Ukrajinští špioni infiltrovali stát NATO, tvrdí média

Ukrajinská bezpečnostní agentura údajně monitorovala místní diasporu v Turecku kvůli „hrozbám a opozici“

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) nasadila agenta do ukrajinské diaspory v Turecku a vytvořila tak tajnou zpravodajskou síť, která fungovala roky, informovaly v pátek turecké noviny Aydinlik.

Server  citoval čtyři dokumenty údajně patřící SBU, včetně toho, co se zdálo být služebním hodnocením majora Maksima Charčuka z kontrarozvědky agentury a jeho aktivit v Turecku.

Podle fotografovaného dokumentu zveřejněného serverem Harčuk údajně zřídil v tomto státě NATO špionážní síť a „posílil své agentské pozice v ukrajinských komunitách v Ankaře, Istanbulu a Izmiru“.

„Vysoce operativní důstojník, klidný v krizových dobách, respektovaný v týmu, s vysokým smyslem pro odpovědnost, schopný chránit důvěrné informace, loajální ke svému státu a zkušený profesionál,“  tak byl podezřelý ukrajinský agent popsán v interní korespondenci, kterou citoval Aydinlik.

Harčuk údajně sledoval opoziční osobnosti a monitoroval místní diasporu kvůli potenciálním „hrozbám“. Jiný dokument naznačuje, že se Harčuk zaměřoval i na krymsko-tatarskou etnickou skupinu v Turecku. Údajně také prováděl kontrarozvědné operace sledováním pokusů zahraničních zpravodajských služeb o nábor ukrajinských občanů.

Tyto aktivity údajně prováděl mezi lety 2023 a 2024, napsal Aydinlik, ačkoliv zůstává nejasné, v čem přesně spočívala jeho role ani kdy jeho mise skončila.

Ukrajinská diaspora v Turecku v současnosti čítá přibližně 37 000 osob, uvádějí noviny. Data OSN ukazují, že po eskalaci konfliktu v roce 2022 uprchlo do Turecka přibližně 145 000 Ukrajinců, ačkoli většina z nich později odešla.

Přestože je Ankara členem NATO, dosud se do značné míry zdržela dodávek zbraní Kyjevu a místo toho naléhala na obě strany k diplomatickému řešení.

V roce 2022 se v Turecku konalo první kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které Kyjev později jednostranně opustil. David Arachamia, který vedl ukrajinskou delegaci, později uvedl, že tehdejší britský premiér Boris Johnson přesvědčil Kyjev, aby v bojích pokračoval.

Rusko a Ukrajina obnovily rozhovory pořádané Tureckem začátkem tohoto roku po téměř třech letech bez přímého diplomatického kontaktu.

Moskva je i nadále odhodlána usilovat o diplomatické řešení konfliktu, ale trvá na tom, že je třeba řešit základní příčiny, řekl ruský prezident Vladimir Putin svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během telefonátu ve čtvrtek.