Změny mraků: klíč ke změně klimatu?

Zatímco klimatičtí fanatici chtějí ze současných klimatických změn vinit lidstvo, studie stále častěji poukazují na roli změn v oblačnosti. Ty se dějí už velmi dlouho, jak zdůrazňují nedávné výzkumy – jen eko-sekta o nich zřejmě ještě neslyšela…

Nové studie by mohly výrazně změnit pohled na příčiny globální změny klimatu. Výzkum Diodata et al. ( 2024 a 2025 ) ukazuje, že rozhodující roli pravděpodobně budou hrát přírodní faktory, zejména změny oblačnosti. Tato zjištění vyvolávají otázky, které jsou důležité pro vědu i politiku.

Vědci poukazují na významný pokles oblačnosti, který byl pozorován od počátku roku 2000. Tento pokles vedl ke zvýšení slunečního záření absorbovaného oceány, což následně ovlivnilo globální teploty. Podle Diodato et al. nárůst absorbovaného slunečního záření je „především důsledkem přirozených změn oblačnosti a povrchového albeda“, které v posledních dvou desetiletích působily jako hlavní hnací síly toku energie nad atmosférou.

Vědci vytvořili rekonstrukce oblačnosti v oblasti Středozemního moře pocházející z roku 970 našeho letopočtu. Tyto rekonstrukce by mohly být důležité nejen pro region, ale mohly by mít i globální dopady. Autoři tvrdí, že procesy, které ovlivňují pokrytí oblačností, „překračují geografické hranice“, a mohly by tedy ovlivnit další regiony světa.

Zvláště zajímavým aspektem studie je zjištění, že k poklesu oblačnosti nedochází pouze od roku 2000. Analýza spíše ukazuje, že tento trend pokračuje již více než 200 let, s krátkým obdobím nárůstu mezi lety 1945 a 1980, což koreluje s globálním ochlazováním. Rozhodujícími roky pro tuto změnu byly roky 1815 až 1818, po erupci sopky Tambora, která měla za následek drastický pokles oblačnosti.

Výzkumníci identifikují několik „dominantních“ faktorů spojených s trendem oteplování po roce 1800, včetně slunečních a vulkanických vlivů a Atlantické multidekadální oscilace. Tato zjištění naznačují, že jak moderní oteplování, tak minulé změny klimatu jsou „především kvůli přirozeným změnám oblačnosti a povrchového albeda“.

Tyto výsledky jsou důležité nejen pro klimatologické vědce, ale také pro tvůrce politik. Vzhledem k tomu, že mnoho vlád po celém světě ve své globalistické „nulové“ mánii přijímá opatření údajně k boji proti změně klimatu, důkazy, že přírodní faktory hrají takovou ústřední roli, podněcují debatu o účinnosti takových opatření. Je čas na veřejnou diskusi o tom, do jaké míry jsou současné politické strategie pro snižování emisí CO2 a podporu obnovitelných energií skutečně schopny ovlivnit přirozené klimatické cykly.