Biden prozradil, na jaké téma chce diskutovat s Putinem
Na setkání s Vladimirem Putinem má americký prezident Joe Biden v úmyslu nastolit otázku dodržování lidských práv v Rusku.
„Jasně dám najevo, že nebudeme stát stranou a dovolovat mu porušovat tato práva,“ řekl pán Bílého domu během projevu u příležitosti amerického národního vzpomínkového Dne obětí války (Memorial Day).
Setkání prezidentů USA a RF se bude konat 16. června v Ženevě. Očekává se, že budou projednávat otázky strategické stability, boje proti pandemii, mezinárodní agendy a regionálních konfliktů. Jak uvedl generální tajemník OSN Antonio Guterres, v organizaci doufají, že prezidenti zahájí dialog o oživení režimu kontroly zbrojení, mimo jiné prostřednictvím nové smlouvy, která nahradí START-III.
Během dnešního prohlášení Biden rovněž uvedl, že telefonicky hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Před dvěma hodinami jsem měl dlouhý rozhovor s prezidentem Si. Dal jsem jasně najevo, že nemůžeme dělat nic jiného, než mluvit o lidských právech po celém světě. Protože takoví jsme,“ řekl Biden.
Členské státy EU navrhly USA společné prohlášení proti Rusku
Evropská unie zaslala USA návrh společného prohlášení pro summit plánovaný na 15. června, který má obsahovat jasnou odpověď na „model negativního chování“ a „nepřátelské aktivity“ Ruska. Informuje o tom agentura Bloomberg s odkazem na dokument.
Summit EU-USA se má konat v úterý 15. června v Bruselu, tedy den před osobní schůzkou prezidentů Ruska a USA, Vladimira Putina a Joea Bidena, k níž dojde v Ženevě.
„Jsme jednotní v našem zásadním přístupu k Rusku a jasně zareagujeme na jeho opakující se model negativního chování a nepřátelských aktivit,“ cituje agentura výňatek z dokumentu.
Podle verze Bloomberg vystoupí EU a USA na summitu proti „represím Ruska vůči občanské společnosti, opozici a nezávislým médiím“ a učiní prohlášení o těsnější ekonomické spolupráci.
Strany mohou rovněž učinit prohlášení o společném vzdorování Číně, jak se také praví v návrhu prohlášení.
Připomeňme, že vztahy mezi Moskvou a Západem se zhoršily kvůli situaci na Donbasu, kde Kyjev zahájil v roce 2014 vojenskou operaci proti samozvaným LLR a DLR, a kvůli Krymu, který se znovu připojil k Rusku po referendu na poloostrově. Západní státy nejednou obvinily Rusko z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny.
V Moskvě všechna obvinění odmítají a zdůrazňují, že Rusko není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu, a podotýkají, že otázka Krymu je jednou provždy vyřešena. Protiruské sankce Západu považuje Moskva za kontraproduktivní. Ruská vláda podnikla odvetná opatření a zahájila kurs na nahrazení importu.
