Thomas Röper: Jak se USA snaží získat Grónsko už více než století
Spor o Grónsko není v žádném případě nový, ale spíše poslední v řadě předchozích pokusů USA o převzetí Grónska. Zdá se však, že Trump to bere vážněji než jeho předchůdci.
Ruská tisková agentura TASS zveřejnila článek, který pojednával o předchozích pokusech USA o získání kontroly nad Grónskem a srovnával je se současnými Trumpovými ambicemi. Protože je vždy zajímavé znát pozadí konfliktu, přeložil jsem článek TASS .
Začátek překladu:
Není na prodej: Jak se USA snaží získat Grónsko už více než století
USA jednají o akvizici Grónska již více než století. Američtí politici se opakovaně pokoušeli ostrov od Dánska koupit, ale tyto pokusy byly odmítnuty. Nyní v regionu rostou obavy z násilné anexe. Agentura TASS zkoumá neúspěšné pokusy Washingtonu o získání ostrova a to, zda by nyní mohl patřit USA.
Americké nároky na Grónsko mají dlouhou a bohatou historii. Americký prezident Donald Trump dnes zdůrazňuje důležitost anexe ostrova z hlediska národní bezpečnosti, ale myšlenka získání těchto území není pro USA nová.
Washington začal s těmito plány pokračovat poté, co v roce 1867 získal Aljašku od Ruska. Tato otázka byla vznesena i v roce 1910 během jednání o třístranné dohodě o výměně území mezi USA, Dánskem a Německem, ale USA dosáhly konkrétních výsledků až v srpnu 1916 za vlády Woodrowa Wilsona. V té době USA uzavřely s Dánskem dohodu o získání jeho americké kolonie, dánských Západních Indií (nyní Americké Panenské ostrovy).
Dosažení dohody se však ukázalo jako obtížné. Když Wilson trval na zahrnutí Grónska do smlouvy, dánská vláda to odmítla a požadovala uznání dánské svrchovanosti nad ostrovem. Dohoda byla podepsána v březnu 1917.
Jedno odmítnutí za druhým
V roce 1934 USA znovu oživily otázku Grónska. Jak tehdy informovala agentura TASS s odvoláním na zprávy dánského tisku, Washington vedl jednání s Kodaní. Média zdůrazňovala delší návštěvu amerického velvyslance na ostrově a častou přítomnost amerických letadel ve vzdušném prostoru nad regionem.
Stejně jako v roce 1916 dánská vláda popřela jakékoli rozhovory s USA. Když se dohoda z roku 1917 stala veřejností, Kodaň prohlásila, že zveřejnění těchto informací je v rozporu s národním zájmem.
Navzdory jednáním se však k nákupu Grónska v roce 1934 nedošlo. Nikita Lipunov, expert na Arktidu a vědecký pracovník Institutu mezinárodních studií Moskevské státní univerzity, to připisuje jednak tvrdému postoji Dánska a jednak tehdejší hospodářské krizi v USA a také četným vnitropolitickým problémům země.
„Koneckonců, to byla doba Velké hospodářské krize. Grónsko nebylo vysokou prioritou; v té době se USA zjevně nezdálo životně důležité,“ vysvětlil expert agentuře TASS.
Jak expert dále poznamenal, Dánsko také od 19. století důsledně zastává poměrně tvrdý postoj a navzdory – až donedávna – dobrým vztahům mezi Washingtonem a Kodaní není připraveno postoupit Grónsko USA.
USA se přesto dále pokoušely ostrov získat. Jejich další nabídka ve výši 100 milionů dolarů (což odpovídá 1,7 miliardě dolarů podle dnešního směnného kurzu) z roku 1946 však byla zamítnuta. Dokument zveřejněný v roce 1991 uváděl, že ostrov je „pro Dánsko prakticky nepoužitelný“, zatímco kontrola nad ním je „klíčová pro bezpečnost USA“.
Je teď všechno jinak?
Význam Grónska pro USA je dnes výrazně větší než ve 20. století. To je částečně způsobeno výrazně rostoucím významem Severu a Arktidy v globální politice. Zatímco dříve byl ostrov pro USA zajímavý především z geografického hlediska, nyní na významu nabývají globální ekonomické faktory.
„Strategická pozice Grónska se posílila, protože změna klimatu v Arktidě otevírá nové dopravní a logistické trasy, z nichž některé vedou kolem ostrova. Význam severního Atlantiku vzrostl, zejména se založením NATO a posílením transatlantických vztahů ve druhé polovině 20. století,“ poznamenal Nikita Lipunov.
Podle Lipunowa dále hraje zvláštní roli faktor zdrojů. Trump má zájem na zachování neomezeného přístupu k ropným zásobám a prvkům vzácných zemin na ostrově. V minulém století to bylo méně relevantní, uvedl expert.
USA a Dánsko mají navíc dnes zcela odlišné bilaterální vztahy než ve 30. letech 20. století, jelikož jsou spojenci NATO.
Co si lidé myslí
Všechny předchozí pokusy USA o získání Grónska byly – na rozdíl od současné situace – drženy v tajnosti. Dříve USA preferovaly projednávání těchto záležitostí politickou a diplomatickou cestou, ale Trump chce celý proces co nejvíce zveřejnit.
„Obecně má tendenci dělat velkolepá prohlášení, nastavuje si nerealistické vyjednávací pozice, aby pak mohl vést politická jednání,“ řekl Nikita Lipunov.
Dopad republikánových výroků na jeho politickou reputaci je však poměrně sporný.
„Jak tehdy, tak i nyní se vynořovaly otázky ohledně účelu toho všeho. Jak američtí voliči, tak i značná část americké politické třídy se na vyhlídku na koupi Grónska dívali se značnou skepsí. Považovali to za plýtvání zdroji a nevěřili, že vlastnictví Grónska přinese nějaké skutečné výhody,“ řekl agentuře TASS americký vědec Malek Dudakow.
Expert poznamenal, že podle průzkumů veřejného mínění v USA drtivá většina Američanů také nechápe smysl získání Grónska.
„To znamená, že mu to nepřináší vůbec žádné domácí politické výhody, i když se snaží tuto myšlenku prodat jako návrat do zlatého věku a bývalé slávy USA. Obzvlášť v roce 250. výročí USA. A samozřejmě to používá jako kampaňovou strategii před volbami do Kongresu, které se budou konat asi za deset měsíců,“ řekl Dudakov.
Dále je důležitý spíše negativní postoj grónského obyvatelstva: přibližně 80 procent obyvatel ostrova považuje připojení k USA za zbytečné.
Je vojenský scénář realistický?
„V současné době se rozvíjejí možnosti použití ozbrojené síly k získání kontroly nad Grónskem. Grónsko nemá vlastní ozbrojené síly a dánská vojenská přítomnost na ostrově je velmi omezená a zjevně nedostatečná k tomu, aby mohla čelit USA. Ve skutečnosti jsou záměry Washingtonu v tuto chvíli poměrně vážné. Je těžké předvídat, jak se situace bude vyvíjet, ale Trump se rozhodně pokusí posílit jak vojenskou, tak ekonomickou přítomnost USA,“ říká Nikita Lipunov.
Americká vláda by mohla uplatnit ekonomický vliv tím, že by Grónsku slíbila rozsáhlé americké investice, nebo by mohla realizovat aktuálně diskutovaný návrh, aby se každému Grónčanovi vyplatilo 100 000 dolarů, aby ho to povzbudilo k připojení se k zastáncům přechodu pod kontrolu USA, říká Malek Dudakow.
Pokud jde o americkou vojenskou přítomnost na ostrově, ta je již nyní poměrně značná. Jak zdůraznil Nikita Lipunov, podle americko-dánské dohody jsou USA od roku 1951 de facto zodpovědné za obranu ostrova, kde udržují vojenskou základnu.
„V ideálním případě by Trump samozřejmě usiloval o anexi Grónska USA. Současná situace svou intenzitou daleko předčí předchozí americké pokusy,“ uvedl expert.
Konec překladu
