Babiš (ANO) a Hamáček (ČSSD) jsou za nejtrapnější „kašpary“ v Evropě

Na včerejší tiskové konferenci po jednání s ruskými představiteli oznámil, že dohodli nákup 30 milionů dávek Sputniku. „Chceme koupit třikrát deset milionů dávek Sputniku – dodány by měly být v červnu, červenci a srpnu.“, řekl saský premiér na společné tiskové konferenci s ruským ministrem zdravotnictví.

Sasko je tak druhou německou spolkovou zemí, jejíž vládě se podařilo nakoupit v Rusku vakcínu. Jako prvnímu se to podařilo zemskému premiérovi Svobodného státu Bavorsko Marcusi Söderovi (CSU). Již před měsícem v Moskvě dohodnul nákup 2,5 milionu balení Sputniku. Bavorsko navíc koupilo i práva na licenční výrobu ruské vakcíny. Licenční výroba by podle německé agentury AP měla probíhat ve švábském městě Illertissenu. Söder (obr. 3) se v Bavorsku mimo jiné i díky tomuto úspěšnému tahu těší stálé popularitě.

Strana CSU, která je vládním koaličním partnerem strany CDU kancléřky Angely Merkelové, jej dokonce nominovala za kandidáta na funkci spolkového kancléře. Celý měsíc proti němu intrikovala odcházející kancléřka Merkelová, aby jeho oficiální nominaci na koalici CDU/CSU zabránila. Nakonec si v nejvyšším vedení CDU prosadila, že společným kandidátem bude nevýrazný politik ze Severního Porýní Vestfálska Armin Laschet.

Včera oznámila cestu do Moskvy i sociálně demokratická předsedkyně zemské vlády Meklenburska – Předních Pomořan Manuela Schwesigová. Jednat o nákupu ruské vakcíny bude s ruským vládními představiteli i výrobní firmou příští týden. Včera bylo téma chaosu při nákupu vakcín předmětem jednání Spolkového sněmu. Poslanci kritizovali pomalost spolkové vlády, která se doposud spoléhala na dodávky dojednané EU. Předseda poslanecké frakce Die Linke Dietmar Bartsch otevřeně volal po tom, aby se do jednání s Ruskem zapojila spolková vláda. „K očkování potřebujeme celonárodní úsilí, ale ne vzájemné předbíhání jednotlivých spolkových zemí“, řekl Bartsch.

Po jednání Bundestagu včera nakonec i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) jménem celého Německa ohlásil zájem o nákup Sputniku. Dodávky vakcín od západních firem, které nasmlouvala v utajovaných dohodách Evropská komise, mají tak katastrofální výpadky, že to vážně ohrožuje i německé hospodářství. „Německo bude jednat přímo s Ruskem o bilaterální smlouvě na dodávku vakcín.“, řekl Spahn (obr. 4). Podle jeho vyjádření pro Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) Německo objedná ruskou vakcínu nezávisle na EU.

Německá vláda aktuálně čelí rebelii značné části populace. V Berlíně se po vyhlášení dalšího lockdownu sešla velká demonstrace, jejíž účastníci žádali demisi kancléřky Merkelové. Německo se v očkování dostává oproti plánu do velkého skluzu. Na vině jsou opožděné nebo neprovedené dodávky vakcín od západních firem. Velký problém však představuje i ztráta důvěry Němců k vakcínám AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Po sérii reportáží o emboliích jako vedlejších účincích těchto vakcín se řada objednaných lidí nedostavila k vakcinaci. Prudce naopak stoupl zájem o ruskou vakcínu, u níž žádné vedlejší účinky nejsou zatím známy. Bez nákupu ruské vakcíny, která může významně urychlit očkování a přispět k rychlejšímu končení lockdownu, německým vládním lidovcům hrozí prohra v letošních spolkových i zemských volbách.

Možnost očkovat Sputnikem vyjednal pro ČR už v lednu prezident ČR Miloš Zeman. Při telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dohodl dodání 200 tisíc dávek Sputniku. Na přelomu března a dubna Rusko nabídlo dodání dalších půl milionu balení vakcíny. Při osobním rozhovoru s Vladimírem Putinem v dubnu se podařilo Miloši Zemanovi dohodnout i možnost licenční výroby Sputniku v ČR. Nákup ruské vakcíny i možnost licenční výroby je v důsledku pseudoaféry, kterou rozpoutali Babiš s Hamáčkem, nyní vážně ohrožena.

Vláda měla tento týden předložit důkazy o zapojení ruských rozvědčíků do výbuchu ve Vrběticích sněmovnímu Výboru pro bezpečnost. Podle předsedy výboru Radka Kotena (SPD) nepředložila ani vláda ani BIS nic, co by dokázalo obstát v trestním řízení před soudem. Celá nafouklá aféra i vývoj situace v sousedním Německu působí dojmem, že ČR musela ve frontě na Sputnik přenechat místo západnímu sousedovi. I za cenu dalších obřích lidských i ekonomických ztrát. Problém ČR je, že máme v čele vlády premiéra, který je německou vládou vydíratelný.

Firma Agrofert Deutschland AG, která je součástí holdingu ve svěřeneckém fondu, jehož beneficentem je předseda české vlády, vyrábí hnojiva a postřiky. O jejich úspěchu na trhu rozhoduje spolková ministryně zemědělství Hannelore Kohlová. Ta každoročně vydává vyhlášku s výčtem postřiků a hnojiv, jež smí používat němečtí zemědělci, kteří kromě unijních dostávají i národní dotace.

Při vyškrtnutí přípravků z Agrofertu z vyhlášky by se výrobky této firmy v Německu staly neprodejnými. Agrofert Deutschland investoval do rozšíření výroby v Německu 2 miliardy eur, které si půjčil u konsorcia bank. Vyřazení jejich výrobků ze spolkové vyhlášky by vedlo ke krachu firmy. Existuje obrovské riziko, že Andrej Babiš udělá cokoliv, aby tomu zabránil. Právě tato „postřiková zbraň“ mohla být spolkovou vládou použita k jeho přinucení, aby rozpoutal spolu s Hamáčkem protiruskou špionskou aféru.

Aféra může sloužit i jako „kouřová clona“, která má zakrýt, že ČR nekupuje vakcíny přímo z Ruska, ale bude čekat, až je licenčně budou vyrábět německé firmy, od nichž je náš stát koupí dráž. Pořádný „špagát“ mají němečtí politici i na ministra vnitra Jana Hamáčka. ČSSD čelí kvůli sporu se zemřelým advokátem Altnerem a poklesu volebních výsledků mnohasetmiliovým dluhům. Má zastaveno i své hlavní sídlo – Lidový dům. Současně však dostává dary od německé Nadace Friedricha Eberta, která je napojena na německé vládní socialisty.