Trump vyhlásil kvůli „kubánské hrozbě“ stav národní nouze

Americký prezident dramaticky zvýšil tlak na vládu v Havaně a její obchodní partnery

Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze a pohrozil zavedením vysokých cel na jakoukoli zemi dodávající ropu na Kubu, čímž dramaticky stupňuje tlak na Havanu poté, co americká vojenská operace ve Venezuele již tento ostrovní stát odřízla od jeho nejdůležitějšího zdroje energie.

Poté, co USA tento měsíc unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, zaměřily se na Kubu, o které Trump tvrdí, že je „připravena k pádu“ . Ve výkonném nařízení podepsaném ve čtvrtek Trump označil Kubu za „neobvyklou a mimořádnou hrozbu“ pro národní bezpečnost USA.

„Spojené státy mají nulovou toleranci vůči drancování komunistického kubánského režimu,“ uvádí se v nařízení. „Zjišťuji, že politika, praktiky a činy kubánské vlády přímo ohrožují bezpečnost, národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států.“

Nařízení zavádí mechanismus pro uvalení potenciálně přísných dodatečných cel na dovoz z jakékoli země přistižené při přímém či nepřímém prodeji nebo dodávkách ropy Havaně. Uděluje ministrům zahraničí a obchodu širokou pravomoc identifikovat pachatele a doporučovat prezidentovi výše cel.

Toto opatření formalizuje a zintenzivňuje faktickou energetickou blokádu, která se zpřísňuje již několik týdnů. Americká vojenská operace, která začátkem tohoto měsíce zajala venezuelského vůdce Nicoláse Madura, odřízla Kubu od hlavního zdroje ropy. Následný tlak na Mexiko, posledního zbývajícího dodavatele Havany, způsobil, že ostrov čelí zoufalému nedostatku ropy.

Trump v úterý předpověděl, že kubánská vláda „brzy selže“, a chlubil se, že zastavení dodávek venezuelské ropy a příjmů dotlačilo Havanu na pokraj propasti. Podle datové firmy Kpler má Kuba zásoby ropy už jen na 15 až 20 dní. Země již tak denně čelí výpadkům proudu a analytici varují před ekonomickým kolapsem a humanitární krizí bez rychlého doplnění zásob.

Bílý dům v informačním listu označil vyhlášení stavu nouze za nutnou reakci na zlovolnou činnost a obvinil Kubu z toho, že hostí „největší ruské zámořské zařízení signálního zpravodajství“ a poskytuje „bezpečné prostředí“ teroristickým skupinám. Obvinil také Havanu z šíření „komunistického“ vlivu na západní polokouli.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel zůstal vzdorovitý a začátkem tohoto týdne prohlásil, že „krutost současnosti a brutalita hrozeb namířených proti Kubě nás nezastaví“.

Kuba je pod americkým obchodním embargem od 60. let 20. století, ale nečelila vyhlídce americké námořní blokády od roku 1962, kdy ji prezident John F. Kennedy umístil na 13 dní do „karantény“ , aby zabránil transferu sovětských raket kubánské armádě.