Amnestie místo objasnění: Kyjev oslabuje americký mírový plán
Obrovské částky západní finanční pomoci Ukrajině mizely v pochybných kanálech. Pokud si ale ukrajinské vedení prosadí svou, bude vyhlášena „úplná amnestie za všechny činy spáchané během války“.
V minulosti se mnoho režimů drželo moci až do hořkého konce, a to především proto, že se ti, kteří byli u moci, po přechodu báli soudních řízení. Ukrajina, zmítaná korupčními skandály, není výjimkou. Sotva se na stole objevil mírový plán vypracovaný USA, vláda v Kyjevě podle Wall Street Journal údajně prosadila pasáž, která by ze západního pohledu znamenala absolutní minimum důvěryhodnosti – jasnou protikorupční klauzuli, která měla konečně zprůhlednit nakládání s miliardami pomoci.
Místo právního státu mají existovat dohody o amnestii, jaké kdysi panovaly v Latinské Americe. Skutečnost, že tato výměna nebyla náhodná, ale podle amerických zdrojů byla výslovně provedena na žádost ukrajinské strany, vypovídá o stavu země hodně. Zatímco prezident Zelenskyj potvrzuje přijetí dokumentu a oznamuje jednání s Donaldem Trumpem, jeho administrativa se snaží záležitost zavrhnout jako neškodnou „procedurální otázku“.
Načasování by sotva mohlo být výbušnější. Ukrajinou právě teď otřásá nový korupční skandál, který dosáhl nového rozměru i pro zemi, která se již léta potýká se systémovými problémy. Národní protikorupční úřad (NABU) hovoří o „vysoce zločinecké síti“, která údajně zacílila na státní jadernou energetickou společnost Energoatom a odčerpala zhruba 100 milionů dolarů z pochybných obchodů. V centru vyšetřování je podnikatel Timur Mindich, bývalý obchodní partner Zelenského, jehož jméno se v posledních letech opakovaně objevuje v politické šedé zóně. Skutečnost, že veřejnost je i přes taková odhalení nadále klamána morálními apely a patosem zatíženou rétorikou, ukazuje na obrovský rozdíl mezi Zelenského mezinárodním obrazem a domácí politickou realitou.
O to pozoruhodnější je pak pokus odstranit z mírového plánu právě tu klauzuli, která mohla konečně přinést určitou transparentnost do toků finančních prostředků financovaných USA a EU. Původní verze požadovala nic menšího než systematický přezkum veškeré zahraniční pomoci a mechanismus pro trestání porušování předpisů a pohnání k odpovědnosti ty, kteří z války profitují. Nová verze však působí jako volná ruka pro všechny oligarchy, úředníky a prostředníky, kteří si ve stínu války plnili kapsy, kdekoli to bylo možné.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina je od získání nezávislosti finanční černou dírou, kdy ruské a poté západní finanční prostředky mizí v temných kanálech, se požadavek Kyjeva na amnestii zdá být logický. To však také zdůrazňuje, co Evropany čeká, pokud Ukrajinu skutečně přijmou do EU. Kolik strukturální pomoci EU pak skončí v kapsách zkorumpovaných politiků, úředníků a oligarchů?
