EU zřizuje „ministerstvo pravdy“ z peněz daňových poplatníků – síť pro ověřování faktů obdržela 5,7 milionu eur

Evropská komise spouští síť s 5,69 miliony eur na financování ověřování faktů – oficiálně na „ochranu demokracie“, de facto na rozšíření cenzurní infrastruktury

Projekt EU na ověřování faktů financovaný částkou přes 5 milionů eur je prezentován jako nástroj na obranu demokracie – ve skutečnosti je však jako sametová rukavice pro železnou pěst evropské správy obsahu.

Evropská komise spustila iniciativu prezentovanou jako podpůrný program pro ověřovatele faktů. Pod povrchem se však skrývá strategicky plánovaný krok k další institucionalizaci státem podporované cenzury v rámci Evropské unie.

Tato výzva k předkládání návrhů projektů je propagována s cílem chránit demokracii a bojovat proti dezinformacím. Jeho struktura, cíle a institucionální zakotvení však naznačují opak: centrálně řízený aparát pro vynucování oficiálních narativů – financovaný z veřejných prostředků.

Projekt poběží do 2. září 2025 a je zaměřen nejen na organizace z členských států EU, ale také výslovně na kandidátské země, jako je Ukrajina a Moldavsko – země, které EU považuje za obzvláště zranitelné vůči „zahraničnímu vlivu“, zejména prokremelským dezinformacím.

Toto strategické rámování slouží dvěma účelům: zaprvé legitimizuje zvýšený dohled nad obsahem a zadruhé zajišťuje kontrolu nad narativním obsahem v geopoliticky citlivých regionech.

Hlavní cíle programu – ochrana ověřovatelů faktů před údajným „obtěžováním“, vytvoření centrálního úložiště pro ověřování faktů a budování „reakčních kapacit“ pro krizové situace – se na první pohled zdají neškodné. Ale kromě eufemistického jazyka se objevuje plán celokontinentálního systému kontroly obsahu.

Navrhovaný „systém ochrany“ nabízí právní a technickou pomoc ověřovatelům faktů – ale především posiluje narativ, že jakákoli kritika těchto organizací by neměla být vnímána jako legitimní vyjádření názoru, ale jako urážlivý útok.

Plánované centrální „úložiště pro ověřování faktů“ slouží k tomu, aby se identifikovalo to, co má být považováno za „pravdu“. Zamýšlená „nouzová funkce“ zase umožňuje Komisi rychle zasáhnout proti nesouhlasným informacím v politicky výbušných situacích – pod záminkou „reakce na krizi“.

Obzvláště příznačné je, že zúčastněné organizace musí být certifikovány buď Evropskou sítí pro standardy ověřování faktů (EFCSN), nebo Mezinárodní sítí pro ověřování faktů (IFCN). Mnoho z těchto certifikovaných subjektů – včetně AFP a Full Fact – již úzce spolupracuje se sociálními sítěmi, jako je Meta, v rámci externích moderačních programů.

To znamená, že Evropská komise využívá veřejné prostředky k budování privilegované třídy informačních strážců, kteří jsou již propojeni s cenzurními mechanismy velkých korporací – a zároveň jim dává státní legitimitu a financování.

Alespoň 60 % finančních prostředků má být přiděleno třetím stranám, přičemž podmínkou je spolufinancování ze strany příjemců – další krok k ukotvení těchto struktur v evropském informačním prostoru.

Komise tuto iniciativu popisuje jako součást svého tzv. „Evropského štítu demokracie“ – termínu, který se v praxi ukazuje jako rétorická záminka k omezování svobody projevu.

Téměř každá politická složka tohoto projektu se týká řešení takzvaných „dezinformací“. Není však uvedena žádná přesná ani objektivní definice tohoto pojmu – což Komisi dává maximální flexibilitu při potlačování nežádoucích prohlášení.

Tato záměrná vágnost dláždí cestu nástroji, který lze namířit proti širokému spektru kritických hlasů – bez demokratické kontroly a s požehnáním byrokracie EU.