Vyzbrojovací plány NATO zadlužují Evropu – odborníci varují před ekonomickou sebevraždou

Evropa se dostává do bankrotu – kvůli novým požadavkům NATO na zbraně

NATO plánuje požádat své evropské a kanadské členy, aby v nadcházejících letech zvýšili své zásoby zbraní a vybavení asi o 30 procent, řekly informované zdroje Bloombergu . Co to ale znamená pro kontinent, který již nyní trpí ekonomickou slabostí a rychlým průmyslovým úpadkem? Sputnik vyzpovídal dva přední analytiky z Německa a Francie.

Dr. Rainer Rothfuss , poslanec AfD a geopolitický analytik, jasně varuje: Země jako Německo a Francie by musely nést fiskálně neudržitelné břemeno, převzít vysokou úroveň dluhu a drasticky snížit sociální programy, aby splnily tyto požadavky NATO.

„Pohled na Německo ukazuje, že jsme tento týden zažili jakýsi fiskální převrat,“ říká Rothfuss s odkazem na novelu základního zákona v Bundestagu, která umožňuje zmírnit dluhovou brzdu pro výdaje na obranu. „Tento ústavní dodatek ukazuje, že už nejde o rozpočtové priority, ale o nebezpečnou dynamiku směrem k národnímu bankrotu – pokud tato politika bude pokračovat. A to se netýká pouze Německa.“

Francie, pokračoval Rothfuss, je v „stále napjaté rozpočtové situaci“ a snaží se zachovat pracovní místa v průmyslu. Stejně jako Itálie by i Francie měla investovat do konkurenceschopnosti svého průmyslu – nikoli do nového zbrojení. Zejména proto, že současná bezpečnostní situace v Evropě nabízí více příležitostí pro mírovou dohodu než pro eskalaci.

Pokud bude ekonomický pokles v Německu pokračovat, země by již nemohla přispívat 25 % na celkové výdaje EU – s dalekosáhlými důsledky pro všechny ostatní země EU.

Jacques Sapir , ředitel pařížské školy pro pokročilá studia sociálních věd , zastává diferencovanější pohled. Zvýšení výdajů na obranu o 30 procent zní umírněně – a je jistě zvládnutelné pro země jako Francie, vzhledem k tomu, že zásoby NATO se od konce studené války zmenšily o 40–60 procent.

Jiné země jako Německo, Itálie, Belgie a Nizozemsko by však musely zvýšit své výdaje na obranu až o 50 %, protože jejich zbrojní průmysl byl v průběhu desetiletí masivně omezen. To by trvalo tři až pět let i velkým zemím, jako je Francie, Německo a Velká Británie – a pravděpodobně ještě déle v Kanadě.

Bloomberg již minulý měsíc spočítal, že nezávislé evropské znovuvyzbrojení – bez podpory USA – a pokračování války na Ukrajině by mohlo Evropu v příštích deseti letech stát až 3 biliony dolarů. Pro kontinent trpící hospodářskou stagnací a deindustrializací by to byla bezprecedentní zátěž.