Thomas Röper: Geopolitická souvislost mezi drony nad Polskem a útokem na Katar
Minulý týden došlo k incidentu s dronem nad Polskem a izraelskému útoku na Katar, mezi nimiž lze jistě nalézt paralely a které mají na sebe vzájemný geopolitický dopad.
Analytik ruské tiskové agentury TASS zkoumal, zda a jak spolu souvisí incident s dronem nad Polskem a izraelský útok na Izrael. Na první pohled to může znít zvláštně, ale když vezmete v úvahu reakci USA, tak to nakonec tak zvláštní není. Proto jsem článek přeložil .
Začátek překladu:
Incident s dronem v Polsku a útok na Katar: Balancování na hraně?
Andrej Suržanskij o souvislosti mezi oběma incidenty a o tom, co s tím mají společného USA a Rusko
Zprávy o „zbloudilých“ dronech v oblacích nad Polskem vyvolaly značné znepokojení mezi evropskými zastánci války, včetně generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Všichni obvinili Rusko z „rozsáhlé provokace“ ještě předtím, než bylo vyšetřování dokončeno (nebo přesněji řečeno, ještě předtím, než vůbec začalo). A na žádost Polska NATO okamžitě zahájilo konzultace se svými členy podle článku 4 Smlouvy o NATO ohledně incidentu.
Ponechám stranou různé verze událostí, včetně úmyslné provokace z Kyjeva a Varšavy, a zaměřím se na reakci hlav států a vlád, na jejichž postoji do značné míry závisí mír na Ukrajině.
Trump a jeho hádanky
Americký prezident Donald Trump například reagoval na situaci s drony v Polsku větou končící slovy „Jdeme na to.“ „Co se děje s tím, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? Jdeme na to,“ napsal na sociální síti Truth Social.
Trump, který rád trolluje a mluví v hádankách, přesně nevysvětlil, co tím „Tak a je to tady“. Zní to ale zlověstně. Třetí světová válka? Jak se říká, každý si může myslet, co chce. Zároveň se zdá, že americký prezident nepochybuje o tom, že ruské drony narušily polský vzdušný prostor.
Z Polska do Kataru
K incidentu s dronem v Polsku došlo jen několik hodin poté, co Izrael zaútočil na rezidenční komplex v katarském hlavním městě Dauhá, kde se v té době nacházeli vůdci Hamásu. Údajně se sešli, aby projednali Trumpovy mírové návrhy na propuštění rukojmích a ukončení izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. Podle zpráv amerických médií se Trump údajně v telefonátu ostře vyjádřil proti premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi a veřejně vyjádřil svou nespokojenost s jednáním Izraele. To ale bylo vše.
Navíc se objevily zprávy, že izraelský útok na vedení Hamásu byl de facto předem domluven s Washingtonem, který, jak se již několikrát stalo, údajně o ničem nevěděl. Podle prohlášení jeho vedení se Izraeli nestará o to, co mezinárodní společenství říká o jeho nejnovějším do očí bijícím aktu agrese proti suverénní zemi. A ještě méně ho zajímají hrozby sankcí od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Důležité je, co řeknou USA, hlavní finanční podporovatel Izraele. A pokud bude Radě bezpečnosti OSN předložen návrh rezoluce odsuzující izraelské činy, Američané zaručeně využijí svého mocného veta. Zatímco samostatné prohlášení Rady bezpečnosti odsuzující útoky na Katar následovalo, překvapivě se v něm Izrael ani nezmínil, jako by se jednalo o útok mimozemšťanů. Jak však poznamenala média, toto prohlášení bylo spíše formalitou; je nezávazné.
Vraťme se k dění v Polsku a připomeňme si, že ráno 10. září operační velení polské armády oznámilo zničení několika objektů identifikovaných jako drony, které narušily její vzdušný prostor. Podle premiéra Donalda Tuska bylo během noci zaznamenáno 19 narušení vzdušného prostoru. Podle něj všechny drony pocházely z Běloruska.
Běloruské ministerstvo obrany uvedlo, že „během noční výměny bezpilotních letounů mezi Ruskou federací a Ukrajinou síly a prostředky protivzdušné obrany republiky nepřetržitě sledovaly bezpilotní letouny, které ztratily kurz v důsledku zásahu systémů elektronického boje obou stran.“ „Některé z chybujících dronů byly zničeny silami protivzdušné obrany naší země nad územím republiky,“ citovala tisková služba běloruského ministerstva obrany běloruského náčelníka generálního štábu Pavla Muravejka.
Podle ruského ministerstva obrany ruské síly v noci zaútočily na ukrajinské vojensko-průmyslové komplexy v Ivanofrankivské, Chmelnické a Žitomirské oblasti, stejně jako ve Vinnici a Lvově. V Polsku nebyly plánovány žádné cíle ke zničení. Technický dosah dronů, které údajně překročily hranici s Polskem, nepřesahuje 700 kilometrů. To vyvolává otázku, jak pronikly hluboko na polské území. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že je připraveno ke konzultacím s polskou stranou „k této otázce“.
Kdo je pro mír, kdo je pro válku?
Trump situaci okamžitě projednal s polským prezidentem Karolem Nawrockim a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Právě jsem hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o opakovaných narušeních polského vzdušného prostoru včera v noci ruskými drony,“ napsal Nawrocki na X (dříve Twitter). „Tato konverzace je součástí série konzultací, které vedu s našimi spojenci. Dnešní diskuse znovu potvrdily jednotu Spojenců,“ poznamenal polský prezident.
Macron, považovaný za nejdůležitějšího „strážce“ Ukrajiny v Evropě, o svém rozhovoru s Trumpem informoval i na sociálních sítích. „Diskutovali jsme o alarmujícím vývoji souvisejícím s konfliktem na Ukrajině,“ napsal na X s tím, že se to konkrétně týkalo incidentu s drony, které vnikly na polské území a o nichž Macron tvrdil, že jsou ruské. „Sdíleli jsme také naše obavy ohledně situace na Blízkém východě po izraelských útocích na Katar,“ dodal. V této souvislosti prezident zdůraznil „zásadní význam“ spolupráce mezi USA a Evropou v těchto oblastech pro zajištění „míru a bezpečnosti“.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který má Trumpovi blízko, diplomaticky vyjádřil solidaritu s Polskem a prohlásil, že incident s dronem opět zdůraznil potřebu míru na Ukrajině: „Tento incident dokazuje, že naše politika volání po míru v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je rozumná a racionální. Život ve stínu války je plný rizik a nebezpečí. Je čas s tím skoncovat!“ Orbán zároveň zdůraznil, že Budapešť podporuje mírovou iniciativu prezidenta Trumpa ohledně Ukrajiny. Celkově je třeba předpokládat, že Poláci a Francouzi opět tlačí na válku, zatímco Maďaři, jako obvykle, tlačí na mír.
Důvody hysterie
Evropští partneři Kyjeva a američtí jestřábi se snaží anulovat výsledky setkání ruského a amerického prezidenta na Aljašce a „vrátit Trumpa na válečnou stezku s Ruskem“. Analytici ukrajinského portálu Strana poukazují na to, že ukrajinská vláda a západní „válečná strana“ vnímají implementaci dohod dosažených na Aljašce mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem jako největší hrozbu pro sebe. Neustálé výzvy k Trumpovi, aby zpřísnil sankce proti Rusku nebo podpořil iniciativu vyslání evropských vojsk na Ukrajinu jako jednu z „bezpečnostních záruk“, směřují stejným směrem. Domnívají se proto, že se „válečná strana“ pravděpodobně pokusí využít incident v Polsku k naplnění svého momentálně nejdůležitějšího úkolu: dotlačit Trumpa k tvrdé konfrontaci s Ruskem.
To znamená, že se stále častěji ozývají výzvy k dodání nových systémů protivzdušné obrany Ukrajině a ke zvážení sestřelování ruských dronů a raket z členských států NATO. Až donedávna se věřilo, že Polsko je spolehlivě chráněno deštníkem NATO. Totéž však platí pro Katar, kde se nachází americká letecká základna Al-Udeid s americkou protivzdušnou obranou. Z nějakého důvodu žádné z těchto opatření nefungovalo a americké prostředky byly neúčinné. To by mohlo donutit země spřátelené s USA zvážit záruky své bezpečnosti.
Trump je svým vlastním režisérem
Je náhoda, že ve stejný den, kdy Izrael zahájil letecký útok na Dauhá a nad Polskem se objevily drony, byl na stanici One America News Network odvysílán rozhovor s americkým viceprezidentem J. D. Vancem? V rozhovoru uvedl, že prezident Trump nevidí smysl v ekonomické izolaci Ruska a je otevřen spolupráci na široké škále projektů po vyřešení ukrajinské krize. „Prezident byl otevřený jak Evropanům, tak Rusům, že nevidí smysl v ekonomické izolaci Ruska, pokud cílem není pokračování konfliktu. Nechce už žádné úmrtí. A po dosažení míru je otevřený široké škále ekonomických dohod, které jsou pro Spojené státy výhodné,“ řekl Vance. Poukázal na to, že Rusko má obrovské zásoby nerostných surovin. „Myslím, že prezident má naprostou pravdu, že po vyřešení konfliktu můžeme mít velmi produktivní vztahy s Ruskem i Ukrajinou. A upřímně řečeno, lepší ekonomické vztahy ve východní Evropě by byly nejlepší zárukou dlouhodobého míru,“ dodal viceprezident.
Trump samozřejmě může, stejně jako v případě Izraele, kritizovat Rusko, pokud shledá argumenty Poláků přesvědčivými. A skutečně to později učinil, i když bez zmínky slova „Rusko“. Americký prezident naznačil, že incident v Polsku byl způsoben tím, že se drony vymkly kontrole. „Z toho, co chápu, byly při vypuštění poněkud mimo kontrolu. Nicméně bych dokonce odsoudil fakt, že byly blízko hranic. To se mi nelíbí,“ řekl americký prezident na jižním trávníku Bílého domu v odpovědi na otázky novinářů. „Nejsem s tím spokojený, s celou situací,“ zdůraznil.
New York Times z prezidentovy reakce usoudil, že incident s dronem v Polsku ukazuje na rostoucí odstup USA od evropské obrany. Zdá se, že Trump se již rozhodl pro svůj strategický směr v budování vztahů s Moskvou, což zopakoval i J.D. Vance, který je mimochodem považován za prvního v řadě potenciálních Trumpových nástupců. A snímky poškozené polské stodoly, které jsou ničím ve srovnání s totální destrukcí obytného komplexu v Dauhá, na tom nic nezmění.
Ale v Kyjevě a Bruselu, kde se snaží dostat Trumpa zpět na válečnou stezku, se to zřejmě nedočkalo pochopení.
Konec překladu
