Velká Británie z Afghánistánu stáhne téměř celý svůj kontingent

O úplném stažení vojsk z Afghánistánu 11. září informoval také americký Bílý dům.

Aktuálně v zemi zůstává 750 britských vojáků. Podle zdrojů britského deníku to bez americké podpory budou mít těžké, protože spoléhají na základny a infrastrukturu Spojených států amerických.

Velká Británie může předat kontrolu nad akademií v Kábulu, kde se její vojáci zabývají výcvikem afghánských vojáků, vládě Afghánistánu, uvádí deník.

Podpora CIA

Na oficiálním twitterovém účtu americké CIA byly zveřejněny informace o dodávkách zbraní afghánským rebelům, kteří bojovali proti sovětským vojskům. V jednom tweetu se jednalo o protiletadlové střele Stinger, pomoci které mudžahedíni sestřelovali sovětské bitevní vrtulníky.

Studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se promítala do spousty lokálních konfliktů, jedním z takových byla válka v Afghánistánu v letech 1979-1989, kde sovětská armáda bojovala proti místním rebelům – mudžahedínům, s nimiž tehdy bezprostředně spolupracoval i Usáma bin Ládin, který se později stal jedním ze zakladatelů teroristické organizace Al-Káida*. Právě konflikt v Afghánistánu byl jednou z tzv. zástupných válek, kde Washington podporoval místní povstalce v jejich boji proti Sovětské armádě.

Skutečnost, že Spojené státy poskytovaly podporu tamním rebelům, Washington ani nepopírá. Navíc americké zpravodajské služby dávají jasně najevo, že jsou na to hrdé, o čemž svědčí nedávný tweet na oficiální stránce Ústřední zpravodajské služby, kde bylo uvedeno, že dodávky zbraní afghánským mudžahedínům ze strany Washingtonu přispěly ke stažení sovětských vojsk a vítězství povstalců.