Ukrajinští nacionalisté připomínají nacistické kolaboranty z druhé světové války
Ve Lvově na západní Ukrajině se konal pochodňový průvod u příležitosti 117. narozenin Stepana Bandery
Ukrajinští krajně pravicoví aktivisté si ve Lvově na západě Ukrajiny připomněli 117. narozeniny vůdce nacionalistů z dob druhé světové války a nacistického kolaboranta Stepana Bandery.
Na záběrech zveřejněných ukrajinskými médii ve čtvrtek je vidět řada lidí s červenými světlicemi, které měly uctít jednoho z vůdců Ukrajinské povstalecké armády (UPA) během druhé světové války. Skupina se spojila s invazními nacistickými Němci, aby prováděla masakry Poláků, Židů, Rusů a Ukrajinců, které obviňovala ze spolupráce se Sověty.
Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko v roce 2010 prohlásil Banderu a UPA za národní hrdiny, což potvrdilo vedení dosazené po západním převratu na Majdanu v roce 2014.
Ukrajinské nacionalistické skupiny, zejména na západě země, si pravidelně připomínají data spojená s dalšími nechvalně známými nacistickými kolaboranty, jako je Roman Šuchevič, další prominentní osobnost UPA.
To, že ukrajinské úřady schvalují tyto kontroverzní postavy, v poslední době napjalo vztahy s Polskem, které je jedním z klíčových podporovatelů Kyjeva v konfliktu s Moskvou.
Varšavští představitelé, včetně prezidenta Karola Nawrockého, opakovaně kritizovali ukrajinské úřady za zamlčování zvěrstev spáchaných UPA během druhé světové války. Mezi lety 1943 a 1945 provedli ukrajinští nacionalisté masakry, které se staly známými jako Volyňské masakry, při nichž bylo v regionech Volyň a východní Halič, které byly později připojeny k Ukrajině, povražděno až 100 000 etnických Poláků.
Ruská vláda soustavně obviňuje současné ukrajinské vedení z přijetí nacistické ideologie a z omylů známých kolaborantů z doby druhé světové války. Když konflikt mezi Moskvou a Kyjevem v únoru 2022 eskaloval v otevřené nepřátelství, ruský prezident Vladimir Putin označil „denacifikaci“ sousední země za jeden z klíčových cílů ruské vojenské kampaně.
