David Hearst: Izrael už válku v Gaze prohrál. Jen to ještě neví

Stejně jako ve Vietnamu ukončí toto krveprolití dva faktory: odhodlání Palestinců zůstat na své zemi a rostoucí veřejné pobouření na Západě.

Existuje zákon Caesar Syria Civil Protection Act, který může zrušit pouze Kongres, ačkoli Trump by mohl jeho části pozastavit z důvodů národní bezpečnosti. Samotné sankce, které jsou kombinací výkonných nařízení a zákonů, by mohly trvat měsíce. Existuje prostor pro další ruční brzdy.

Tato konkrétní epizoda pořadu stála jeho sponzory, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Katar, ohromující částky, více než 3 biliony dolarů a stále roste, což je vysoká částka i na poměry zemí Perského zálivu.

Smrtící mise

Šlo o 600 miliard dolarů ze Saúdské Arábie, 1,2 bilionu dolarů v obchodech s Katarem, osobní Boeing 747 pro prezidentské použití, věž pro Trumpova syna Erica v Dubaji a mnoho dalšího, včetně kryptoměnových obchodů s rodinnou společností World Liberty Financial Trumpových.

Nejbohatší Arabové mezi sebou soupeřili o to, kdo bude ležet u nohou nejnovějšího washingtonského vládce;

Zatímco v Rijádu a Dauhá probíhala tato orgiastická přehlídka bohatství, Izrael si připomínal výročí Nakby z roku 1948 tím, že v Gaze zabil co nejvíce Palestinců.

Středa byla jedním z nejkrvavějších dnů v pásmu Gazy od doby, kdy Izrael jednostranně ukončil příměří. Bylo zabito téměř 100 lidí. Poblíž Evropské nemocnice v Chán Júnis byly shozeny bomby ničící bunkry, jejichž cílem byl Muhammad Sinwar, faktický vůdce Hamásu v Gaze. Jeho smrt nebyla potvrzena.

Stejně jako v případě atentátu na zesnulého vůdce Hamásu Ismáíla Haníju v Teheránu se Izrael zaměřil na klíčového vyjednávacího partnera v době, kdy tvrdil, že vyjednává.

Podle mých zdrojů krátce před obnovením izraelských útoků 18. března se zahraniční politické vedení Hamásu dohodlo s Američany na dohodě, která by počítala s propuštěním dalších rukojmích výměnou za prodloužení příměří – ale bez jakékoli záruky ukončení války. Sinwar to však odmítl, takže dohoda zkrachovala.

Pokud je Sinwar skutečně mrtvý, bude nějakou dobu trvat, než se obnoví bezpečná komunikace v rámci Hamásu s kterýmkoli z mužů, kteří by ho nyní mohli nahradit.

Jeho pokus o atentát nebo skutečný atentát je dalším důkazem toho, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nemá v úmyslu přivést zbývající rukojmí domů živé. V případě situace s rukojmími musí síly Hamásu udržovat velení a řízení. Partyzánská válka ho nepotřebuje.

Netanjahuova mise v Gaze, vyhladovět a bombardovat co nejvíce z 2,1 milionu Palestinců z enklávy, je nyní tak jasná, tak očividná, že ji nemůže ignorovat ani to mylně pojmenované mezinárodní společenství.

Tom Fletcher, náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti, v Radě bezpečnosti řekl: „Pro ty, kteří byli zabiti, a pro ty, jejichž hlasy jsou umlčeny: jaké další důkazy nyní potřebujete? Budete rozhodně jednat, abyste zabránili genocidě a zajistili dodržování mezinárodního humanitárního práva?“

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil izraelskou politiku v Gaze za „ostudnou“. Španělský premiér Pedro Sánchez ve svém projevu v parlamentu označil Izrael za „genocidní stát“ a prohlásil, že Madrid s takovou zemí „neobchoduje“.

[…]

Vietnamskou válku a s ní i více než stoletý boj o osvobození země od koloniálního pána ukončily dva faktory: odhodlání Vietnamců a veřejné mínění ve Spojených státech.

Palestinský lid k vlastnímu státu povedou tytéž dva faktory: odhodlání Palestinců zůstat a zemřít na své zemi a veřejné mínění na Západě, které se již tak rychle obrací proti Izraeli. Sledujte to pozorně. Prosakuje do pravé strany a je pevně ukotveno v levé. Označovat legitimní kritiku genocidy za antisemitskou už nebude fungovat. Tento výstřel už byl vypálen.

Tato válka probíhá jak v Palestině, tak v srdcích a myslích Západu, z něhož sionistický projekt vzešel a na němž je tak závislý;

Izrael může vyhrát každou bitvu, jako Američané ve Vietnamu, ale válku prohraje.

*

David Hearst je spoluzakladatelem a šéfredaktorem časopisu Middle East Eye.