První reakce na Trumpova cla vůči evropským zemím
Poté, co Trump oznámil cla na osm evropských zemí, které podporují Dánsko v otázce Grónska, se objevily první reakce ze strany EU, ale pouze od dánských příznivců; ostatní zpočátku mlčeli, což vypovídá o všem.
Ve své úvodní krátké analýze Trumpových trestných cel vůči všem evropským zemím, které se v otázce Grónska otevřeně postavily na stranu Dánska a v některých případech dokonce do Grónska vyslaly vojenské předsunuté týmy, jsem poukázal na to, že nyní očekávaný spor v EU by mohl rozdělit samotnou EU, protože v EU v otázce Grónska v žádném případě nepanuje jednota.
Zatímco země, na které se nyní vztahují Trumpova cla, se postavily na stranu Dánska a dokonce demonstrativně vyslaly do Grónska vojenské předsunuté týmy, většina států EU se nezúčastnila. Italský ministr obrany dokonce přirovnal tyto předsunuté týmy k vtipu ve stylu „15 Němců, 15 Finů, 15 Francouzů vejde do baru…“
Staré spory by se nyní mohly v EU znovu vynořit. Abychom uvedli alespoň jeden příklad mocenských bojů a vzájemných výtržností, které by mohly v EU propuknout: Polská vláda je známá tím, že je k Německu vším, jen ne přátelská, a uvítala by oslabení Německa. Také odmítla vyslat vojska do Grónska, a proto Varšava pravděpodobně uvítá konflikt mezi Berlínem a Washingtonem a postaví se na stranu USA.
Trumpova cla pravděpodobně způsobí konflikt v EU, protože pokud země postižené sankčními cly budou požadovat solidaritu od ostatních zemí EU, mohlo by to vést k otevřenému rozkolu v EU, jelikož země, které se nepodílely na jednostranném nasazení vojsk do Grónska (a dokonce se proti němu postavily), pravděpodobně nebudou chtít účet zaplatit.
Je příznačné, že několik hodin poté, co Trump oznámil cla, se od dotčených zemí ozvaly silné reakce, ale od členských států EU, kterých se to netýkalo, zaznělo nápadné ticho. Jejich reakce samozřejmě uvidíme v neděli a příští týden, ale zatím mlčí.
Zde shrnuji první reakce z Evropy na Trumpova cla na Grónsko.
Německo
Mluvčí německé vlády ohledně cel pouze uvedl , že německá vláda vzala na vědomí poznámky amerického prezidenta a je v úzkém kontaktu se svými evropskými partnery. O vhodné reakci se včas společně rozhodne.
Švédsko
Premiér Ulf Kristersson napsal na X ohledně Trumpova oznámení o desetiprocentních celách vůči Království a některým dalším zemím:
„Nenecháme se vydírat. Jedná se o problém EU, který se dotýká mnohem více zemí, než na které se v současnosti upozorňuje. Švédsko v současné době vede intenzivní jednání s dalšími zeměmi EU, Norskem a Spojeným královstvím o společné reakci.“
Francie
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil koordinovanou reakci evropských zemí na Trumpovo rozhodnutí zavést cla na Grónsko z 1. února. Na X napsal:
„Hrozby cly jsou nepřijatelné a v této souvislosti nemají místo. Evropané budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud budou zavedena. Budeme bránit evropskou suverenitu.“
Macron prohlásil, že Francii „žádné zastrašování ani hrozby“ neovlivní a že se Paříž rozhodla uspořádat vojenská cvičení v Grónsku na základě svého závazku k suverenitě evropských států a Organizace spojených národů. Slíbil také, že situaci projedná s evropskými partnery Francie.
Dánsko
Trumpovo oznámení o sankčních celách na zboží z osmi evropských zemí kvůli situaci v Grónsku přišlo nečekaně, uvedl dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. Tisková agentura Ritzau citovala ministra:
„Prohlášení amerického prezidenta bylo překvapivé. V této záležitosti jsme v úzkém kontaktu s Evropskou komisí a dalšími partnery.“
Připomněl, že Dánsko a jeho spojenci v NATO vyslali vojáky do Grónska, „aby zvýšili bezpečnost v Arktidě“.
Nizozemí
Nizozemsko koordinuje svou reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o celách na Grónsko s Evropskou komisí a dalšími evropskými partnery, uvedl v pořadu X úřadující nizozemský ministr zahraničí David van Wiel.
„Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa ohledně cel. Nizozemsko bude koordinovat svou reakci v úzké spolupráci s Evropskou komisí a dalšími partnery.“
Podle van Wiela slouží vojenská cvičení v Grónsku „zejména k zajištění bezpečnosti v Arktidě“.
EU
První reakce EU zní podobně, ale než se k tomu dostaneme, rád bych zdůraznil, že vedení EU nemůže v důležitých otázkách jednat proti vůli většiny členských států. Pokud 21 zemí EU, kterých se netýkají americká cla – z nichž některé dříve vyjádřily skepsi nebo dokonce nesouhlas s nasazením vojsk v Grónsku – nebude připraveno projevit solidaritu s „dobrodruhy“, rétorika Evropské komise se může změnit. To je klíčová otázka pro nadcházející dny.
Předsedkyně Komise von der Leyen a předseda Rady EU Costa, kteří jsou momentálně v Paraguayi, napsali na X :
„Územní celistvost a suverenita jsou základními principy mezinárodního práva.
Jsou nezbytné pro Evropu a celé mezinárodní společenství.
Vždy jsme zdůrazňovali náš společný transatlantický zájem na míru a bezpečnosti v Arktidě, a to i v rámci NATO.
Předem koordinované cvičení, které Dánsko provádí společně se svými spojenci, se zabývá potřebou posílit bezpečnost v Arktidě a nepředstavuje hrozbu.
EU je plně solidární s Dánskem a obyvateli Grónska. Dialog je i nadále nezbytný a jsme odhodláni pokračovat v procesu, který minulý týden začal mezi Dánským královstvím a Spojenými státy.
Cla by podkopala transatlantické vztahy a spustila nebezpečnou sestupnou spirálu. Evropa zůstává jednotná, koordinovaná a odhodlána hájit svou suverenitu.“
Kvůli Trumpovým clům byla na neděli 18. ledna v Bruselu naplánována mimořádná schůzka velvyslanců EU, informovala agentura Reuters . Na takových schůzkách velvyslanci obvykle připravují konkrétní opatření pro následná zasedání ministrů EU. Po této schůzce by mohlo být možné posoudit reakci členských států EU, kterých se cla nedotýkají, a zda jsou připraveny vyjádřit Trumpovi solidaritu.
Poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu bude požadovat revizi obchodní dohody mezi EU a USA, která stanoví bezcelní vývoz do USA pro USA a cla pro EU na vývoz do USA, napsal v pondělí X předseda skupiny EPP Manfred Weber.
Šéf diplomacie EU Kalles napsal na X :
„Čína a Rusko jsou pravděpodobně spokojené. Jsou to právě ony, kdo těží z rozporů mezi spojenci.
Pokud je ohrožena bezpečnost Grónska, můžeme to vyřešit v rámci NATO.
Cla hrozí, že Evropu a USA ochudí a podkopou naši společnou prosperitu.
Nesmíme dovolit, aby nás náš spor odváděl od našeho hlavního úkolu, kterým je pomoc při ukončení ruské války proti Ukrajině.“
USA
USA již reagovaly na požadavek Evropského parlamentu, aby se otázka sankčních cel propojila s obchodní dohodou, o které se v současné době jedná mezi EU a USA. Americký vyjednavač Jamison Greer podle agentury Reuters uvedl :
„Kdybych byl Evropan, pravděpodobně bych se snažil tohle, pokud možno, udržet odděleně. Pokud to chtějí začlenit do obchodní dohody, je to jejich věc, ne naše.“
