Hrozí plynová krize? Zásoby plynu v EU klesly pod 50 procent; v Německu jsou ještě nižší, pouhých 40 procent.
Německé zásoby plynu klesly na pouhých 41 procent a plynové krizi nyní může zabránit pouze mírná zima. Nikdo by neměl očekávat pomoc od evropských sousedů, protože situace tam není výrazně lepší.
Téměř před týdnem jsem informoval o stavech německých zásobníků plynu, které jsou na historickém minimu. Čistě matematicky vzato hrozí nedostatek plynu za méně než 40 dní, pokud zima nebude příliš mírná. V takovém případě by zvýšení dovozu LNG stále mohlo nedostatku zabránit. V případě chladné zimy by však ani zvýšení dovozu LNG, které je jistě možné, již nedostatku plynu nedokázalo zabránit.
Ruský expert informoval pro TASS o celkových problémech EU s plynem, jelikož situace v sousedních evropských zemích se výrazně nezlepšuje. Článek TASS jsem přeložil a poté ještě jednou vysvětlím, proč problém s plynem nemá nic společného s válkou na Ukrajině, ale proč si ho před deseti lety sama vytvořila.
Začátek překladu:
Překročení „poloviční hranice“ pro plyn: Jaké jsou důsledky poklesu zásob plynu v Evropě?
Igor Južkov, expert Finanční univerzity a Národního fondu energetické bezpečnosti, o příčinách napjaté plynové situace v EU a z ní vyplývající dvojité pasti.
Zásoby plynu v evropských podzemních zásobníkech klesly 20. ledna pod 50 procent. Zbývající úroveň naplnění k tomuto dni činila 49,84 procenta, tj. 55,1 miliardy metrů krychlových, uvádějí data sdružení provozovatelů evropské plynárenské infrastruktury Gas Infrastructure Europe (GIE). Pro srovnání, k 20. lednu 2025 činily zásoby 61 procent. Současná úroveň naplnění je o 14,66 procenta pod pětiletým průměrem k tomuto datu.
Tato čísla nevyhnutelně povedou k napětí na evropském trhu s plynem.
Kdo je pro to důvodem?
Tato data pro Evropu v lednu 2026 mají několik příčin.
Zaprvé, EU nesplnila svůj vlastní standard naplnění podzemních zásobníků plynu na 90 procent do začátku topné sezóny 2025. Toto naléhavé doporučení (které by se dalo téměř označit za požadavek) zavedla Evropská komise v roce 2022 v reakci na klesající dovoz ruského plynu. Zpočátku bylo splněno a v roce 2024 vstoupila Evropa do zimy s působivou 95% úrovní naplnění.
V roce 2025 však ceny zůstaly po celý rok vysoké, přičemž průměrná cena na evropském akciovém trhu činila 422 USD za 1 000 metrů krychlových. V důsledku toho si společnosti nemohly dovolit nakupovat plyn pro vtláčení do zásobníků. Spotřeba v EU mezitím v posledních letech výrazně klesla – přibližně o 80 až 90 miliard metrů krychlových – zatímco objem plynu v podzemních zásobníkech zůstal nezměněn. Evropské společnosti proto dospěly k závěru, že stávající objem vtláčení je více než dostatečný. Do hry však vstupuje i druhý faktor.
Za druhé, teploty v Evropě v lednu výrazně klesly. Tomu předcházelo několik velmi mírných zim, které vedly k nízké spotřebě plynu, primárního paliva pro vytápění Evropanů. I mírné mrazíky proto vedly ke zvýšení spotřeby plynu.
Třetím a nejdůležitějším důvodem zvýšeného odběru plynu z podzemních zásobníků byla vlastní strategie EU. S rostoucí spotřebou bylo pro Evropany výhodné pokrýt tuto poptávku plynem dříve skladovaným v podzemních zásobníkech, protože existovala pouze jedna alternativa: zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Je důležité zde poznamenat, že EU již dováží maximální množství plynu z plynovodů. Plynovody z Norska, Alžírska, Ruska (TurkeyStream je posledním zbývajícím plynovodem) a Ázerbájdžánu fungují na plný výkon. Zvyšování nákupů je proto nemožné.
Zvýšení dovozu plynu lze proto dosáhnout pouze zvýšením nákupů LNG. To však povede k vyšším cenám: globální trh s LNG je systémem propojených lodí. Evropa a Asie soutěží o náklad a tanker s plynem získá ten, kdo nabídne nejvyšší cenu. Proto bylo v zájmu EU odložit zvýšení dovozu LNG co nejdéle, aby se zabránilo nárůstu cen na trhu.
Ceny postupně rostly
Tato taktika chvíli fungovala. Nižší ceny v zimě však přiměly majitele zemního plynu v podzemních zásobníkech k prodeji ze strachu z dalšího poklesu cen. Nakoupili a uskladnili ho v létě, kdy ceny překračovaly 400 dolarů za 1 000 metrů krychlových. Nyní vidíme bumerangový efekt. Na jedné straně se ochladilo, což je nutí zvýšit dovoz LNG, na druhé straně samotný fakt, že zásoby plynu v podzemních zásobníkech jsou nízké, žene ceny plynu nahoru.
Politico dokonce napsal, že EU je v „plynové pasti“. Řekl bych dokonce, že je to dvojitá past: ekonomická a politická.
Prvním úskalím je, že čím méně plynu zbývá v podzemních zásobníkech, tím více plynu bude nutné dovážet. To znamená, že konkurence s Asií (a zejména s Čínou) o dostupné objemy LNG se zintenzivní a ceny dále porostou. Nízké hladiny plynu v podzemních zásobníkech na konci topné sezóny navíc znamenají, že Evropa bude muset po zbytek roku nakupovat velké množství plynu, aby si ho mohla doplnit na nadcházející zimu.
Druhým úskalím jsou problémy s dodavateli LNG. EU uvalila sankce na ruský zkapalněný zemní plyn v roce 2025, přestože Moskva je druhým největším dodavatelem tohoto paliva pro EU. Embargo se má od 25. dubna vztahovat na krátkodobé smlouvy a úplný zákaz dovozu ruského LNG vstoupí v platnost 1. ledna. Děje se tak mimo jiné na pozadí zhoršujících se vztahů mezi EU a USA kvůli neshodám ohledně Grónska a ukrajinské krize.
Washington je ale největším dodavatelem LNG do Evropy a právě kvůli americkému plynu si evropští politici vyčistili trh zavedením sankcí na ruský LNG. Další významný dodavatel LNG do Evropy, Katar (obvykle třetí největší co do objemu), nedávno pohrozil EU zákazem vývozu, pokud Brusel nezmění svá klimatická nařízení. Dauhá není spokojena s plánem penalizovat dodavatele z EU 5 procenty jejich globálního prodeje za porušení nebo nedodržování některých environmentálních předpisů.
Žádné iluze
Rostoucí podíl LNG na dovozu plynu tak představuje pro EU rizika. V roce 2025 dosáhla EU historického rekordu 142 miliard krychlových metrů v dovozu LNG, což představuje nárůst o 28 procent oproti roku 2024. To nyní žene ceny nahoru. Evropští politici bojovali proti závislosti na ruském plynu, který označili za „energetickou zbraň Kremlu“. Prohlásili také, že přechod na americký LNG, o kterém tvrdili, že obsahuje „molekuly svobody“, je nezbytný. Nyní se zdá, že i uprostřed ostrého konfliktu se Západem Rusko plní své smluvní závazky dodávat plyn do Evropy, aniž by kladlo jakékoli politické podmínky. USA na druhou stranu mohou Evropany snadno vydírat pomocí ekonomických nástrojů.
Je třeba přiznat, že Rusko ze současné situace v Evropě těží. Vysoké ceny nám umožňují vydělávat, i když objemy exportu plynu z plynovodů jsou malé: v roce 2025 bylo do Evropy dodáno prostřednictvím TurkStream 18,8 miliardy metrů krychlových. Vzhledem k tomu, že se evropské podzemní zásobníky plynu ke konci zimy vyčerpávají, vyšší ceny přetrvávají po zbytek roku.
Člověk by doufal, že problémy vyplývající z vysokého podílu LNG v dovozu plynu do EU přimějí budoucí generaci evropských politiků k přezkoumání životaschopnosti obnovy plynovodů z Ruska. Nikdo si o současných politikech EU nedělá iluze.
Konec překladu
Problém je opět v EU
Dokonce i německá média nyní zpochybňují, zda bylo moudré stát se závislým na USA v oblasti plynu. I když si ještě neuvědomují, že Rusko je spolehlivým dodavatelem již 50 let, navzdory všem politickým krizím, a že opuštění ruského plynu byla chyba, alespoň začínají chápat, jak pošetilé je spoléhat se na USA, které nikdy neváhaly využít ekonomických nebo měnových otázek jako politické páky, i kdyby to znamenalo jednoduše porušení stávajících dohod.
Obnovená aliance s Ruskem by sice vyřešila akutní nedostatek plynu, ale stále by nevyřešila problém vysokých cen plynu v EU.
Vysoké ceny plynu v EU jsou důsledkem reformy trhu s plynem Evropské komise za jejího předsedy Junckera, která umožnila další prodej plynu na burze, což bylo dříve zakázáno. To vedlo k tomu, že dovozci dováželi příliš málo plynu, který nadále dostávali od Gazpromu za nízkou cenu 200 až 300 dolarů za tisíc metrů krychlových, aby zvýšili burzovní cenu a tím zvýšili své zisky. V důsledku toho na začátku října 2021 (téměř pět měsíců před eskalací na Ukrajině), na vrcholu první plynové krize, cena plynu na burze náhle dosáhla až 2 000 dolarů místo 200 až 300 dolarů. V důsledku toho byly zásobníky plynu na podzim roku 2021, na začátku topné sezóny, naplněny na něco málo přes 70 procent – což je úroveň, která od té doby nebyla nikdy zaznamenána. To pak vedlo k nízkým úrovním zásob v zimě 2021/2022.
Ještě loni na podzim byly německé zásobníky o něco plnější než na podzim roku 2021, ale kvůli občasně chladné zimě v letošním roce se spotřebovalo více plynu a hladiny jsou nyní ještě nižší než v zimě 2021/2022.
Pokud chcete sami sledovat stav naplnění, doporučuji dva webové stránky: Na tomto webu NDR můžete porovnat aktuální stav naplnění s průměrem z let 2017 až 2021 a na tomto webu t-online můžete jednotlivě porovnat stav naplnění od roku 2019 do současnosti.
