Alexandr Dugin: Tři západní mocnosti na pokraji revoluce – proč se rýsuje chaos
Nová třetí pozice
Proti Sorosovi a Netanjahuovi
Alexander Dugin tvrdí, že atentát na Charlieho Kirka a projekt Velkého Izraele osudově rozdělily západní politickou strukturu, drženou pohromadě liberálním globalismem, na tři protilehlé póly – a přivedly „kolektivní Západ“ na pokraj revoluce.
V poslední době se v globální politice odehrála řada zásadně důležitých událostí. Na jedné straně došlo k vraždě Charlieho Kirka, křesťanského konzervativce a klíčové postavy hnutí MAGA. Jeho pohřeb shromáždil statisíce lidí, včetně celé americké vlády, vedl k historickému usmíření mezi Trumpem a Elonem Muskem a symbolizoval vůli konzervativní poloviny americké společnosti radikálně změnit celý systém tváří v tvář hrozbě masového liberálního teroru.
Na druhou stranu je tu fakt, že Velká Británie, Kanada a Austrálie (tj. Commonwealth), stejně jako Portugalsko (tradiční spojenec Britského impéria), uznaly Palestinu. Premiér Netanjahu, který prosazuje politiku budování Velkého Izraele a fakticky vede genocidu proti palestinskému obyvatelstvu Gazy, tyto země a jejich vůdce proklel a slíbil strašlivou odplatu.
Zároveň Trump a USA stojí zcela na Netanjahuově straně, zatímco evropské státy NATO se mu zřejmě staví oponovat.
Co se tady děje?
Je zřejmé, že kolektivní Západ je rozdělen. V mnoha ohledech a postojích, zejména pokud jde o Velký Izrael.
Obrázek vypadá takto: levicoví globalisté, všechny Sorosovy sítě a americká Demokratická strana jsou na straně Palestiny a proti Netanjahuovi. Jsou to oni, kdo směřují flotilu Sumud s Gretou Thunbergovou do Gazy. Na jejich straně jsou muslimové z Evropy a USA, salafisté a levičáci se svým kulturním marxismem, transgender osoby, furry, Black Lives Matter, LGBT a nelegální imigranti (všechny jsou v Rusku zakázané). Toto je první linie Trumpových odpůrců.
Druhým pólem je AIPAC (American Israel Public Affairs Committee, vlivná izraelská lobby), neokonzervativci, pravicoví sionisté, část MAGA (menšina, zatímco osobnosti jako Tucker Carlson, Candace Owens, Steve Bannon, Alex Jones, Matt Gaetz a v poslední době i Charlie Kirk se postavily proti Netanjahuovi) a především samotný Trump. Celkově jsou také kritičtí k islámu kvůli jeho kulturní expanzi a k Číně kvůli jejímu obrovskému ekonomickému a technologickému růstu.
Představitelé pravicově populistických hnutí v EU, která se těší téměř všude veřejné politické podpoře, jsou také proti Netanjahuovi a pro Trumpa.
Ale… většina členů hnutí MAGA v USA, i když není propalestinská, je proti izraelské lobby v USA. Totéž platí pro většinu pravicových populistů v Evropě.
Toto je třetí pól: proti Sorosovi a proti Netanjahuovi. Toto je postoj, který zastává celý západní lid. Elity jsou však rozděleny podle jiných principů.
Rozpor je zřejmý: na vrcholu politického života, a to i v rámci pravicově populistické opozice, zuří neustálý boj mezi Sorosovými sítěmi a proizraelskou lobby. Mezi lidmi však panuje pevné přesvědčení, že obojí je nepřijatelné. To vytváří jasný rozpor.
Tato třetí pozice v USA – proti Sorosovi i Netanjahuovi – se projevila ve velkém měřítku. Reprezentují ji osobnosti jako Tucker Carlson, Candace Owens, Steve Bannon a Alex Jones, prakticky přední ideologové hnutí MAGA. Elon Musk je ostře proti Sorosovi a Netanjahua jasně kritizuje, ale snaží se to druhé příliš nezdůrazňovat.
V Evropě však zástupci této třetí pozice nesmějí ani otevřít ústa. Liberální cenzura v Evropě funguje podle mimořádně přísných standardů. MAGA v USA však, cítíc svou moc, začíná působit volněji. Sám Charlie Kirk krátce před svou smrtí vyjádřil přirozené překvapení: Proč byla jeho svoboda kritizovat Netanjahua v USA menší než v samotném Izraeli? Extrémní odpůrci Netanjahua z tábora MAGA tušili, že do Kirkovy atentátu mohla být zapojena izraelská tajná služba. Tato teorie však nenašla širokou podporu a dokonce ji odmítl i extrémní americký politik Nick Fuentes, známý svými radikálními a přehnanými výroky. Fuentesovo publikum přitom rychle roste a navzdory svému nízkému věku se z okrajové postavy rychle vyvinul ve vlivného politického aktéra.
Po epochální události na arizonském stadionu, Kirkově rozlučkovém ceremoniálu, se všechny tyto tendence jen zesílí. Nikdo nepochybuje o tom, že za Kirkovu vraždu jsou zodpovědní liberální globalisté, jakýsi kolektivní Soros. Masy požadují Sorosovo zatčení a stíhání jeho nadace podle zvláštního postupu RICO , který umožňuje orgánům činným v trestním řízení jednat v nouzovém režimu – zatýkání, výslechy, zabavování dokumentů, sledování finančních transakcí atd. Trump v podstatě prohlásil Sorose staršího a jeho syna za „nepřátele státu“.
Je pozoruhodné, že toto rozdělení mezi západními státy a politickými silami je patrné i ve vztahu k Rusku. Sorosovy sítě a globalisté se ostře a agresivně staví proti Rusku a jsou pro totální podporu Zelenského. Toto je postoj liberálně-globalistických elit v EU – Starmera, Macrona, Merze, v podstatě stejných sil, které uznaly Palestinu.
V USA Demokratická strana nadále trvá na stále nových dodávkách zbraní do Kyjeva, nových sankcích proti Rusku a přímé eskalaci. Sám Trump říká, že válka na Ukrajině je „Bidenova válka“, nikoli jeho – válka globalistů, nikoli válka MAGA. Proto ji chce co nejdříve ukončit, ale prostě neví jak.
Ti, kdo podporují Netanjahua, věnují Rusku mnohem menší pozornost. Ve srovnání s Velkým Izraelem a dokonce i Čínou je Rusko problémem číslo tři. Nicméně v otevřeně proizraelské lobby v USA existují určité osobnosti („terorista“ Lindsey Graham, stejně „terorista“ Richard Blumenthal z Demokratické strany, Mark Levin z Foxu atd.), které prosazují válku s Ruskem a tlačí Trumpa tímto směrem.
Trump balancuje a kolísá mezi MAGA a neokonzervativci, kteří reprezentují přesně tentýž „hluboký stát“, jehož jádro tvoří ti samí levicoví globalisté. Je příznačné, že v jednom ze svých nedávných projevů sám Netanjahu „hluboký stát“ zaútočil a zopakoval, že pravicový sionismus (ať už se na něj díváme jakkoli) je jedna věc, zatímco levicový globalismus je věc druhá. Pro Sorose je Netanjahu stejným ideologickým nepřítelem jako Trump, Putin, Orbán, Si Ťin-pching a Módí.
Situace je složitá a je třeba ji důkladně prošetřit.
Před Trumpem bylo všechno jednodušší. Kolektivní Západ byl levicově liberální a globalistický – Sorosovu ideologii, politiku a strategii obecně sdíleli všichni. Byla to jednomyslná diktatura mezinárodního „hlubokého státu“.
Ale teď je všechno složitější a těžší.
Levicově-globalistický pól a mezinárodní „hluboký stát“ si samozřejmě udržely své pozice. Tento „hluboký stát“ stále ovládá téměř celou Evropu a zastává významné pozice ve Spojených státech. Patří sem nejen Demokratická strana, ale i velký počet úředníků, včetně soudců, šerifů, guvernérů, vysoce postavených vojenských důstojníků, byrokratů, kulturních osobností, novinářů, blogerů a oligarchů.
Federální rezervní systém, BlackRock Larryho Finka (Fink se nedávno stal šéfem Davoského fóra a nahradil tak jiného globalistu Klause Schwaba), většina magnátů ze Silicon Valley a finančníci z Wall Street jsou pod jejich kontrolou. Jejich pozice v CIA a FBI jsou extrémně silné.
Ale i strana MAGA po atentátu na Charlieho Kirka nabývá na síle, znovu se konsoliduje a formuje se jako jednotná fronta. V tomto ohledu je usmíření mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem symbolické. Elon Musk nejenže významně pomohl Trumpovi k vítězství, ale také ihned po Trumpově nástupu do úřadu zavedl rychlé reformy a zrušil několik levicových globalistických struktur, jako je USAID, ministerstvo školství a další.
Důležité je, že kolektivní Západ se nerozdělil na dvě, ale nejméně na tři části:
- Levoglobalisté (Soros, EU, Demokratická strana);
- Vlivná sionistická lobby (která částečně ovládá pravicový populismus);
- Hnutí „hlubokých lidí“ jako MAGA, která kritizují jak globalisty, tak sionisty.
„Hlubocí lidé“ jsou nám ideologicky i geopoliticky nejblíže. Vynořili se ze stínu a postupně se stávají samostatnou silou.
To všechno jsou nové faktory, na které nejsme zvyklí. Tradičně měly levicové síly blíže k SSSR, ale na dnešním Západě už prostě neexistují, nebo se zvrhly v trockistickou parodii, posedlou genderem a nelegálními migranty, a staly se nástrojem v rukou levicově globalistických sil (jako je Soros). V této funkci jsou nejen nepoužitelné, ale přímo nepřátelské.
Objektivními spojenci Ruska na Západě jsou stoupenci lidové konzervativní revoluce, křesťané a tradicionalisté. Musíme si to uvědomit a jít dál.
Alexandr Dugin
