Vyvíjejí samošířící se vakcíny vystavující lidstvo hrozbě nekonečné pandemie
Lidé v mnoha zemích světa jsou formálně svobodní rozhodnout se, zda se dají nebo nedají očkovat proti Covid-19.
Vlády sice přijaly opatření, která činí život neočkovaných velmi složitým, ne-li přímo nesnesitelným, ale stále je zde možnost činit samostatná medicínská rozhodnutí o svém těle, odmítnout očkování a vyhnout se tak nežádoucím účinkům spojeným s těmito vakcínami.
Bohužel, tato možnost může být v blízké budoucnosti s vývojem samošířících se vakcín zcela odstraněna.
Farma firmy již pracují na jejich vývoji
Může to nyní znít trochu přehnaně, ale farmaceutické firmy právě v těchto chvílích pracují na vývoji takových vakcín, které se nemusí aplikovat do těla injekčně, ale dokážou se samy šířit mezi lidmi podobně, jak se šíří viry.
To by znamenalo, že vládě by stačilo přesvědčit jen malou část populace, aby se očkovala. No a všichni ostatní by pak v podstatě „chytili“ vakcínu během jejího samošíření se mezi obyvatelstvem prostřednictvím kapiček stejně jako chřipku nebo rýmu.
Jak se však ukazuje, vývoj takových vakcín je velkou výzvou, jelikož to vyžaduje vybrat vhodný způsob doručení viru nebo bakterie, který umožní jejich snadné šíření z jedné osoby na druhou, aniž by příliš onemocněli.
(Poznámka: Pokud by lidé příliš onemocněli, zůstali by doma a šíření by se zastavilo. Také by nikdo neviděl přínos takové vakcíny, jejíž následky by se v podstatě rovnaly onemocnění.)
Jedním způsobem je vytvoření mírné varianty viru, proti kterému chtějí vědci očkovat, se zachováním jeho míry infekčnosti, aby dokázal rychle nainfikovat velkou část populace, která si začne proti němu vytvářet protilátky.
Šlo by o něco podobného jako nás omikron přirozeně očkoval proti covidu. Virus však musí být slabý, aby nedocházelo k plnému propuknutí onemocnění.
Druhým způsobem je zabalení DNA (nebo RNA) z nebezpečného patogenu, na který vědci cílí, do vysoce nakažlivého, ale relativně neškodného stávajícího viru. Příkladem je virus běžného nachlazení.
Tento způsob již byl otestován na králících ve Španělsku v roce 2000. Vědci tehdy vstříkli vakcínu 70 králíkům a následně je vrátili do volné přírody.
Tyto králíci pak rychle přenesli samošířící se vakcínu na stovky dalších králíků, čímž se podařilo zastavit smrtelný virus, který decimoval jejich populaci. V jiných částech Evropy se testuje podobná metoda na divokých prasat, aby se zastavilo šíření afrického moru prasat.
Samošířící se vakcíny se mohou snadno vymknout zpod kontroly
Existuje ale mnoho důvodů k tomu, abychom se tohoto přístupu obávali.
Zatímco jeho zastánci tvrdí, že může poskytnout ochranu velkému množství lidí v krátké době a snížit počet potřebných vakcín, není třeba zapomínat na to, že každá vakcína, včetně samošířící, má potenciál zabíjet lidi.
Zpráva z roku 2019 vydaná Britským ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí říká, že „s takovými vakcínami zemřou někteří lidé, kteří by jinak žili, přestože celkově zemře méně lidí“.
To nás přivádí k největšímu problému těchto vakcín: Většina lidí, kteří je dostanou, nedali k tomu informovaný souhlas .
Bohužel pro tuto věc již existuje precedens.
Například fluorizace vody (zejména v anglicky mluvících zemích) má u obyvatelstva údajně předcházet vzniku zubního kazu, ale vystavuje jej jiným zdravotním problémům spojeným s fluorem, jako je rakovina kostí, snížení IQ nebo dentální fluoróza.
Tím pádem se lidem upírá právo činit rozhodnutí o svém vlastním zdraví zvažováním přínosů a rizik konkrétní medicínské procedury.
Závěr
Vážným rizikem samošířících se vakcín je i to, že oslabené viry mohou zmutovat do nebezpečnějších forem, pokud jim umožní volné šíření v populaci.
Kromě toho, věda použitá při vývoji těchto vakcín může být zneužita zlomyslnými individuami nebo skupinami pro výrobu biologických zbraní. Dokonce už jen testování tohoto druhu vakcín má potenciál vyhladit lidstvo, když vezmeme v úvahu, jak rychle se mají šířit.
Je hrůzostrašné i jen myslet na všechny ty různé způsoby, kterými se může něco u samošířících se vakcín pokazit.
Autor: Cassie B, Zdroj: naturalnews.com , Zpracoval: Badatel.net