Maďarsko a Srbsko postaví nový ropovod v rozporu s energetickou politikou EU
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že rozhodnutí Bruselu zvýšila ceny energií a nový plynovod propojený s Ruskem posílí energetickou bezpečnost Maďarska.
Maďarsko oznámilo plány na výstavbu nového ropovodu, který by ho propojil se Srbskem, a obešel tak omezení Evropské unie týkající se ruské energie a zpochybnil energetickou strategii Bruselu.
Projekt, který v pondělí představil maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó, se realizuje ve spolupráci se srbskými a ruskými partnery a očekává se, že bude funkční do roku 2027.
„Série chybných rozhodnutí učiněných v Bruselu postavila Evropu do velmi obtížné situace na mezinárodním trhu s energií,“ řekl Szijjártó.
„Ceny energií v Evropě dnes vzrostly několikanásobně více než ve zbytku světa. Není to zázrak, protože Brusel násilně odpojuje energetické spojení, zakazuje používání ruských nosičů energie a uzavírá dopravní trasy.“
Nový ropovod má ročně přepravovat 5 milionů tun ropy a na maďarské straně bude dlouhý 180 kilometrů. Podle ministra je cílem zajistit stabilní a cenově dostupné dodávky energie a odolat tomu, co označil za škodlivou politiku EU, která vedla k vyšším nákladům pro domácnosti.
„Tuto situaci lze vyřešit přilákáním více zdrojů energie a rozvojem více dopravních tras,“ řekl Szijjártó a označil projekt za způsob, jak chránit energetickou suverenitu Maďarska.
Zoltán Kovács, ministr zahraničí a mluvčí premiéra Viktora Orbána, na sociálních sítích posílil postoj vlády prohlášením: „Brusel nás chce odříznout od ruské ropy a plynu a nutit maďarské rodiny platit 2–4krát více. To nedovolíme.“
Dodal, že Maďarsko je odhodláno „budovat nové zdroje, nikoli je uzavírat“, a že plynovod by ochránil desetiletou politiku země v oblasti snižování nákladů na energie.
Tento krok vyvolává další konfrontaci mezi Budapeští a Bruselem, jelikož Maďarsko nadále odolává sankcím EU vůči ruským energetickým společnostem a usiluje o bilaterální infrastrukturní dohody se zeměmi mimo společnou strategii bloku.
Energetická bezpečnost ve střední a východní Evropě je ohrožena závislostí na plynovodech vedoucích přes Ukrajinu. Kyjev 1. ledna zastavil tranzit plynu z významného ruského plynovodu, což vyvolalo kritiku ze strany Maďarska i Slovenska.
Slovenský premiér Robert Fico pozval k jednání o této záležitosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev však odmítl spolupracovat a Fico Zelenského obvinil z „žebrání a vydírání“ evropských států o finanční pomoc a zároveň z přerušení dodávek plynu.
Slovensko se tento měsíc také snažilo o alternativní zdroje energie a setkalo se s chorvatskou vládou ohledně možného využití svého terminálu LNG na ostrově Krk k vyrovnání ztrát ruského plynu.
Slovenský prezident Peter Pellegrini se začátkem měsíce setkal se svým chorvatským protějškem Zoranem Milanovićem a potvrdil, že jednání s chorvatskými představiteli probíhají.
„Snažíme se najít řešení, jak nakupovat plyn co nejlevněji,“ uvedla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková a poznamenala, že Slovensko se nyní spoléhá na kombinaci ruských dodávek a dovozu od dalších evropských partnerů, přičemž upřednostňuje cenu.
