Globální oteplování? Části Antarktidy se ochlazují od roku 2003!

Všichni známe titulky, které kupodivu tvrdí, že se každá oblast Země „otepluje rychleji“ než ostatní. Nedávná studie založená na skutečných naměřených datech však ukazuje, že části Antarktidy se od roku 2003 ochladily o více než dva stupně Celsia. Celkově vzato neexistuje žádný trend oteplování.

Nedávná studie teplotních trendů v Antarktidě ukazuje, co se stane, když se člověk řídí skutečnými naměřenými daty, místo aby slepě důvěřoval chybným modelům. Zatímco modely klimatických změn předpovídají rostoucí teploty a tání ledových mas, data ze skutečných měření teplot vykreslují zcela jiný obraz.

Podle nedávné studie Centra pro výzkum atmosféry na Univerzitě v Canterbury a Univerzitě v Otagu s názvem „ Trendy teploty vzduchu a extrémní oteplování v různých regionech Antarktidy za období 2003–2021 “, publikované v renomovaném časopise JGR Atmospheres, je v období od roku 2003 do roku 2021 jen na Antarktickém poloostrově patrný významný roční trend ochlazování o -0,12 stupně Celsia ročně. To za méně než dvě desetiletí představuje výrazných -2,2 stupně Celsia.

To potvrzuje, že nechvalně známé „polární zesílení“, údajné neúměrné oteplování pólů v důsledku CO2, ve skutečnosti jednoduše neexistuje. Z dvanácti analyzovaných oblastí kontinentu zaznamenalo šest výrazné ochlazení – pouze druhá polovina vykazuje mírně rostoucí teploty. Pokud se však vezmou v úvahu všechny kontinentální sektory, celkový trend je chladnější. V některých obdobích (zejména v letech 1980–2000) došlo k mírnému nárůstu, po kterém následoval trend ochlazování. Podle studie je dlouhodobý trend na celém kontinentu blízký nule nebo dokonce mírně negativní, zejména v letních měsících. Od počátku roku 2000 měřicí stanice a satelity ukazují, že údajné „rychlé oteplování“ v západní Antarktidě se stabilizovalo, nebo dokonce že je patrný ochlazovací efekt. Vědci také citují dřívější studie, které tento trend přesně potvrzují.

Zajímavé je také to, co studie odhaluje podrobněji. Zatímco oblast Rossova moře, včetně Viktoriiny země a Transantarktických hor, skutečně vykazuje mírné trendy oteplování, západní část poloostrova se výrazně ochlazuje. Často citovaný Larsenův ledový štít, který slouží jako symbol „klimatické katastrofy“, nevykazuje podle satelitních dat žádné významné změny teploty. V žádném případě tedy nejde o to, že by Antarktida „prožívala horečku“, jak rád dramatizuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Dělá to, co dělala vždy: její teploty kolísají sezónně a regionálně – v rámci přírodních cyklů.

Vědci dokonce připisují pozorované ochlazování rozsáhlým atmosférickým změnám. Zesílení tryskového proudění a změněné cirkulační vzorce přinášejí přes poloostrov více studeného vzduchu z Weddellova moře. Tato studie není ojedinělým zjištěním, ale součástí jasného vzorce. Měření z posledních let v Grónsku také neukazují žádné lineární oteplování. V Arktidě mořský led stagnuje téměř deset let. Velké teplotní výkyvy, které měly sloužit jako důkaz kolapsu CO2, jsou buď artefakty měření, nebo lze připsat krátkodobým atmosférickým jevům.