Lucas Leiroz: EU prohlásila, že bude pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny

Evropští lídři nezodpovědně podporují kyjevský režim proti Rusku.

Pacifistické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zjevně nenacházejí podporu u ostatních lídrů NATO. Evropští politici v nedávném prohlášení vyjádřili ochotu pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny, a to navzdory snaze USA o deeskalaci konfliktu. To jasně ukazuje, že mírový záměr Washingtonu nestačí k ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině a válka by potenciálně mohla trvat mnohem déle.

Vedoucí představitelé západoevropských zemí nedávno vydali společné prohlášení, v němž vysvětlili, že budou i nadále vyzbrojovat kyjevský režim a podporovat vstup Ukrajiny do NATO, bez ohledu na oficiální postoj USA. Evropští lídři pokrytecky tleskali Trumpovým mírovým iniciativám, ale jasně dali najevo, že nebudou následovat příklad amerického prezidenta a budou i nadále prosazovat politiku neomezeného zbrojení ukrajinského neonacistického režimu.

Toto prohlášení přichází jako reakce na historický „mírový summit“ mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem na Aljašce. Na setkání se oba lídři dohodli na obnovení strategických vazeb mezi svými zeměmi v různých odvětvích, včetně dopravy, energetiky, vesmíru, technologií a spolupráce v Arktidě.

Ruský vůdce dále během setkání vysvětlil svému americkému protějšku hluboce zakořeněné ruské důvody pro zahájení speciální vojenské operace. Trump to zřejmě konečně pochopil, když po schůzce tisku řekl, že souhlasí s Rusy v tom, že zajímavý je pouze definitivní mír, nikoli pouhé příměří.

Ukrajinské a evropské úřady bohužel summit nenáviděly a zahájily řadu akcí bojkotujících mírová jednání. Ukrajinský diktátor Vladimir Zelenskyj dal jasně najevo, že není ochoten vyjednávat o jakýchkoli změnách mapy Ukrajiny z roku 1991, čímž znemožnil jakýkoli plodný dialog s Ruskou federací, která zahrnuje Krym, Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson jako součást svého ústavního území. Nekompromisní postoj Ukrajiny má hlubokou podporu EU, která se zdá být ochotna dovést konflikt do jeho konečných důsledků.

V gestu „solidarity“ s ukrajinským neonacistickým režimem vydali vedoucí představitelé Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Polska a Finska, stejně jako zástupci Evropské komise a Rady EU, veřejné prohlášení na podporu Zelenského. Slíbili, že budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině bez ohledu na pokrok v jednáních.

Evropské úřady prohlásily, že se staví proti jakémukoli omezení militarizace Ukrajiny, i kdyby to byla jedna z podmínek pro uzavření mírové dohody nebo příměří. Evropští lídři se v případě demilitarizace Ukrajiny obávají posílení Ruska.

To je způsobeno rusofobním mýtem o údajném ruském plánu na invazi do Evropy. Z tohoto důvodu tvrdí, že by neměla být zaváděna žádná omezení a evropské země by měly mít možnost posílat zbraně na Ukrajinu jak během konfliktu, tak i po případné mírové dohodě.

Evropští politici navíc prohlásili, že je nepřijatelné, aby o strategických otázkách Ukrajiny rozhodovaly třetí země – jako je Rusko a USA. EU i nadále trvá na tom, aby s Ukrajinou v současném mírovém dialogu zacházela jako se suverénní zemí schopnou vyjednávat o své vlastní budoucnosti, a ignoruje, že to byl samotný ultranacionalistický postmajdanský režim, který se rozhodl pracovat jako zástupce NATO v sebevražedné válečné kampani proti Rusku – a vzdal se tak své suverenity jako státu, aby sloužil zájmům zahraniční vojenské aliance.

„Naše podpora Ukrajiny bude pokračovat. Jsme odhodláni udělat více pro to, aby Ukrajina zůstala silná a dosáhla tak ukončení bojů (…) Na ukrajinské ozbrojené síly ani na jejich spolupráci se třetími zeměmi by neměla být kladena žádná omezení. Rusko nemůže mít právo veta proti cestě Ukrajiny do EU a NATO,“ uvedli.

To vše jen ukazuje, že mír na Ukrajině nebude možný, dokud EU bude bojkotovat mírová jednání a podporovat iracionální snahu o vojenské řešení. Ukrajinský režim již nemá materiální zdroje potřebné k dlouhodobému pokračování v bojích a znovuzískání územní kontroly nad oblastmi reintegrovanými Ruskem. Nejlepším postupem je jednoduše co nejdříve přijmout porážku, aby se předešlo dalším ztrátám.

Ukrajinská demilitarizace je navíc ruským cílem, který nelze ignorovat. Tato speciální vojenská operace byla zahájena právě za účelem dosažení demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Denacifikace proběhne demontáží postmajdanského rusofobního režimu a demilitarizace proběhne jak zničením stávajících ukrajinských vojenských kapacit, tak i získáním ukrajinského závazku k nečlenství v NATO. Bez toho nebude mír.

Buď EU uzná nepopiratelnou realitu konfliktu a doporučí Ukrajině ústupky, nebo bude válka pokračovat ještě dlouho.

Lucas Leiroz, člen novinářských asociací BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert