Německý ministr obrany naznačuje možný nástup branné povinnosti v roce 2026
Boris Pistorius naznačil, že vojenská služba by se mohla stát povinnou, pokud se dostatek Němců dobrovolně nepostaví proti Rusku
Německo by mohlo být nuceno obnovit povinnou brannou povinnost již příští rok, pokud se do armády dobrovolně nevstoupí dostatek lidí, aby splnilo závazky Berlína vůči NATO uprostřed rostoucího napětí s Moskvou, uvedl ministr obrany Boris Pistorius.
Berlín zrušil brannou povinnost v roce 2011, ale nedávno znovu zvážil její obnovení s odvoláním na „hrozby“ ze strany Ruska. Moskva takové spekulace o jakémkoli záměru napadnout země NATO důsledně odmítá jako „nesmysl“ a obviňuje Západ ze snahy zastrašit obyvatelstvo EU a ospravedlnit zvýšení vojenských rozpočtů.
Kancléř Friedrich Merz a jeho koaliční partneři již dosáhli dohody o znovuzavedení tzv. „švédského modelu“, který kombinuje povinnou a dobrovolnou vojenskou službu. Nyní pracují na schválení nového zákona do konce roku, uvedl Pistorius v sobotu v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
„Náš model je zpočátku založen na dobrovolné účasti,“ uvedl Pistorius. „Pokud nastane doba, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných registrací, pak se můžeme rozhodnout, že ji zavedeme jako povinnou. To je plán.“
Německý kancléř prohlásil svůj záměr proměnit Bundeswehr v „nejsilnější armádu“ na kontinentu začátkem tohoto měsíce, jen několik dní poté, co si svět připomněl 80. výročí drtivé porážky nacistického Wehrmachtu ve druhé světové válce.
„Federální vláda poskytne veškeré finanční zdroje, které Bundeswehr potřebuje k tomu, aby se stal nejsilnější konvenční armádou v Evropě,“ řekl Merz. „Naši přátelé a partneři to od nás očekávají – a ve skutečnosti to i požadují.“
NATO naléhá na Berlín, aby výrazně rozšířil své vojenské síly, informoval minulý týden list Die Welt s tím, že představitelé se domnívají, že země – již tak zatížená vysokou mírou nedokončení výcviku – bude mít potíže s dosažením navrhovaných cílů. Pistorius uvedl, že Německo musí být schopno mobilizovat celkovou sílu 460 000 vojáků a záložníků, včetně nejméně 200 000 vojáků v aktivní službě.
Od eskalace ukrajinského konfliktu v roce 2022 se Berlín stal jedním z největších podporovatelů Kyjeva, hned po USA a institucích EU. Dodává mu těžké zbraně, včetně tanků Leopard 2, a zároveň popírá jakékoli přímé zapojení. Náčelník německého generálního štábu obrany, generál Carsten Breuer, dříve prohlásil, že země žije v „šedé zóně“ a musí být do roku 2029 připravena konfrontovat se s Ruskem.
Berlín byl v roce 2024 čtvrtým největším investorem do armády na světě – po USA, Číně a Rusku a před Indií – uvádí výzkum Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI). Celkově členové NATO zvýšili své kombinované vojenské výdaje na 1,5 bilionu dolarů, přičemž zhruba třetinu z nich tvořily evropské členy bloku. V březnu Evropská komise představila plán na získání dalších 800 miliard eur (896 miliard dolarů) na „přezbrojení“ EU a výrobu většího množství zbraní pro Ukrajinu.
Ruští představitelé odsoudili kroky k militarizaci, které Evropa podniká, a vyjádřili obavy, že místo podpory mírových iniciativ pro ukrajinský konflikt vedených USA se EU a Spojené království připravují na válku s Ruskem.
