Hrůzy, které nazývali vědeckými. Má věda vždycky pravdu? Ne. Protože má být výzkumným nástrojem, ne náboženským dogmatem
Od roku 1908 se radium používalo k léčbě široké škály onemocnění, včetně kožních onemocnění.
Během dvacátých let 20. století lékaři předepisovali jeden recept za druhým na radium na artritidu, dnu, hypertenzi, ischias, lumbago a cukrovku. Newyorská společnost vyrábějící radiovou minerální vodu dokonce tvrdila, že má 150 000 zákazníků…
Pierre a Marie Curieovi právě objevili radioaktivitu a její zázračné síly a generace před druhou světovou válkou, živená mlékem moderního pokroku, byla nadšená těmito záhadnými produkty, jejichž zářivá síla osvětlovala budoucnost, která mohla být pouze zářivá.
V roce 1916 lékařský časopis Radium uvedl, že „rádium nemá absolutně žádné toxické účinky, lidské tělo ho harmonicky přijímá, stejně jako rostliny přijímají sluneční světlo“. Lékaři se o radiu dozvěděli stejným způsobem jako o rentgenovém záření : metodou pokus-omyl.
HRŮZY, KTERÉ JSME POVAŽOVALI ZA „VĚDECKÉ“
Po staletí byli lidé vykrváceni (proslulé pouštění žilou) ve víře, že je to vyléčí ze zápalu plic, migrén nebo revmatismu, i když je to ve skutečnosti často zabíjelo.
Lidé s psychiatrickými poruchami byli biti a vymítáni, někdy až k smrti, pod záminkou, že byli posedlí. V 19. století byly ženy považované za příliš emocionální nebo „nervózní“ označovány za „hysterické“ a podrobovány nucené masturbaci, která byla předepsána jako lékařská péče.
Lékaři prováděli pitvy mrtvol a bezprostředně po porodu dětí bez mytí rukou, což vyvolalo smrtelné epidemie mezi ženami při porodu a jejich dětmi.
Na začátku 20. století lidé pili radium (radioaktivní látku), které jim mělo dodávat energii a vitalitu, ale nakonec jim narušovalo kosti a způsobovalo hrozné druhy rakoviny.
Ve 40. a 50. letech byl tabák předepisován na astma a inzerován ve slavných lékařských časopisech, dokud se nezjistilo, že způsobuje miliony případů rakoviny.
Až do 80. let 20. století byl za vředy viněn stres, než se zjistilo, že jejich častou příčinou je bakterie (Helicobacter pylori).
DDT, prezentované jako zázračný insekticid a údajně neškodné, se šířilo všude, kontaminovalo půdu, zvířata i lidi, způsobovalo rakovinu, hormonální poruchy a úhyn divoké zvěře, než bylo zakázáno.
Lobotomie (prováděná zejména k „léčení“ deprese, úzkosti nebo schizofrenie) zanechala tisíce lidí psychicky zmrzačené, degradované na zombie nebo neschopné samostatného života.
Rtuť, arsen, kokain a dokonce i heroin byly součástí léků prodávaných jako zázračné léky. Kokain se předepisoval na únavu nebo bolest, stejně jako se dnes prodává fentanyl, další „lékařské řešení“, které se stalo smrtelným jedem pro tisíce životů.
Po celá desetiletí byl tuk démonizován, zatímco cukr prakticky posvěcován, což přispívalo k epidemii cukrovky a obezity. Až do 90. let se lékaři stále odvažovali doporučovat „lehké“ cigarety jako „zdravou“ volbu. To vše bylo označeno za vědecké, ověřené, „prokázané“, a přesto to zabíjelo, způsobovalo nemoci a ničilo životy.
A dnes někteří lidé nadále mávají „vědou“ jako absolutní pravdou, zbraní, kterou pranýřují každého, kdo se odváží pochybovat nebo zpochybňovat. Jako by zpochybňování teorie znamenalo spáchání myšlenkového zločinu.
Má věda vždycky pravdu? Ne. Protože má být výzkumným nástrojem, nikoli náboženským dogmatem. To, co dnes stanovíme jako vědeckou jistotu, může být zítra považováno za zločinné nebo absurdní. A velikost vědy, té skutečné vědy, spočívá v tom, že je připravena dělat chyby. Ti, kdo odmítají pochybnosti, vědu neobhajují. Zrazují ji.
