Trump hrozí Íránu „armádou“ větší než je kolem Venezuely

Teherán varoval, že je připraven s „prstem na spoušti“ odrazit jakoukoli agresi USA nebo Izraele

Americké ministerstvo války rozmístilo poblíž Íránu „velkou armádu“ válečných lodí a dalších vojenských prostředků, prohlásil prezident Donald Trump a zároveň trval na tom, že diplomacie zůstává jednou z možností.

Začátkem tohoto měsíce se Trump údajně málem přiblížil k rozhodnutí nařídit údery na íránské cíle v reakci na násilné protivládní protesty, které si podle íránských úřadů vyžádaly tisíce obětí. I když toto rozhodnutí odkládal, vojenské prostředky do regionu nadále proudí.

V pondělním rozhovoru pro Axios Trump uvedl, že situace s Íránem je stále „nestálá“.

„Vedle Íránu máme velkou armádu. Větší než Venezuela,“ řekl s odkazem na hromadění amerického námořnictva poblíž této jihoamerické země, které vedlo k únosu venezuelského vůdce Nicoláse Madura.

Zároveň Trump naznačil, že Teherán si skutečně přeje vyjednat dohodu, a prohlásil: „Volali při mnoha příležitostech. Chtějí mluvit.“

Ústředním bodem navyšování sil je úderná skupina letadlových lodí USS Abraham Lincoln, o které americké Centrální velení (CENTCOM) potvrdilo, že nyní operuje na Blízkém východě. Byly také nasazeny další stíhačky F-15 a F-35, tankery a systémy protivzdušné obrany. Velitel CENTCOM admirál Brad Cooper v sobotu navštívil Izrael, aby projednal společné vojenské plány.

V reakci na to vydal generál Mohammad Pakpour z íránských Islámských revolučních gard (IRGC) o víkendu přísné varování. Prohlásil, že IRGC jsou „připravenější než kdy jindy, prst na spoušti“ bránit zemi a slíbil „bolestné“ důsledky za jakoukoli agresi ze strany USA nebo Izraele.

Teherán varoval Washington před „jakýmkoli chybným odhadem“ a obvinil USA a Izrael z podněcování vážných vnitřních nepokojů v Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččínedávno uvedl, že během násilných protestů, které začaly koncem prosince, bylo zabito přes 3 000 lidí .

Trumpova administrativa se zdá být rozdělená ohledně dalšího postupu. Někteří představitelé údajně prosazují vynucování prezidentovy „červené linie“ k potrestání Teheránu, zatímco jiní zpochybňují, jakého strategického cíle by bombardování dosáhlo. Washington již dlouho prosazuje dohodu, která by od Íránu vyžadovala odstranění veškerého obohaceného uranu, omezení jeho raketových zásob, ukončení podpory regionálních vazeb a opuštění nezávislého obohacování uranu – podmínky, které Írán neprojevil ochotu akceptovat.