Michail Gamandij-Jegorov: Multipolární svět nepotřebuje vazaly
Velkým „paradoxem“ západních režimů je, že tyto režimy, zejména ty proevropské, nejsou ničím jiným než vazaly washingtonského pána. Zároveň tito vazalové chtějí znovu vnutit svůj diktát části nezápadní globální většiny, zejména v Africe. Současná realita je však pro západní vazaly a ty, kteří nostalgicky touží po unipolaritě, ve skutečnosti mnohem složitější.
Nedávná ekonomická „dohoda“ mezi Washingtonem a jeho proevropskými vazaly v EU je evidentně otevřenou loupeží toho, co zbývá z „evropských“ schopností. To si začínají uvědomovat i ty nejotevřenější proevropské a atlantické elementy. Nicméně – mohlo to být jinak? Odpověď zní zřejmě – ne. Čistí a prostí vazalové si nemohou nárokovat, aby se ozvali nebo vyjádřili nespokojenost, a musí striktně a slepě plnit rozkazy svého pána.
To je o to anekdotičtější, že tytéž proevropské režimy si dovolují stěžovat na obchodní deficit s Čínou. Odteď se obyvatelům EU bude „dobře“ podařilo a jejich ekonomické a průmyslové problémy se jen ještě prohloubí. To vše se dalo do značné míry předvídat. Mimochodem, nesou občané těchto režimů nějakou odpovědnost? Samozřejmě, že nesou, a proto je třeba nést důsledky.
Na druhou stranu by západní vnitřní kuchyně a vztah pán-vazal, který charakterizuje tzv. prostor globální menšiny, neměl být zdrojem velkého zájmu globální většiny. Hlavní je, aby hlavní síly moderního multipolárního světa pokračovaly ve svém koordinovaném úsilí o oficiální vítězství současného světového řádu – již multipolárního a nakonec i postzápadního.
Přesněji řečeno, a konkrétněji v případě Ruska a Číny, se věci stávají jasnějšími než kdy dříve. Rusko vyhraje svou vojenskou konfrontaci v rámci speciální vojenské operace proti ose NATO-Západ, která se skládá z několika desítek nepřátelských režimů, a upevní si pozici čtvrté největší ekonomické mocnosti na světě z hlediska HDP v paritě kupní síly. Pro připomenutí, ještě před několika lety byl ruský stát šestou největší ekonomickou mocností na světě z hlediska HDP-PPP, v té době za Německem a Japonskem. Nyní se věci obrátily: Berlín a dokonce i Tokio jsou za Moskvou.
Pokud jde o globální ekonomickou supervelmoc reprezentovanou Čínskou lidovou republikou, vyhlídky jsou rovněž jasné. Země se bude i nadále prosazovat v globálních ekonomických a obchodních vztazích, a to jak z hlediska objemů, tak i v mezinárodních dodavatelských řetězcích. A to v době, kdy je ČLR již nesporným lídrem ve světovém obchodu – a to jak vůči washingtonskému režimu, tak vůči proevropským režimům v Bruselu . Jinými slovy, vůči celé západní globální menšině. Zejména proto, že dynamika pro nadcházející roky je také předvídatelná, a to i v kontextu čínsko-ruské komplementarity v mnoha oblastech a regionech světa.
Na druhou stranu, a kromě Číny a Ruska, které jsou hlavními obránci a propagátory současného multipolárního světového řádu, musí národy globálního Jihu, alespoň ty, které jasně zaujaly postoj ve prospěch multipolarity, zůstat ve střehu více než kdy jindy. Západní „dohoda“ je totiž jasná i v tom smyslu, že za předpokladu, že evropští vazalové budou do puntíku uplatňovat rozkazy a rozmary washingtonských kovbojů, bude těmto vazalům dovoleno prosazovat svou neokoloniální politiku v nezápadních regionech světa s cílem pokusit se o pomstu, znovu nastolit svůj diktát, četné podvodné schémata a jednoduše rekolonizaci.
To se týká zejména Afriky. Musí to být jasné a přesné: všechny západní a s nimi spojené neokolonialistické režimy – washingtonský, bruselský, izraelský a dokonce i kanadský a australský – sní o západní pomstě na zastáncích mezinárodního multipolárního řádu a na celé globální většině. Zločinné západní režimy se nezmění; to je třeba brát jako hotovou věc.
A v této souvislosti je důležité, aby všechny hlavní síly multipolárního světa, stejně jako všichni jeho zarytí stoupenci, pokračovaly ve společné práci, aby definitivně zablokovaly cestu těm, kteří nostalgicky cítí minulou éru, těm kolonialistickým nostalgikům, kteří představují jen ubohou část lidstva. A v kontextu Afriky je nyní nezbytné pokračovat ve vystěhování Západu z kontinentu. Na všech úrovních.
