Trumpův kabinet už ví o Burevestniku a více než 10 000 obklíčených Ukrajincích na Donbasu …
Trumpův kabinet už ví o Burevestniku a více než 10 000 obklíčených Ukrajincích na Donbasu, kteří buď zařvou, anebo Kyjev podepíše kapitulaci! Trump chystá útok na Venezuelu a PMC Wagner je už v Caracasu! Moskva odstoupila od smlouvy s USA o likvidaci 34 tun vojenského plutonia! Euronáckové v Bruselu zvažují další mamutí půjčku pro Ukrajinu ručenou 27 zeměmi EU!
Jak už jsme před několika dny přinesli informaci [1], hlavní ruský a ekonomický vyjednavač Kirill Dmitrijev je ve Washingtonu D.C. a jedná s různými zástupci Trumpovy administrativy a rovněž se členy amerického kongresu. Dmitrijev je považován za hlavní kontakt Moskvy pro jednání s americkou vládou, protože v Kremlu je považovaný za ruského zapadčika ve smyslu znalce americké mentality.
V neděli natočil video, ve kterém informoval mimo jiné o tom, že americká strana již byla informována o úspěšném testu ruské rakety s plochou dráhou letu “Burevestnik” a rovněž došlo k informování Američanů o tom, že na Donbasu na směrech Kupjansk a Pokrovsk/Krasnoarmejsk je obklíčeno přes 10 000 ukrajinských vojáků. Kyjev prý musí začít jednat o ruské nabídce, jinak ti ukrajinští vojáci tam zařvou.
Dmitrijev uvedl, že bylo při jednáních zjištěno, jak falešnými informacemi o situaci na ukrajinské frontě američtí partneři disponují a jaké dezinformace dostávají od západních a evropských partnerů. Je to prý k nevíře, ale v americkém kongresu je prý stále hodně kongresmanů, kteří věří, že Ukrajina vítězí a Rusko je jen krůček od porážky a ruská ekonomika od kolapsu a Rusové kvůli prý prázdným obchodům od hladomoru.
Tato propaganda se podobá tomu, co se odehrávalo na počátku roku 1945 v Berlíně, kde obyvatelé do posledního okamžiku věřili, že německá vojska vítězí a informace o postupu Rudé armády jsou prý dezinformace Moskvy a Stalina. Moskva teď nabízí v podstatě Kyjevu záchranu těch 10 000+ vojáků. Je ale prakticky jisté, že Kyjev nejen nepřijme ruské nabídky, ale navíc bude tvrdit, že nic se neděj, nikdo obklíčený není a ukrajinští vojáci dál vítězí a vytlačují Rusy z Donbasu, jak každý den informují večer ukrajinské televize.
Trump chystá útok na Venezuelu
Informace o Burevestniku prý velmi znepokojila Donalda Trumpa, který si podle CNN postěžoval, že Rusové mají lepší a pokročilejší zbraně než americká armáda. Generálů se prý již ptal, jestli i americká armáda může mít rakety poháněné jadernými reaktory. Na veřejnosti se ale Trump pouze omezil na rozmrzelé konstatování, že namísto zkoušek nových zbraní by měl spíš okamžitě ukončit válku.
Ukazuje se, že Trumpova politika míru na Ukrajině je nyní odstavena na vedlejší kolej, protože Trump se podle informací chystá zaútočit na Venezuelu. V pondělí přišla již informace, že Kreml vyslal do Caracasu jednotky skupiny Wagner Group na ochranu prezidenta Madura a pro přípravu na vedení bojů v městské zástavbě v Caracasu s povstaleckými venezuelskými jednotkami, které budou řídit operátoři CIA podobně jako v dubnu v roce 1961 v Zátoce sviní na Kubě.
Podle posledních informací americká armáda provede letecké údery na kasárny venezuelské armády a národní gardy v Caracasu s cílem ochromit ozbrojené síly prezidenta Madura, a následně pozemní útok na Caracas a vládní palác mají provést venezuelští povstalci vybavení americkými zbraněmi a pod velením CIA. Trump prý už plánuje, že mu vděční Venezuelci postaví v Caracasu zlatou sochu v nadživotní velikosti.
Ukrajina je tak nyní v Bílém domě podle informací amerických novinářů odsunuta na vedlejší kolej, protože útok na Venezuelu, pokud se zvrtne, může vytvořit pro USA nový konflikt na americkém kontinentu, do kterého nakonec Trump bude nucen poslat americké vojáky podobně jako kdysi byli vysláni do Vietnamu, a to na delší dobu než 3 měsíců, jak bylo v roce 1965 po vyslání amerických pozemních jednotek plánováno.
Do Caracasu již přilétají letadla s Wagnerovci a s výzbrojí
A situace okolo Venezuely podle informací [2] opravdu eskaluje. Ruské nákladní letadlo Iljušin IL-76, které je údajně spojeno se skupinou Wagner, soukromou vojenskou organizací dříve vedenou Jevgenijem Prigožinem, přistálo v pondělí odpoledne na mezinárodním letišti Simón Bolívar (Maiquetía) ve Venezuele, jak vyplývá z regionálních údajů o sledování letového provozu a nezávislých pozorovatelů. Letadlo s registračním číslem RA-78765 odletělo před dvěma dny z Moskvy, provedlo několik mezipřistání v Africe a v pondělí ráno dorazilo do vzdušného prostoru Venezuely.
Letadlo je zařazeno na seznamu Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí jako letadlo spojené s entitami, na které byly uvaleny sankce za vazby na logistické operace Wagnerovy skupiny.
Hlášený je už i přílet dalších letadel. Neověřené zprávy naznačují, že v příštích 24 hodinách má do Venezuely přiletět až šest dalších nákladních letadel IL-76, která údajně přepravují vojenské vybavení a zásoby. Venezuelská vláda nevydala žádné oficiální prohlášení ohledně těchto letů, jejich účelu ani toho, zda jsou osoby na palubě spojeny s Wagnerem nebo jinými ruskými vojenskými dodavateli.
V případě války se hlavní boje povedou v městské zástavbě v Caracasu, a to je specializace PMC Wagner
Ruská vláda se k těmto zprávám rovněž nevyjádřila. Ruská státní média se o nedávném nasazení vojáků nebo dodavatelů do Venezuely nezmiňují, ačkoli Moskva a Caracas udržují úzké obranné a logistické vazby. O přítomnosti personálu Wagnera ve Venezuele se poprvé hovořilo v roce 2019, během zvýšeného politického napětí kolem výzvy opozičního vůdce Juana Guaidóa prezidentovi Nicolásovi Madurovi.
Západní zpravodajské služby tehdy odhadovaly, že ruští vojenští poradci a soukromí dodavatelé byli nasazeni k posílení bezpečnosti kolem klíčových vládních objektů a ropné infrastruktury. Ačkoli Moskva přítomnost žoldáků popřela, analytici se domnívají, že omezený kontingent ruských bezpečnostních dodavatelů zůstal ve Venezuele, aby cvičil místní jednotky a poskytoval poradenskou a možná i velitelskou a plánovací podporu.
V této souvislosti s plánovanou a další Trumpovou agresí se Kreml v pondělí rozhodl, že odstupuje od smlouvy s USA na likvidaci vojenského plutonia. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který oficiálně ruší smlouvu s USA o likvidaci přebytečného plutonia vojenského původu. Moskva pozastavila platnost této dohody v roce 2016 s odkazem na nepřátelskou politiku Washingtonu vůči Rusku. Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o ukončení smlouvy na začátku tohoto měsíce, zatímco horní komora mu dala zelenou minulou středu.
Kreml odstoupil od smlouvy s USA o likvidaci zbrojního plutonia
Zákon vstoupil v platnost v pondělí poté, co jej Putin schválil. Dohoda, která byla původně podepsána v září 2000, stanovila, že každý signatář zlikviduje 34 tun plutonia vojenské kvality, které bylo prohlášeno za nadbytečné pro účely vojenských programů.
V říjnu 2016 Rusko dohodu pozastavilo, mimo jiné s odkazem na nepřátelské kroky USA – sankce a východní expanzi NATO v Evropě. Moskva však vyjádřila ochotu dohodu obnovit, pokud Washington vyřeší její stížnosti. V poznámce k zákonu se uvádí „zásadní změna okolností“ a dodává se, že rozsah „protiruských“ politik Washingtonu se v posledních letech pouze zvýšil.
Na začátku tohoto měsíce se náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v projevu před ruskými zákonodárci také zmínil, že USA se snažily změnit protokoly o likvidaci plutonia. Moskva proti tomu vznesla námitky a vyjádřila obavy, že radioaktivní materiály by mohly být potenciálně vykopány a znovu použity, uvedl diplomat.
Během prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa se Washington odstoupil od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987 a od Smlouvy o otevřeném nebi z roku 1992. Minulý měsíc Putin vyjádřil lítost nad tím, že „krok za krokem byl systém sovětsko-amerických a rusko-amerických dohod o kontrole jaderných raket a strategických obranných zbraní téměř zcela rozebrán“.
Euronacisté v Bruseli zvažují, že zadluží 27 zemí EU ručením za dalším mamutí půjčku pro Ukrajinu na pokračování války
A v této situaci, kdy Trump se chystá na další Vietnam v jihoamerické džungli Venezuely, se Evropská unie chystá vzít si další mamutí půjčku na financování Ukrajiny a její války. Země EU by prý mohly být požádány o zvýšení společného dluhu o desítky miliard eur na financování Ukrajiny, pokud selže iniciativa na využití zmrazených ruských aktiv pro „reparační půjčku“.
Informoval o tom v pondělí server Politico [3] s odvoláním na diplomatické zdroje. Podle zprávy několik lídrů diskutovalo o této alternativě na summitu EU minulý týden poté, co Belgie odmítla podpořit půjčku Ukrajině ve výši 140 miliard eur zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy.
Ačkoli podrobnosti nového plánu zůstávají nejasné, společný dluh obvykle označuje sdílené půjčky prostřednictvím dluhopisů vydaných společně několika státy, přičemž všichni účastníci sdílejí odpovědnost za splácení. Zdroje uvedly, že Evropská komise nastíní plán půjčky v připravovaném dokumentu spolu s revidovaným návrhem „reparační půjčky“ a zahrne třetí možnost – zastavení financování Ukrajiny. Naznačily, že tato myšlenka by mohla být „strašákem“ k tomu, aby přiměla členské státy EU, které již jsou zatíženy dluhy, hlasovat pro využití ruských aktiv.
Babiš, SPD a Motoristé budou brzy stát před zkouškou ohněm, jestli zvednou ruku pro mamutí půjčku EU pro Ukrajinu na pokračování války
Západní země v roce 2022 zmrazily ruské státní aktiva v hodnotě 300 miliard dolarů a snaží se využít úroky z těchto prostředků k financování válečného úsilí Kyjeva. G7 dříve podporovala využití zmrazených finančních prostředků k zajištění úvěrů ve výši 50 miliard dolarů, ale lídři EU se minulý týden nedokázali dohodnout na podobném „reparačním úvěru“, a to především kvůli odporu Belgie.
Premiér Bart De Wever varoval, že Belgie, která drží většinu zmrazených aktiv, by mohla čelit nepřiměřené odvetě ze strany Ruska, a požadoval pevný právní základ pro tento krok a sdílenou odpovědnost. Zdroje sdělily serveru Politico, že navzdory právním obavám považuje Brusel využití zmrazených ruských aktiv za „nejvýhodnější“ možnost, jak pokračovat ve financování Kyjeva. Konečné rozhodnutí se očekává na summitu Evropské komise v prosinci.
Současně ale je prý stále patrnější, že některé země EU se takové myšlence budou zuřivě bánit a jednotný postoj pro konfiskaci ruských aktiv se prakticky jistě nenajde. Takže tento plán B by v podstatě znamenal, že 27 zemí EU bude tlačeno k tomu, aby se společně zaručily za dalších zhruba 140 miliard dolarů na zajištění provozu Ukrajiny na příští rok 2026.
A otázkou teď je, jak se k tomuto nápadu postaví nejen Andrej Babiš a jeho ANO, ale především SPD a Motoristé. Protože kdokoliv z nich zvedne ruku pro společnou půjčku zemí EU pro další financování ukrajinské války, dokonale se odkope jako válečný štváč. Doporučuji proto sledovat, jak se politici nové Babišovy vlády budou v nejbližší době k tomu návrhu EU komise stavět.
