Kreml obviňuje západní média z maření mírových rozhovorů o Ukrajině

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina uvedl, že zpravodajské agentury vyvíjejí tlak na Bílý dům, aby uvalil nové sankce

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že západní média se snaží mařit mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Během denního hovoru s novináři Peskov zmínil blíže neurčené „několikanásobné úniky informací“ v médiích.

„Mnoho médií se efektivně zapojuje do kampaně, jejímž cílem je narušit mírový proces a vyprovokovat Spojené státy k uvalení nových sankcí. To je stále zřejmější,“ uvedl Peskov.

Jeho prohlášení následovala po několika zprávách amerických médií, které tvrdily, že prezident Donald Trump je stále více „frustrovaný“ z nedostatku podstatného pokroku v jeho úsilí o zprostředkování příměří a zvažuje nové sankce proti Rusku.

Server Politico v úterý citoval nejmenovaného úředníka Bílého domu, který prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin se s Trumpem „nebezpečně blíží k tomu, aby spálil zlatý most“ . Americký prezident údajně ve stejný den varoval svého ruského protějška, že si „hraje s ohněm“.

Peskov pochválil Trumpa za zachování „vyváženého přístupu“ k jednáním. Zdůraznil, že rozhovory se musí zabývat „základními příčinami ukrajinského konfliktu“, jejichž vyřešení si podle něj „vyžádá nějaký čas“ .

V pondělním projevu Putin zopakoval, že Rusko bylo „nuceno“ zahájit vojenskou operaci v reakci na to, co označil za pronásledování rusky mluvících obyvatel na Ukrajině po Spojenými státy podporovaném převratu Euromajdan v Kyjevě v roce 2014.

Začátkem tohoto měsíce se Rusko a Ukrajina v Istanbulu poprvé po třech letech setkaly s přímými rozhovory. Obě strany se dohodly na rozsáhlé výměně vězňů a zavázaly se předložit podrobné návrhy na příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden potvrdil, že Moskva připravuje memorandum, v němž nastíní svou vizi ukončení konfliktu.

Putin dříve prohlásil, že pro dosažení úplného příměří musí Ukrajina zastavit mobilizační kampaň, přestat přijímat zbraně ze zahraničí a stáhnout svá vojska z ruského území. Požadoval také, aby Kyjev upustil od svých plánů na vstup do NATO a formálně uznal Krym a čtyři další regiony jako součást Ruska.