státního tajemníka v rámci Bidenovy kanceláře), kteří slíbili nové tranše finanční pomoci. Krajně důležité a potřebné pro Súdán, jehož ekonomika doslova balancuje na hraně kolapsu.
Za poslední roky se snížila několikrát (na 19 miliard dolarů), a celkový vnější dluh tvořil v dubnu 2021 přibližně 60 miliard dolarů, to znamená, že třikrát převýšil HDP země. Přičemž zadluženost každým rokem roste, především kvůli kolosálnímu tržnímu deficitu. V r. 2020 vyvezl Súdán zboží v hodnotě 3,8 miliard dolarů a importoval za 9,2 miliard.
Už od začátku května kolovaly zvěsti o tom, že súdánská vláda hodlá vzít zpět své sliby Rusku. Hlava generálního štábu země Muhammad Osman al-Husajn řekl, že jestli se dříve Súdán „omezoval na vojenskou spolupráci s Ruskem a Čínou“, nyní se objevila možnost „spolupracovat s USA a západními zeměmi“.
Kdo to zaplatí
Patrně se prvkem této spolupráce stane odmítnutí umístění ruské základny. Odmítnutí, za které bude Západ (nepotřebuje ruské lodě u vstupu do Suezského průplavu) připraven štědře zaplatit a pokrýt část súdánského dluhu. Nu a nebo neplatit jemu samotnému a přimět své partnery Pařížského klubu (na které připadá značná část súdánské zahraniční zadluženosti) tyto peníze jednoduše odepsat.
Súdán má ještě jednu variantu běhu událostí – vláda může jednoduše uspořádat aukci mezi Američany a Rusy. To znamená, že namísto definitivního odmítnutí umístění základny nabídne Moskvě překonání návrhu Washingtonu a sponsorskou pomoc Súdánu vymění za zachování smlouvy o základně ruského námořnictva. Potom je v nejlepších východních tradicích obrácení se na USA s návrhem zlomit ruský návrh výhodnější. A tak pořád dokola.
Rusko zatím na tak zajímavé perspektivy, nabídnuté súdánskou vládou, nedalo jasnou odpověď. „V rámci diplomatických cest jsme se súdánskou zemí v neustálém kontaktu. Budeme se tímto problémem zabývat“, – říká tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Avšak předpovědět reakci je už s velkou pravděpodobností možné. Rusko se aukce účastnit nebude, aby nevytvořilo podobný precedens v komunikaci s jinými partnery. Hádat se a pohoršovat se také nebude, to není jeho styl. Ani Moskva nebude nutit Súdán dodržovat své závazky, k tomu nemá dostatečný vliv (objem ruského exportu do Súdánu činí téměř 374 ml. dolarů a importuje súdánské produkty pouze za 182 tisíc dolarů). Jestli už má někdo přinutit Súdán, tak jsou to jeho arabští přátelé-sponzoři z Egypta a Emirátů, kteří samotní potřebují ruskou základnu v oblasti Rudého moře (jako garanta stability a protiváhu v regionu posilujícím Turkům).
Trest přinese čas
Rusko dokonce nebude trestat Súdán za porušení dohody (potřebuje vrátit techniku, kterou této africké zemi předala v rámci dohody – např. výcvikové vojenské plavidlo). Jestli už někdo potrestá Súdán za toto rozhodnutí, tak je to čas. Vždyť odmítnutím plnění smlouvy s Moskvou kvůli nadějím na zlepšení vztahů se Západem súdánská vláda ukázala, že není schopna poučit se z chyb. Z chyb, způsobených jinými lídry, kteří se rozhodli také vstoupit do této hry.
Z chyb Íránu, který (po uzavření jaderné spolupráce se Západem) zrušil řadu kontraktů s ruskými společnostmi pro to, aby je mohl znovu sjednat s italskými, německými a francouzskými producenty. Protože zastával tyto názory: a) co je ze Západu bude kvalitnější; b) kontrakty budou sloužit jako investice do upevnění politických vztahů s evropskými metropolemi. Když Evropa odmítla plnit své smluvní závazky poté, co USA uvalily sankce a Teherán zůstal u rozbitého koryta.
Bez zboží, bez pověsti, bez peněz – a s pokaženými rusko-íránskými vztahy.
Z chyb Běloruska, jehož prezident Alexandr Lukašenko diverzifikoval nejen ekonomické, ale i politické vztahy s Ruskem na úkor Západu. Ve výsledku zaujal závislý postoj na USA a EU, čehož také využily, když se otevřeně a demonstrativně vměšovaly do běloruských vnitřních záležitostí prostřednictvím ochranněprávní brány (a tato brána je v Súdánu značně širší než v Bělorusku). A když odmítlo následovat cenná poučení, uvalily proti němu sankce. Kvůli těmto událostem byl poté nucen letět k Putinovi do Soči s prosbou o záchranu běloruské ekonomiky.
Nakonec z chyb Kaddáfího a jeho Libye. Kteří za svůj pokus o diversifikaci a naději na přátelství se Západem zaplatili nejvyšší cenu – vlastními životy. Nakonec není ani Kaddáfí, ani Libye (která se změnila v teritorium válčících kmenů). A Súdán s jeho ohromným podílem vnitřní opozice čeká také na obzoru taková perspektiva v případě, že nebude vybíravý při volbě přátel a partnerů.
Gevorg Mirzajan
Запад лишает ВМФ России стратегической базы в Африке vyšel 2.6.2021 na vz.ru. Překlad Zvědavec.