Zákon EU o digitálních sítích: Podpora infrastruktury, nebo nová regulační omezení?

Evropská komise představila konečný návrh zákona o digitálních sítích. Cílem zákona je vytvořit celoevropský rámec pro investice do rozšiřování širokopásmového připojení a telekomunikační infrastruktury. Zda je však tento přístup skutečně vhodný pro mobilizaci soukromého kapitálu ve větším měřítku, zůstává otázkou.

S návrhem zákona o digitálních sítích (DNA) vstupuje klíčový evropský infrastrukturní projekt do své závěrečné legislativní fáze. Po přípravných konzultacích v loňském roce nyní Evropská komise zveřejnila svůj oficiální návrh. Cílem je harmonizovat národní telekomunikační sítě členských států podle jednotných pravidel. To má za cíl překlenout značný technologický rozdíl oproti předním digitálním ekonomikám, jako jsou USA a Čína, a poskytnout společnostem spolehlivý právní rámec pro urychlení zavádění technologie 5G a optických sítí. Politickou odpovědnost za projekt nese komisařka EU pro technologie Henna Virkkunen.

DNA má změnit politiku dotací

DNA nahradí stávající Evropský kodex elektronických komunikací (EECC) a stanoví strukturální rámec pro hospodářskou soutěž, kybernetickou bezpečnost a rozvoj digitálních sítí. Pokud Evropská komise dosáhne dohody s Evropským parlamentem a Radou – což se všeobecně považuje za pravděpodobné – nařízení by mohlo vstoupit v platnost již v lednu 2027. Konečné znění by poté musely členské státy provést do vnitrostátního práva.

Na úrovni EU poskytuje program „Digitální Evropa“ finanční rámec pro rozšiřování digitálních infrastruktur v letech 2021 až 2027 s celkovým rozpočtem přibližně 7,6 miliardy eur. Financovány jsou projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti, cloudových řešení a digitální infrastruktury. Kromě toho „Nástroj pro propojení Evropy“ (CEF Digital), spuštěný před rokem, financuje konkrétně projekty gigabitového širokopásmového připojení a 5G v celé EU s rozpočtem 865 milionů eur.

Na úrovni jednotlivých členských států je financování i nadále zajišťováno převážně veřejnými investicemi. Například v roce 2025 investovalo Německo do digitalizace přibližně 4 miliardy eur z veřejných prostředků, z čehož přibližně 2,9 miliardy eur bylo konkrétně vyčleněno na rozšíření širokopásmového připojení. Soukromý sektor tuto částku doplnil investicemi ve výši více než 10 miliard eur do rozšiřování optických a mobilních sítí.

V celé EU členské státy ve svých digitálních plánech nastínily opatření v kumulativním objemu 288,6 miliardy eur. Přibližně 205,1 miliardy eur z této částky pochází z veřejných rozpočtů, zbytek tvoří soukromé investice a spolufinancování od podniků a regionálních aktérů. Programy EU, jako jsou Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy (CEF Digital), Horizont Evropa, InvestEU a důležité projekty společného zájmu (IPCEI), dále doplňují tyto národní fondy a zaměřují se na síťové a technologické projekty.

Ve srovnání se Spojenými státy se investiční profil výrazně liší. Dominuje zde soukromý kapitál s objemy transakcí v oblasti digitální infrastruktury přesahujícími 200 miliard USD. Veřejné výdaje – zejména na výzkum a vývoj – dosáhly přibližně 145 miliard USD, včetně značných finančních prostředků na obranu a technologie.

V USA je hlavním tahounem investic soukromý sektor, zatímco Evropa se tradičně více spoléhá na centrální plánování a účast vlády. Vzhledem k již probíhajícímu rozsáhlému úsilí na národní úrovni zůstává nejisté, jak může zákon o digitálních sítích realisticky přispět k mobilizaci dodatečného soukromého kapitálu. Z ekonomického hlediska se pravděpodobně nic nezmění: Evropa zůstává náročným a vysoce regulovaným prostředím, kde jsou investice složitější a méně flexibilní než v USA.

Platnost v celé EU a dotčené společnosti

DNA se bude vztahovat na celou EU a bude mít přímý dopad na telekomunikační a infrastrukturní společnosti. V Německu se to týká především společností Deutsche Telekom, Vodafone Deutschland a Telefónica Deutschland (O2), které provozují rozsáhlé mobilní a pevné sítě a jsou držiteli licencí na centrální frekvence. Nový regulační rámec se bude vztahovat i na poskytovatele optických vláken, regionální provozovatele sítí a městské dodavatele investující do rozšiřování vysokorychlostních sítí.

Jedním z pozitivních aspektů je, že DNA poskytuje společnostem delší a stabilnější práva na užívání frekvencí, čímž se zlepšuje jistota plánování investičních rozhodnutí. Zbývá však vidět, jak budou požadavky na transparentnost, celounijní pravidla nediskriminace a bezpečnostní specifikace konkrétně implementovány v dalším regulačním procesu – a jak bude nová struktura EU pro dodržování předpisů fungovat v praxi.

Z pohledu spotřebitele by rozšíření technologií 5G a optických vláken mělo v ideálním případě vést ke stabilním a spolehlivým sítím, zejména v Německu, kde stále existují mezery v pokrytí. Právní jistota pro velké provozovatele sítí a investiční pobídky pro rozšiřování infrastruktury prospívají spotřebitelům, zatímco menší poskytovatelé by také mohli profitovat z jednotnějších tržních předpisů.

Příležitosti a rizika pro konkurenci a inovace

Tato legislativa zásadně přepracovává rámec digitální infrastruktury EU, aniž by okamžitě vznikly nové náklady – což je vzhledem k napjatým veřejným rozpočtům vítaná zpráva. Jednotný evropský regulační rámec by mohl snížit nejistoty na národní úrovni a odstranit přeshraniční rozdíly, což by potenciálně mohlo snížit transakční náklady pro podniky.

Iniciativa Evropské komise v rámci DNA by nicméně měla být vnímána s rezervou. Dosavadní jednání naznačují, že Brusel si hodlá vyhradit právo zasahovat do cenových struktur, povinností přístupu a bezpečnostních požadavků. To by mohlo vést ke vzniku nové byrokracie, která hluboce zasahuje do investičních procesů, zvýhodňuje zavedené velké společnosti a fakticky vylučuje nové konkurenty ze vstupu na trh.

Centralizovaná koordinace přidělování frekvencí na úrovni EU by navíc mohla omezit hospodářskou soutěž, pokud by stávající účastníci trhu neúměrně těžili z politických vazeb. Zda se regulační rámec stane překážkou vstupu na trh, nebo zda skutečně pomůže stimulovat inovace v rámci ekonomiky EU, se teprve uvidí.

O autorovi:

Thomas Kolbe, absolvent ekonomie, pracuje již více než 25 let jako novinář a mediální producent pro klienty z různých odvětví a obchodních sdružení. Jako spisovatel se zaměřuje na ekonomické procesy a pozoruje geopolitické události z pohledu kapitálových trhů. Jeho publikace se řídí filozofií, která klade do centra pozornost lidí a jejich práva na sebeurčení.