Bývalý šéf CIA: Ukrajině jsme dali dost zbraní na to, aby krvácela – ne aby vyhrála

Ralph Goff, bývalý šéf operací CIA, říká, že Bílý dům za Bidena nedal Kyjevu zbraně, které potřeboval k vyhnání Ruska, ze strachu z jaderné války.

Poté, co v zimě roku 2014 maskovaná komanda Vladimira Putina obsadila Krym, se tehdejší šéf operací CIA pro Evropu a Eurasii v Langley snažil varovat své nadřízené před tím, co bude následovat.
„Snažil jsem se upozornit na to, že na Donbasu se zasejí zárodky třetí světové války a že s tím musíme něco udělat,“ řekl Ralph Goff, šestinásobný bývalý šéf stanice, který strávil tři desetiletí v americké zahraniční zpravodajské agentuře. „Ale byly tu i jiné priority.“

V březnu letošního roku – Goffovi je nyní přes 60 let – se připravoval na převzetí vedení tajných operací CIA s cílem agenturu reformovat a snížit její averzi vůči riziku.
Pak se ale o plánu dozvěděla Trumpova administrativa a zrušila ho.
„Myslím, že lidé blízcí prezidentovi si říkali: ‚Kdo je ten chlap, co si myslí, že dělá?‘“ „Podívali se a uvědomili si, že nejsem jeden z jejich lidí, a řekli: ‚Ne, neschválíme to,‘“ řekl v rozhovoru pro The Times z Paříže.
„Politika rozhodně sehrála roli, ale co se dá dělat? Mohou volit, koho chtějí,“ pokračoval. Toto rozhodnutí mohlo mít také něco společného s jeho názory na Ukrajinu.

V době, kdy Goff obdržel telefonát o zablokování jeho jmenování, Trump již jmenoval do vedení FBI politické loajalisty, jako byli Kash Patel a Dan Bongino, a Tulsi Gabbardovou – kterou prezident Putin v minulosti obhajoval – ředitelkou národní zpravodajské služby.

Goff naopak hlasitě podporoval Ukrajinu. Od svého odchodu z CIA v říjnu 2023 několikrát cestoval na Ukrajinu.
Goff – který mluví pěti jazyky, včetně ruštiny – se při pohledu zpět domnívá, že velké válce, která začala v únoru 2022, se dalo zabránit, kdyby USA a jejich spojenci dodali Ukrajině potřebné zbraně od samého začátku.
Místo toho se domnívá, že šlo o úmyslnou strategii dát Ukrajině jen tolik zbraní, aby mohla bojovat – ale ne vyhrát – ze strachu, že by se Putin v případě hrozící porážky mohl uchýlit k jaderným zbraním.

„Kdybychom Ukrajincům tehdy dali správné zbraně, možná by byli schopni Rusy ze země úplně vyhnat. To se nestalo. Místo toho byla položena půda pro tuto dlouhou, vyčerpávající válku jako z mlýnku na maso, kterou dnes vidíme,“ řekl Goff.

Řekl, že prezident Biden a jeho spojenci dovolili Putinovi diktovat podmínky konfliktu a váhali s včasným zasláním potřebného vybavení Ukrajině ze strachu, že „by odpověděl jadernými zbraněmi“.
Goff dodal: „Nechali se oklamat Vladimirem Putinem a jeho chřestáním jadernými zbraněmi. Dali tedy Ukrajincům zbraně – ale nikdy ne dost na to, aby vyhráli. Jen dost na to, aby krváceli.“

Tento názor sdílí i jádro britské vlády – ale nikdo se neodvažuje ho veřejně vyjádřit.

Goff poukázal na to, že Putin měl během pandemie „smrtelný strach z covidu“ a „podle mého názoru lidé, kteří se tolik starají o své zdraví, nehrají jaderný poker“.

Goff se domnívá, že s novou administrativou by se Trump mohl pokusit Putina odradit od spojenectví s Čínou lichotkami nebo diplomacií. Putin si naopak myslí, že Trumpa dokáže manipulovat – Goff se ale domnívá, že se „vážně mýlí“.

„Putin nakonec bude požadovat příliš mnoho a ukáže vládě, kde problém skutečně leží – a to je v Moskvě, ne v Kyjevě,“ vysvětlil.

Pokud nedojde k dohodě, řekl mu podle Goffa ukrajinský úředník, celá frontová linie se do konce léta stane 20 až 50 kilometrů širokou „zónou smrti“, „kde se už nemůžete hnout, protože je ve vzduchu tolik dronů, na zemi robotů, senzorů a min“. Varoval: „Bude to neuvěřitelně smrtící prostředí.“

Na konci 70. a začátku 80. let byl Goff umístěn jako rusky mluvící tlumočník signálů na hranici s východním Německem a odposlouchával sovětská vojska – ještě před pádem Berlínské zdi.
Následoval život ve stínu CIA, kde vykonával mise po celém světě pod falešnými jmény a s padělanými pasy. Působil ve válečných zónách, jako byl Irák a Afghánistán, dostal se pod dělostřeleckou palbu, raketovou a kulometnou palbu a byl vystaven nebezpečí sebevražedných atentátníků a nástražných pastí.

„Čelíte všem těmto nebezpečím a vaším úkolem je nepanikařit a překonat to. Většinou se vrátíte do kanceláře a pomyslíte si: ‚Sakra, to bylo o kousek,‘“ řekl ledabyle.

Po 11. září – v důsledku globální „války proti terorismu“ – se CIA stala „téměř polovojenskou organizací“, která se zaměřovala spíše na schopnost agentů bránit se než na jazykové znalosti a kulturní integraci.
„Měl jsem důstojníky, kteří dokázali zasáhnout pohyblivý cíl z M4 na 300 metrů, ošetřit otevřené poranění hrudníku a koordinovat letecký úder. Ale nikdo nemluvil paštúnsky, daríjsky ani arabsky – k čemu to bylo dobré? Potřeboval jsem lidi, kteří by uměli mluvit s místními a shromažďovat informace.“

Válka proti terorismu byla „extrémně smrtící“ a samozřejmě se vynakládaly snahy o snížení rizik.
„Ale to, co jsme ztratili, byla součást našeho shromažďování informací.“

„Když si vzpomenete na rozkvět britské rozvědky – agenti ve velké hře ve Střední Asii, oblékající se jako místní, učili se jazyk a cestovali na velbloudech tak dlouho, že sami vypadali jako místní – část mě si přeje, abych tu dobu prožil.“

Dnes je podle něj špionáž „úplně jiná hra“. Cestování pod falešnou identitou je „obrovská věc“ kvůli internetu a rozpoznávání obličejů.
„Dnes je tisíckrát těžší fungovat na ulici než za mých časů.“

Život špiona většinou „není jako v hollywoodském filmu“, ale spočívá v „pouhé dřině“, jako je psaní zpráv a vedení účetnictví.
„Pamatujete si na starý seriál 24 s Jackem Bauerem? Miluju ho, ale vůbec není realistický. Kdyby byl skutečný, prvních šest epizod by se skládalo z jeho hádky s byrokratem o cestovních výdajích.“

Goff, který se označuje za „zarytého atlantistu“, odešel do důchodu v říjnu 2023, ale byl dotázán, zda by se chtěl vrátit a sloužit jako zástupce ředitele provozu.
Kdyby souhlasil, vedl by špionáž a tajné operace CIA.
Chtěl agenturu reformovat.

Kritizoval „škodlivý“ styl vedení za Johna Brennana (ředitele CIA do roku 2017), v němž analytici sice mohli postupovat, ale očekávalo se od nich, že budou stejně dobří i v provozním řízení.
„Existuje důvod, proč piloti stíhaček létají s tryskáči a piloti bombardérů s bombardéry. Nechtějí to změnit. A mezi námi, operačními důstojníky, jsme kvůli tomu ztratili respekt a v důsledku toho se snížila i tolerance agentury k riziku.“

Vyhýbání se rizikům není řízení rizik, říká Goff – „Lidé jako já, kteří venku na ulici dělají bláznivé věci, to vidí jinak.“
„Snažíme se minimalizovat rizika, ale víme, že existují. Každý, kdo se zapojí do špionáže, vždycky riskuje neúspěch.“

Od svého odchodu z funkce Goff pravidelně cestuje na Ukrajinu, setkává se s vládními a zpravodajskými úředníky, snaží se přilákat americké společnosti k investicím a představuje ukrajinské technologie americkým firmám.
„Možná jedním z důvodů, proč dnes jedu na Ukrajinu, je mé výčitky svědomí, protože jsem tehdy nebyl schopen předat své poselství vedení, aby tomu zabránilo,“ řekl.