Michael Svatoš: Rozpad EU začíná. Rostoucí německá nadutost a blížící se pád Ukrajiny …
Rozpad EU začíná. Rostoucí německá nadutost a blížící se pád Ukrajiny už vyvolávají první mohutné odstředivé tendence v Evropě.
V historickém MAP 991 jsme v létě 2021 ve videu pod titulkem “Po pádu Kábulu je na řadě pád Kyjeva” věštili nevyhnutelnou temnou budoucnost protiruské Ukrajiny, a listopadové události letošního roku už nádherně ukazují, jak mocné geostrategické tendence, svou silou násobně přesahující nicotný vliv utkvělých představ Eurokratů, dokáží rázně přemisťovat velmocenské hranice, bez ohledu na naivní bludné představy bruselských politiků. A nyní se už navíc krásně ukazuje, jak právě probíhající pád Kyjeva už svými následnými geopolitickými gravitačními distorzemi trhá dosud jednotnou Bruselem zkonsolidovanou EU na menší geostrategické fragmenty, a ty se už proti sobě začínají ostře vrhat, protože je k tomu nová geostrategická realita nevyhnutelně pudí, stejně jako gravitace určuje pohyby vesmírných těles. “Po pádu Kyjeva tedy bude na řadě pád Bruselu”, zní dnešní geostrategická předpověď. Ale než si ji rozebereme podrobněji, prosím za pochopení, že 4 dny nevycházely analýzy, protože jsem natočil pořady u Petra Hájka, Zdeňka Chytry, Petra Bureše, a byl jsem o víkendu mimo Prahu na 11. konferenci LOS, a byl jsem rád, že jsem ten maratón vydržel. A ještě radši, že jste na mne nezapomněli. Děkuji.
Včera 30. listopadu byl Putinův vyjednavač Kiril Dmitrijev vyznamenán Americkou obchodní komorou v Rusku za “za podporu dialogu mezi Ruskem a Spojenými státy”. Členy Americké obchodní komory v Rusku je 150 amerických společností, a ty prý “kvůli protiruské politice předchozí administrativy Joe Bidena” přišly od od roku 2021 o 300 miliard USD na ušlém zisku. Z udělení amerického ocenění Kirilu Dmitrijevovi je zřejmé, že tlak amerických obchodních kruhů na opětovné plné otevření ruského trhu americkým investorům sílí.
Ve stejný den, kdy američtí obchodníci vyznamenali Putinova vyjednavače, americký ministr zahraničí Marco Rubio diplomaticky oznámil, že včerejší floridské rozhovory s kyjevskou delegací o nastolení míru na Ukrajině “byly produktivní“, ale “před námi ještě hodně práce“. V diplomacii se termín “produktivní rozhovory” používá výhradně pro rozhovory, “které zatím ztroskotaly pro rozdílné pozice obou stran v zásadních otázkách”. A pokud snad nějaký diplomat k termínu “produktivní rozhovory” ještě přilepí přívlastek “před námi je ještě hodně práce”. Není v tomto konkrétním případě na pochybách, že Kyjev stále zatvrzele lpí na naprosto absurdních požadavcích. A ty se navíc ještě zcela příčí realitě výsledku jeho války proti Rusku, i hlavním převládajícím tendencím současné světové politiky. (Zde najdete minutovou animovanou mapu, a podle ní, Rusko osvobodilo od začátku září do konce listopadu 86 měst a vesnic. Zajímavé je, že za “osvobozené” se označují i města a vesnice, která Rusku (dosud?) nepatří ani podle jeho ústavy, i ležící na teritoriu, které si Rusko (zatím?) oficiálně nenárokuje.)
Putin byl v letech 2022-23 v citelné diplomatické karanténě, uvalené na něj Eurokraty. Loni však už přešel do stádia mírné diplomatické rekonvalescence. A od letošního léta už zase rajzuje po spřátelených zemích jako ostřílený diplomatický turista. A stále více zemí světa si tak uvědomuje, že výhružky, i diplomatické sankce Eurokratů, stejně jako uvalený zatykač haagského tribunálu, ztratily už veškerou svou hodnotu, a jen ukazují na rostoucí nemohoucnost mocensky rychle upadajícího Bruselu.
Pokud nyní Brusel mezinárodně politicky chřadne, Rusko sílí. Putin se za pár dní chystá na grandiózní návštěvu Indie. Krom posilování tradičního strategického partnerství, které neoslabily ani letošní Trumpovy sankční a celní útoky, má být podepsán vojenský super-kontrakt, který nemá v dějinách moderních obchodů se zbraněmi obdoby. Putin se prý chystá Indii transferovat technologie ke společné výrobě stíhačky 5. generace SU-57, i protivzdušných raket SU-500.
Indie, tak získá přístup k nejmodernějším technologiím, kterými dosud disponují pouze USA, Čína a Rusko, a Rusko získá přístup k rychle rostoucím indickým vojensko-průmyslovým kapacitám. Cena jednoho společně vyráběného SU-57 má dosáhnout excelentních 45 milionů USD za kus. A to bude konec evropského vývozu letadel do světa! Za jeden Gripen v nejnovější verzi si před pár dny Švédsko účtovalo Kolumbii necelých 211 milionů USD, a za jeden Rafale si Francie před pár měsíci účtovala Indii necelých 285 milionů USD – a to jde o letadla 4 generace. Jeden F-35 se prodává za 110-135 milionů USD. Ačkoli cena rusko-indického SU 57 je základní cena, cena amerického F-35 je i se základními službami, a cena francouzských a švédských stíhaček zahrnuje úplný full-servis a zbraně, je stále SU-57 v základní ceně o 37.5 milionu USD levnější než F-35 v základní ceně, a o 25 milionů USD levnější než nejlevnější základní cena Rafale Dassault. Tento Putinův mega-obchod umožní novému rusko-indickému zbrojnímu konglomerátu ovládnout rodící se trh s bojovými letadly 5. generace, protože poměr cena výkon nebude mít konkurenci, a indická technologicko-výrobní základna umožní SU-57 dodávat ve velkých počtech.
Pokud si Putin uvědomil, že společná výroba nejmodernějších zbraní s Indii, založená na bázi vkladu ruských technologií, a využití potenciálně obrovských indických výrobních možností, nejen ovládne značnou část světového trhu, kterou by jinak Rusko bylo nuceno přenechat Západu, protože nemá výrobní kapacity, aby tento trh s nejmodernějšími zbraněmi zasytilo. Pak EU postupuje přesně opačně. Naduté Německo se totiž rozhodlo, že ovládne veškerou výrobu moderních zbraní v Evropě, zadupe do země všechnu evropskou ne-germánskou zbrojní výrobu, a ovládne celý evropský trh s moderními zbraněmi, a shrábne veškerý zisk do své kapsy.
Co vypadlo ještě před pár týdny jako politická proklamace zaměřená na německé voliče – dopis 4 zemských kancléřů říšskému vůdci Friedrichu Merz, že nepřipadá v úvahu, aby Němci nakupovali finská obrněná vozidla ani, kdyby se vyráběla v Německu, protože jedině výroba vlastních v Německu vyvinutých zbraní v německých továrnách přináší skutečný zisk – se včera zhmotnilo už ve vzájemné zuřivé napadání mezi německými, a na druhé straně společně stojícími italskými a francouzskými politiky. Němci ovládající Brusel, a podporování severskými zbrojními trpaslíky produkujícími v malovýrobě obyčejná obrněná vozidla a další výzbroj II. technologické kategorie a strategické důležitosti, a ve III. cenové skupině, se rozhodly, že za evropské dotace vybudují evropskou obdobu izraelské protiraketové kopule, ovšem čistě na německých technologiích a výhradně na německé výrobě.
Hlavní německý válečník, ministr Boris Pistorius (SPD), nyní už neomaleně tlačí, aby se budoucí jednotná evropská obrana proti raketám, střelám a dronům a letadlům, povinně financovaná všemi zeměmi EU, vybudovala pouze na německých technologiích. Tento německý technologicky uzavřený evropský obranný systém, by tak de facto zabránil ostatním evropským zbrojovkám do projektu vnášet své vlastní ne-německé technologie a systémové produkty. (Deutsche Produkte bilden auch die Korsettstangen dieser deutschen Kuppel, weshalb Italien dieser Koalition demonstrativ Kontra gibt.) Italové a Francouzi okamžitě ovšem pochopili, že jejich zbrojovky vyrábějící moderní zbraně, by byly tímto rafinovaným germánským manévrem vehnány do úpadku, a proměnily by se ve stejné montovny levných součástek pro německé zbrojovky, jako se před dvěma dekádami stalo českému a slovenskému průmyslu. Konkurenční italsko-francouzský systém je proto otevřený pro integraci různých národních technologií a komponentů, protože ani Italové ani Francouzi nemají ekonomickou, finanční, ani politickou sílu, prosadily svůj jediný uzavřený systém za systém celoevropský.
Úder čtyř německých zemských premiérů proti finským obrněným transportérům tak získal nečekaný smysl. Německo vlastně vyhrožuje severským zbrojovkám II. kategorie, že jim zabrání v prodeji zbraní III. cenové skupiny na nejlukrativnější německý zbrojní trh, bez něhož budou mít nadále mizivé zisky a nízké marže, jen proto, že se jejich severské vlády snaží brutálně donutit, aby podpořily vznik čistě německé obranné kupole nad EU známé jako ESSI. Tímto geniálním manévrem by si Německo vyzobalo nejlukrativnější část trhu se zbraněmi v Evropě v příštích 30 letech. Podle analytických výpočtů bude třeba na ochranu zakopaných pěších bojových jednotek proti nalétávajícím dronům mít k dispozici integrovaná čidla a radary, propojená on-line s velitelským ústředím obrany proti dronům, v současné výrobní ceně 100 000 USD, a to na každý jeden kilometr obranné linie. A každá zásobovací, bojová, průzkumná nebo zdravotní kolona pár kusů vojenských vozidel bude muset mít jedno doprovodné vozidlo s čidly, radary a on-line spojením ve výrobní ceně 500 000 USD bez ceny vozidla.
Jen na milion vojenských vozidel tak budou třeba čidla a radary v hodnotě 500 miliard USD a na 1000 kilometrů obranné linie v hodnotě 100 milionů USD. Tato čidla i radary však budou mít střední technologickou životnost pouze 5 let. A přitom půjde pouze o detekční čidla, nikoli o zbraně, které by nalétávající drony zničily. A tato čidla přitom dokáží lokalizovat dron pouze do vzdálenosti 500 metrů. Samotná budoucí plánovaná germánská kopule nad Evropou se pak už zcela vymyká výpočtům jakékoli smysluplné ceny, kterou by evropské obyvatelstvo zvládlo zaplatit, bez toho aby bylo redukováno na životní úroveň obyvatel Leningradu v zimě 1941/42. Je proto jasné, že dříve či později všechny tyto megalomanské zbrojní plány narazí na politickou, sociální a ekonomickou realitu, a budou zastaveny. Ovšem Německou už tou obou shrábne zisk, a bude držet monopol na údržbu systému, který budou ostatní země EU nuceny platit. Signifikantní na tomto německém plánu Kupole ESSI je, že po vyřazení francouzských a italských a dalších nezávislých technologií, mají být ze systému vyřazeny i technologie a zbraně USA!! Celý plánovaný germánský systém ESSI tak klade naléhavou otázku – Proč by USA ještě měly poskytovat Evropě ochranu, když je Germáni plánují vystrnadit z evropského zbrojního trhu!?
Pokud se podíváme do nedávné historie zjistíme, že Berlín využil ukrajinské krize 2014 k uvalení sankcí zamezujících export italských potravin do Ruska, aby Putin začal nakupovat německé technologie k vybudování vlastní pokročilé produkce potravin. Kdo na všem vydělal, Německo. Podobně působí EURO, deformuje mzdové a výrobní náklady i kupní sílu po celé Evropě ve prospěch Německa. Podobně působí poplatky za CO2, které mají stejnou cenu bez ohledu na ekonomickou sílu jejich plátců v jednotlivých zemích EU. Německo přesně podle předpovědi baronky Thatcherové deformuje Evropu, a žene ji svou nadutostí, sobeckostí a hamižností do války, a k rozpadu. Nejnovější útok proti vyspělému francouzskému, italskému a americkému zbrojnímu průmyslu, však společně se zavilou podporou dalšího pokračování nesmyslné války na Ukrajině, vytváří v Evropě takové odstředivé tendence a napětí, že EU se začne nevyhnutelně fragmentovat a drolit. Rozpad EU proto už začal. A jakmile bude Kyjev realitou donucen kapitulovat, proces se zrychlí.
Jak už působí pád Kábulu ve prospěch růstu moci Moskvy, je krásně viditelné na posledních jednáních kremelských a afgánských diplomatů – Talibán má začít dodávat silné kontingenty pracovních sil do ruského zemědělství. V posledních pořadech jsem vytrvale opakoval – 3. listopadu ruský premiér Mišustin slíbil v Pekingu dodávat více potravin Číně, 16. listopadu čínský premiér Li Qiang opět apeloval v Moskvě na Mišustina, aby Rusko dodávalo více potravin. A hle Talibán už pro Putina chystá nové ruské zemědělce, a určitě si pohlídá, aby se v Rusku chovali slušně. Pokud chce Putin dovážet afgánské zemědělce, musí nejprve ve válce Kyjev doslova “knock-outovat”, jinak budou ruští nacionalisté velmi hlasitě kverulovat, a lid by jim mohl začít naslouchat. Knock-out Kyjeva však zároveň znamená více ukrajinské půdy pro Rusko, že? Jak krásně se to všechno sčítá, že?
