Vědci podporovaní WEF chtějí vypěstovat prvního umělého člověka z masa a kostí

Vědci podporovaní Světovým ekonomickým fórem ( WEF ) a financovaní z grantu Wellcome Trust ve výši 10 milionů liber se snaží dosáhnout šokující průlom vypěstováním prvního umělého člověka se skutečným tělem v rámci Projektu syntetického lidského genomu.

Tento kontroverzní projekt, do kterého jsou zapojeny přední univerzity jako Oxford, Cambridge a Imperial College London, si klade za cíl vytvořit syntetickou lidskou DNA od základu az ní pak vypěstovat člověka.

Uvedený výzkum však v široké veřejnosti vyvolává hluboké etické otázky týkající se vzniku syntetického života.

Projekt se na začátku chce zaměřit na vytvoření plně syntetického lidského chromozomu, který představuje přibližně 2% lidské DNA a ten pak použít jako koncept pro syntézu celého lidského genomu.

DNA složená z nukleotidů kódujících naši genetickou identitu se má uměle zreplikovat, aby potenciálně vytvořila člověka od základů. Jde o cíl, před kterým kritici varují, že by mohl předefinovat samotné lidstvo s nepředvídanými následky.

Dr. Julian Sale z laboratoře molekulární biologie MRC v Cambridge, který je součástí projektu, uvedl pro BBC:

„Hranice jsou neomezené. Hledáme terapie, které zlepší životy lidí s přibývajícím věkem, které povedou ke zdravějšímu stárnutí s menším výskytem nemocí.“

Snažíme se využít tohoto přístupu k vytvoření buněk odolných vůči chorobám, které budeme moci použít k opětovnému osidlování poškozených orgánů, například v játrech, srdci a dokonce i v samotném imunitním systému.“

Podle profesora Matthewa Hurlese, ředitele Institutu Wellcome Sanger, studium toho, jak geny a DNA regulují naše tělo, by nám mohlo pomoci přesně určit, kdy se porouchají, a v konečném důsledku vyvinout lepší léčebné postupy.

„Vytváření DNA od základů nám umožňuje otestovat, jak DNA skutečně funguje, a také otestovat nové teorie, protože v současnosti to dokážeme jen úpravou genů přímo v DNA, která již existuje v živých systémech,“ uvedl profesor Hurles.

Zdá se však, že ne každý je přesvědčen o myšlence, aby si lidé hráli na bohy.

Profesor Bill Earnshaw, genetický vědec na Edinburské univerzitě, který navrhl metodu pro vytváření umělých chromozomů, řekl, že tuto technologii by mohly farmaceutické společnosti ve zdravotnictví rychle komercializovat.

„Džin je venku z láhve. Můžeme sice zavést soubor omezení, pokud se však organizace s přístupem k vhodnému vybavení rozhodne začít syntetizovat cokoliv, nemyslím si, že bychom ji dokázali zastavit.“

Dr. Pat Thomas, ředitel kampaně Beyond GM (Překonání genetického inženýrství), řekl, že ačkoli vědci pracují pro dobro lidstva, projekt může způsobit „škody“.

„Rádi bychom si mysleli, že všichni vědci jsou zde proto, aby jednali dobro, ale věda se dá využít i na způsobování škod, či dokonce na válku,“ řekl.

V reakci na tuto zprávu část uživatelů sociálních médií uvedla, že experimenty by se mohly vymknout kontrole, zatímco jiní vyjadřovali optimismus, že to může vést k lepší kvalitě života lidí.

„Brzy přijdou na řadu zaměstnanci vypěstovaní na míru korporací. V jakém úžasném světě to budeme žít,“ řekl jeden uživatel, zatímco jiný dodal: „Nedovedu si představit, že by se to mohlo pokazit na styl sci-fi hororu.“

Třetí poznamenal: „Tohle je super. Nesnášel jsem vyrůstat s ekzémem. Takové něco by mi velmi zlepšilo život, kdybych tento problém neměl.“

Autor: Sean Adl-Tabatabai, Zdroj: thepeoplesvoice.tv